Proč zůstávají na stěnách po obrazech tmavé rámečky?

Jev, o kterém bude dnešní blog, způsobuje tmavé rámečky na stěnách, v místech, kde nějakou dobu visely obrazy. Co je způsobilo? Dá se jim zabránit? (délka blogu 5 min.) 

Jevu, který znepříjemňuje život hlavně majitelům renovovaných bytů, se říká také “fogging”. Statisticky se vyskytuje nejvíce v zimním období, tedy v době, kdy se hodně topí. Nejvíce trpí byty, kde se vyskytují určité stavební materiály: tapety s vnitřní pěnovou strukturou, kazetové polystyrenové stropy, čerstvě nalakované topení, laminátové podlahy, koberce s plastovými vrstvami na rubové straně, apod. 

Tento jev mimochodem znají také majitelé nových aut. Na vnitřním povrchu okenních skel se u nich nějakou dobu tvoří povlak, pocházející z těkavých látek, uvolněných z vnitřního vybavení auta. 

Jak se ho zbavit?

Situace není vůbec jednoduchá. Proč v některých bytech stěny černají v jiných ne? 

Na vině mohou být například chladné vnější zdi a tepelné mosty. Proto se jev pozoruje hlavně v zimním období. 

Může se také stát, že teplý vzduch, ohřátý topením, stoupá vzhůru - a naráží na chladnou šikmou stěnu pod střechou domu. Právě na tom místě pak můžete pozorovat tmavé skvrny. Není ale jisté, že odstranění tepelných mostů skutečně pomůže.

Celé věci samozřejmě napomáhá časté používání svíček a kouření obyvatel bytu. Pokud jeho stěny rychle šednou, nikdo se nediví. 

Za jev mohou být ale zodpovědné také jiné příčiny. Možná by nikdo nečekal, že se tmavý prach může vytvořit díky uhlíkovým elektrodám vysavače nebo dokonce chemickým čistidlům, kterými jsme původně chtěli byt uklidit. Čím čistotnější majitel bytu, tím horší je situace a tím “špinavější” má stěny. 

Z různých druhů nábytku nebo vybavení se kromě toho mohou uvolňovat změkčovadla. Může se to stát u laminátu, PVC, koberců nebo okrasných stropních panelů. Odborníci se přiklánějí k názoru, že na vině jsou často moderní stavební materiály. Lehce těkavé látky v nich byly nahrazeny málo těkavými. Ty se neuvolní hned, ale trvá jim to daleko déle, než se z výrobku vypaří. V domovním vzduchu, který je často málo větrán (díky novým plastovým oknům) se pak tyto chemické látky spojí s běžným prachem a vytváří nepříjemné povlaky na specifických místech - například na zdech nebo na stropě. 

Mikroskopické částečky, které se nacházejí ve vzduchu, se ve skutečnosti usazují na všem, co se nachází v interiéru bytu. Zatímco ale nábytek pravidelně oprašujeme a čistíme, na stěny většinou nedojde.

Tam se pak usadí tmavý mikroskopický prach hlavně v místech, kde se pohybuje vzduch vyšší rychlostí a tam, kde musí z nějakého důvodu měnit svou dráhu - tedy také kolem hran obrazů, visících na stěně, tam, kde si ho všimnete po sejmutí déle visícího obrazu.