Kdo vyhraje dnešní souboj o Měsíc? (1 / 2)

Ano, Američané skutečně BYLI na Měsíci. Souboj, vedený v šedesátých a sedmdesátých letech se Sovětským Svazem, vyhráli. Kdo ale vyhraje dnešní závod o Měsíc? (délka blogu 8 min.)

V šedesátých a sedmdesátých letech se začaly (a brzo zase přestaly) o Měsíc zajímat obě supervelmoci, Sovětský svaz a USA. Obě strany měly při závodech “o Měsíc” zájem spíše o propagandu. K větším výzkumům nedocházelo, využití Měsíce k dalším cílům nebylo plánováno. Jak Američané tak Sověti přitom čerpali inspiraci v zabavených arzenálech nacistického Německa. Američané využívali znalostí a služeb nacistického konstruktéra von Brauna. Sověti podle vlastních slov jednoho z konstruktérů “přišli příliš pozdě”. Dostalo se na ně jen několik nesourodých součástek a z von Braunovy dílny nedostali ani výkresy.

Honba obou zemí za mezinárodní prestiží každopádně dovolila jak na jedné, tak na druhé straně rozvoj raket a následné lety k souputníku naší planety.

V osmdesátých letech začaly sahat po hvězdách (přesněji řečeno - rozhodly se k výzkumu Sluneční soustavy) Evropa a Japonsko a později se k nimi přidala také Čína a Indie. Právě o poslední dvě země půjde v tomto blogu.

Velké, větší, největší...

Jistě jste už někdy někde slyšeli větu: “Dnes už ani nevíme, jak sestrojit rakety, které by byly dostatečně silné, aby nás donesly na Měsíc”. Zčásti je pravdivá. Konstručkní plány Saturnu V, von Braunovy rakety, se prý ztratily. A tak nemají monstra, která vyšla z jeho dílny, mezi dnešními dopravními raketami obdoby.

Je to ovšem logické, Saturn V musela mít jiné dimenze - vždyť měla doletět daleko dále než jen na oběžnou dráhu Země, kam míří dnešní dopravní rakety. Musela nést palivo nejen na cestu k Měsíci a pro zpáteční návrat na Zemi, ale také kosmonauty, přistávací modul a různé experimenty a zařízení.

Poté, co opadlo v USA první nadšení, byly lety na Měsíc zastaveny. Sověti ještě nějakou dobu posílali na Měsíc Lunochody, automatická vozítka, nakonec se ale obě země věnovaly jiným projektům. A tak se v dalších desetiletích (zatímco tzv. země prvního světa sledovaly jiné cíle), vyvinula v jejich stínu silná konkurence. Ta nyní výše zmíněnou (tučně vytištěnou) větu koriguje, ne-li popírá. I dnes vědí hned dvě země, jak dostat lidstvo na Měsíc. Jen to už nejsou USA ani Rusko.

A závod o měsíc vyhrává… Čína a Indie

Chang-e1

Západní země se o první čínské sondě, směřující na Měsíc, dozvěděly v srpnu 2005. Tehdy byl start určen na rok 2006.Chang-e1nakonec odstartovala v říjnu 2007. Start byl veřejný, což je v Číně spíše vzácností. Televizní přenos byl ovšem vysílán se zpožděním jedné hodiny - propaganda nechtěla riskovat fiasko v přímém přenosu. Projekt byl úspěšný. Tato orbitální sonda pořídila kompletní 3D mapu Měsíce a skončila svou práci v březnu 2009 zřícením na povrch Měsíce.

Chang-e2

V říjnu 2010 startovala její mladší sestra, která dostala jméno Chang-e2. Byla těžší než předchůdkyně a nesla ji o něco silnější raketa. Také cíle byly jiné, sonda byla po skončení “Měsíčního” programu v roce 2011 “odložena” do libračního bodu L2.

Librační body jsou oblasti, ve kterých se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly soustavy Země - Měsíc - Slunce tak, že malé těleso umístěné do tohoto bodu nemění vůči soustavě svou polohu.

