Tajemná planeta Devět – další, neznámý člen planetární rodiny?
Tajemná planeta Devět by se měla nacházet ve vnějším systému daleko za oběžnou drahou nejvzdálenější známé planety – Neptunu. Měla by se nacházet dokonce daleko dále než planetka Pluto, která patří spolu s jí podobnými tělesy k tzv. „transneptunovským objektům“. Jsou to právě transneptunovské objekty a jejich dráhy, které dnes naznačují, že planeta Devět není jen zbožným přáním astronomů. Zdá se, že skutečně existuje.
Důležitý střípek do mozaiky vědomostí dodala sonda Cassini, která se od roku 2004 nachází na oběžné dráze kolem Saturnu. Vědci zkontrolovali odchylky její dráhy. Zdá se, že je ovlivněna tělesem, nacházejícím se daleko ve vnější Sluneční soustavě.
Vlastnosti planety Devět
Na základě posledních poznatků zveřejnili Konstantin Batygin a Michael E. Brown, (astronomové kalifornského technologického institutu Caltech) v lednu letošního roku studii, ve které vysvětlují odchylky drah transneptunovských objektů a malých planetek. Počítačová simulace odhalila možnou dráhu neznámé planety, stejně jako její hmotnost.
Předpokládají, že by se mělo jednat o planetu podobnou plynovým obrům Uranu a Neptunu. Měla by mít přibližně 10x větší hmotnost než naše Země a zhruba dvoj- až čtyřnásobnou velikost. Nejspíše bude mít o něco menší hmotnost než Neptun a nízkou povrchovou teplotu. Vědci ji odhadují na -226 °C v případě, že uvnitř planety dodnes existuje některý ze zdrojů energie. Tím by mohl být například radioaktivní rozpad prvků, nacházejících se uvnitř kamenného jádra.
Lehce zvýšená teplota by mohla pomoci při objevu této dosud neznámé planety. Maximální množství záření by totiž měla vydávat ve vzdálenější části elektromagnetického spektra, v infračervené oblasti. Podobných objektů v jejím okolí nebude mnoho, takže by mohla být zřetelně vidět některým z pozemských teleskopů, pracujících právě v oblasti těchto vlnových délek.
Podle autorů studie existuje 90 % pravděpodobnost, že tato teorie souhlasí a podobná planeta skutečně ve vnějším systému existuje. Jak se ale dá tak malý objet v takové obrovské dálce rálně najít? Astronomové musí vědět, kam zaměřit své dalekohledy, jinak bude jejich práce jen hledáním maličké jehly v obrovské kupce sena.
Teoretická oběžná dráha planety Devět
Na základě výše zmíněné počítačové simulace se musí dráha planety Devět nacházet daleko za drahou Neptunu. Jedná se nejspíš o excentrickou dráhu s velkou poloosou kolem 400 – 1500 astronomických jednotek a excentricitou kolem 0,5 – 0,8. Nejlepší výsledky přitom přinesla simulace s velkou poloosou kolem 700 astronomických jednotek, která by odpovídala dvacetinásobné vzdálenosti Slunce – Neptun.
Při excentricitě 0,6 by se oběžná dráha nové planety mohla oproti oběžné rovině ostatních planet sklánět o 30 stupňů. Hypotetická doba oběhu by pak byla 20 000 pozemských let.
Tým Agnés Fienga provedl na univerzitě v Nizze počítačovou simulaci na základě nově získaných odchylek v dráze sondy Cassini. Planeta Devět by podle nich mohla být objevena v souhvězdí Velryby, tvrdí vědci.
Původ planety Devět
Podobně jako je tomu u Uranu a Neptunu, mohla planeta Devět původně vzniknout blíže Slunci. Za tzv. "sněžnou hranicí" se v průběhu formování Sluneční soustavy formovaly velké objekty, měly totiž k dispozici jak prach, tak "led", který sluneční záření "vymetlo" z vnitřní části soustavy. Čím dále za sněžnou hranicí planeta vznikala, tím menší pravděpodobně je a tím větší podíl na celkové hmotnosti má její kamenné jádro. Do velice vzdálené Sluneční soustavy se pak planeta dostala až následkem gravitačních hrátek a působením ostatních velkých planet - tzv. migrace. Počítačové simulace naznačují, že k odchodu do vnější soustavy ji přiměl gravitační vliv Uranu a Neptunu už po prvních třech miliónech let od jejího vzniku.
Jméno
Pokud by se existence planety Devět měla potvrdit, bude ji potřeba pojmenovat. S největší pravděpodobností by mohla dostat jméno po některém řeckém nebo římském božstvu, stejně jako ostatní planety Sluneční soustavy.
Jaké jméno by mohlo přicházet v úvahu?
Zdroje: Konstantin Batygin, Michael E. Brown: Evidence for a Distant Giant Planet in the Solar System. In: The Astronomical Journal Band 151, Nr. 2, 2016, doi:10.3847/00046256/151/2/22 Alexandra Witze: Evidence grows for giant planet on fringes of Solar System (http://www.nature.com/news/evidencegrowsforgiantplanetonfringesofsolarsystem1.19182). Weblinks Commons: Planet Neun (https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Planet_Nine?uselang=de) Rachel Feltman: Q&A: The ‘Pluto Killer’ who thinks he’s found the true ninth planet. (https://www.washingtonpost.com/news/speakingofscience/wp/2016/01/20/qatheplutokillerwho thinkshesfoundthetrueninthplanet Eric Hand: Astronomers say a Neptunesized planet lurks beyond Pluto. (http://www.sciencemag.org/news/2016/01/featureastronomerssayneptunesizedplanetlurksunseen solarsystem) Kommentar in Science zu der Veröffentlichung[2] von Batygin und Brown. Ralf Nestler: Sonnensystem: Bist du da draußen, Planet 9? (http://www.zeit.de/wissen/201601/planet9 sonnensystemkuiperguertel/komplettansicht
Dana Tenzler
Co způsobuje barvu minerálů (4) - klamání tělem a přibarvování reality
Poslední část malého blogového seriálu o tom, proč jsou vlastně horniny barevné a proč je zbarvení minerálů podobné chování třídy plné dětí.
Dana Tenzler
Co způsobuje barvu minerálů (3) - co nutí děti zlobit?
Když rozebereme případ dětí z úplně zlobivé třídy (idiochromatismus - název si můžete zapamatovat podle toho, že se z takových dětí člověk musí zbláznit), zjistíme, že mají ke zlobení (a minerály k zabarvení) jen několik důvodů.
Dana Tenzler
Co způsobuje barvu minerálů (2) - proč jsou vlastně děti zlobivé?
V tomto díle blogového seriálu o barvě minerálů se dozvíte, kdo nebo co způsobuje tzv. alochromatismus, idiochromatismus a pseudochromatismus. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Co způsobuje barvu minerálů a hornin? (1)
Zamysleli jste se někdy nad tím, odkud berou minerály a horniny svou barvu? Vysvětlení barvy minerálů se dá překvapivě vysvětlit dynamikou žáků ve školní třídě. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Proč nevidíme cizí civilizace - vysvětlení geologa (2)
Ze svých zkušeností s vývojem života na Zemi odhadujeme možnosti vývoje na cizích planetách. Jednotlivé specifikace planet z pohledu geologa. Kde se může život vyvíjet nejrychleji? (délka blogu 4 min.)
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...
- Počet článků 976
- Celková karma 19,49
- Průměrná čtenost 1320x