Proč vlastně nedostal Mendělejev Nobelovu cenu?
Jak se to mohlo stát? Pokud by měl někdo nárok na Nobelovu cenu za chemii, měl by to být právě objevitel “skutečné” chemie, která dnes umí vysvětlit a předvídat jevy na základě typických vlastností chemických prvků.
Je to tím, že pro získání Nobelovy ceny musí vědec splnit určité podmínky. Ty kdysi určil sám Alfred Nobel ve své závěti - a v prvních letech propůjčování Nobelovy ceny se nastavenými pravidly komise řídila opravdu přísně. Kdyby došlo k Mendělejevově objevu dnes, cenu by nesporně dostal.
Proces udělování Nobelovy ceny
Nobelova nadace byla založena 29. června 1900, čtyři roky po smrti Alfreda Nobela. První ceny byly uděleny v roce 1901. Od roku 1902 je většina cen předávána švédským králem na slavnostním večeru, který se koná vždy 10. prosince, v den výročí Nobelovy smrti, ve Stockholmu. Jedna Nobelova cena může být v jednom roce rozdělena i mezi více osob (roku 1968 bylo rozhodnuto, že to smí být nejvýše tři osoby). Nobelovu cenu nelze udělit posmrtně, s výjimkou situace, kdy držitel zemře mezi zveřejněním svého jména a slavnostním předáním ceny.
Uděluje se v následujících oborech: fyzika, chemie, fyziologie nebo lékařství, literatura a mír. Uchazeč se o cenu nemůže ucházet. Musí ho navrhovat jiní. Výbor pro Nobelovu cenu zasílá formuláře pro návrhy vybraným vědcům a institucím v dostatečném předstihu. V únoru poté výbor vybere z těchto návrhů kandidáty. Kdo jimi je, však zůstane pro veřejnost po dobu 50 let utajeno (kandidáti sami o možnosti získání ceny vědí). Publiku bývají nakonec oznámeni pouze nositelé cen.
Periodická tabulka prvků
Jedním z takových kandidátů byl kdysi Dimitri Mendělejev, tvůrce periodické tabulky prvků. Přesto se Nobelovy ceny nikdy nedočkal. To je samozřejmě politováníhodné - mohlo to ale dopadnout ještě hůře.
Tak, jako tomu bylo v případě německého vědce Lothara Meyera, který s Mendělejevem vzdáleně spolupracoval a komunikoval - a periodickou tabulku prvků prakticky vynalezl paralelně s ruským vědcem. Ten totiž nejen že nedostal Nobelovu cenu - jeho jméno navíc nezná téměř nikdo a tabulce se říká Mendělejevova.
Nedůvěra a posměch
Když v roce 1869 Mendělejev vydal svou periodickou tabulku, nesetkalo se to se všeobecným nadšením. Vědecká obec ho zpočátku zahrnula nedůvěrou, odmítáním objevu a v některých případech prý dokonce posměchem.
Mendělejev ovšem pochopil, že je jeho tabulka neúplná - a některé prvky tedy ještě logicky musí být objeveny. To byla šance, jak mohl prokázat, že je jeho systém správný.
Poté, co se podařilo najít několik chybějících chemických prvků, získal samozřejmě Mendělejev pro svůj objev zaslouženou podporu. Pro získání Nobelovy ceny už ale bylo pozdě. Podle platných předpisů musela být udělena někomu, kdo se zasloužil o blaho lidstva “v poslední době” (případně “v posledním roce”). Mendělejevův objev byl starý už přes 30 let.
Je ale známo, že se někteří členové výboru, který ceny uděloval, snažili toto rozhodnutí zvrátit. Poukazovali na to, že objevy nových (Mendělejevem předpovězených) prvků jsou vlastně poměrně nové. Nezískali ale většinu, nutnou pro udělení ceny ruskému vědci.
Otec periodické tabulky zemřel v roce 1907 aniž by se mu dostalo ocenění, které si bezpochyby zasloužil.
Kdyby musela o jeho Nobelově ceně rozhodovat dnešní komise, určitě by ji dostal. Kritérium aktuálnosti se dnes považuje za zastaralé - je dokonce pravidlem, že vědcům se dostává ocenění i po desetiletích, které uplynuly od daného objevu. Nejspíš by se o ni také dělil s německým vědcem, jehož jméno znají jen odborníci na chemii nebo na dějiny vědy.
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,30
- Průměrná čtenost 1331x