Už to, že se všechny manévry povedly, bylo samo o sobě úspěchem. Jako by ale let na Měsíc sám o sobě nestačil, naplánovala pak Čína pro svou sondu další dobrodružství. V roce 2012 svou pozici nedaleko libračního bodu opustila, aby se vydala na setkání s asteroidem 4179 Toutatis. Prolétla kolem  něj ve vzdálenosti 3,2 km a vyfotografovala ho s báječným rozlišením kolem 3 metrů.

Chang-e3

Třetí čínská sonda - a první, která přistála na Měsíci - nesla jméno Chang-e3. Odstartovala v prosinci 2013.

Měkce přistála na povrchu Měsíce a vysadila vozítko s názvem Nefritový králík (Jü-tchu). To mělo vlastní solární panely, které ho zásobovaly energií ve dne, zatímco během měsíční noci mu dodávaly energii nuklidové termočlánky. Vozítko nakonec fungovalo na povrchu Měsíce až do roku 2016, i když mezi tím uvízlo v regolitu a přestalo být pohyblivé. Pracovalo přes dva roky.

Chang-e3 byl prvním lidským výrobkem, který přistál na Měsíci od poloviny sedmdesátých let, kdy na něm přistála poslední sovětská sonda Luna 24.

Chang-e4

Čína plánuje vysazení dalšího roveru - tentokrát na odvrácené straně Měsíce. To není úplně jednoduchý plán - problémy totiž dělá komunikace se sondou, která tak nemá přímý kontakt se Zemí. Má ji zajišťovat satelit umístěný do libračního bodu L2 (viz sonda Chang-e2, která tento manévr vyzkoušela už před několika lety). Start je naplánován na letošní rok a přípravy jsou prý v plném proudu.

Chang-e5

Ještě náročnější cíle má mít sonda Chang-e5. Má dovézt z Měsíce vzorky horniny. To se zatím povedlo jen sovětským automatickým sondám a americkým expedicím Apollo. Přípravou na tuto misi byla Chang-e5T1. Obletěla Měsíc, vrátila se zpátky na Zemi a přistála v Mongolsku.

Chandrayaan 1

Chandrayaan 1 byla první indickou sondou, která se vydala na oběžnou dráhu Měsíce. Startovala v říjnu 2008. Na palubě byl kromě orbitální části také lander s názvem Moon Impact Probe. Téměř třiceti kilogramový projektil neměl žádné přistávací ambice a měl se při pádu na povrch Měsíce plánovaně roztříštit. Orbitální sonda pracovala o něco kratší dobu než měla - přehřála se totiž a ztratila kontakt se svým řídícím střediskem. Několik let byla považována za ztracenou. Zhruba před rokem byla pomocí několika radioteleskopů znovu nalezena na své nynější oběžné dráze.

Chandrayaan 1 nesla na palubě hned několik vědeckých přístrojů - a dala světu hlasitě najevo: Indie bude při dnešních závodech o Měsíc startovat z první řady.

Za dva měsíce by se měla k Měsíci vydat její mladší sestra - sonda Chandrayaan 2. Ponese přistávací modul, který vyloží na povrchu Měsíce lunární vozítko. Předpokládá se, že by to mohla stihnout dříve než její čínská kolegyně.

Zatímco probíhají přípravy pro vypuštění Chandrayaan 2, zasílá jiná indická sonda nejnovější obrázky z Marsu - například oblaka, která halí úbočí hory Olympus Mons. Shlédnout je můžete na stránkách ISRO, indické vesmírné agentury.

• https://www.isro.gov.in/pslv-c25-mars-orbiter-mission/olympus-mons-water-ice-clouds
• https://www.isro.gov.in/pslv-c25-mars-orbiter-mission/pictures-mars-colour-camera-mcc-onboard-india%E2%80%99s-mars-orbiter

Příště: Závody o Měsíc vyhrává…. Indie (Chandrayaan 2)

Zdroje: ISRO, NASA, ESA,https://www.isro.gov.in/gslv-f10-chandrayaan-2-mission,http://www.cnsa.gov.cn/n615709/index.html, Wikipedia, Raumfahrer. net, spektrum.de