Hesperium a Nobelova cena za fyziku - částečně i za neexistující objev
Velký talent
Narodil se 29. září 1901 v Římě. Už jako desetiletý se zajímal o všechno, co se týkalo fyziky a matematiky. V roce 1918 dokončil střední školu s výborným vysvědčením. Hned poté začal studovat fyziku na univerzitě v Pise, jedné z nejznámějších univerzit v Itálii, kde kdysi pracoval mimo jiné i Galileo Galilei.
V roce 1926 obdržel první italskou profesuru teoretické fyziky na univerzitě v Římě. Ano, není to chyba - letopočet 1926 souhlasí. Bylo mu tehdy neuvěřitelných 25 let.
V následujících letech vznikla v Římě malá, ale velmi důležitá škola moderní fyziky, z níž vyšlo několik světově známých vědců.
U svých studentů měl tento profesor výbornou pověst. Jeho přednášky byl proslavené svou systematičností a pečlivou přípravou přednášejícího, kterou korunovaly jeho úžasné znalosti a mimořádný talent.
A tak není divu, že byl mimo jiné také mezi prvními, kdo se zajímal o novou oblast fyziky, jaderné štěpení. V té době byla právě na vzestupu. V roce 1932 byla objevena existence neutronů a v roce 1934 zjistili manželé Joliot-Curie, že se ostřelováním jádry helia dají stabilní chemické izotopy proměnit na radioaktivní. Náš hrdina zkombinoval obě metody a začal se zabývat interakcí jader chemických prvků … s neutrony.
Moderace rychlých neutronů
Byl to právě on, kdo jako první zjistil, že nejlépe se tvoří nové izotopy tehdy, když jsou neutrony před srážkou se stabilními atomy nejprve zpomaleny průchodem vodním prostředím nebo parafínem. Dnes to pro nás už není žádná záhada - vědci vědí, že příliš rychlé neutrony nestihnout proreagovat s atomovým jádrem a často jen proletí kolem bez povšimnutí. K interakci s atomy hmoty musí dostat neutrony nejen příležitost, ale také dostatek času - musí mít tedy relativně nízkou rychlost.
Hesperium
Když došlo na ostřelování jader uranu a thoria neutrony, zjistil náš vědec, že výsledný chemický prvek nepatří do skupiny prvků, které jsou lehčí než uran a těžší než olovo.
Dávalo mu to smysl. Vzniklá chemická látka musela patřit mezi transurany, tedy prvky naopak těžší než uran.
A tak vydal náš vědec v roce 1934 odborný článek, ve kterém sděloval světu, že syntetizoval prvek jménem hesperium. Ten měl mít pořadové číslo 94, měl mít tedy 94 protonů v jádře (zatímco uran jich má jen 92).
Bohužel se mýlil. Prvek s protonovým číslem 94 samozřejmě existuje. Byl objeven o několik roků později. Známe ho pod jménem plutonium.
Výsledkem experimentů našeho geniálního vědce ovšem nebylo plutonium - ale baryum, krypton a směs různých lehčích jader.
Za objev nových radioaktivních prvků generovaných při bombardování neutrony a za objev jaderných reakcí vyvolaných pomalými neutrony - obdržel
Enrico Fermi
v roce 1938 Nobelovu cenu za fyziku. K jeho cti musím dodat, že si byl později svého omylu vědom a přiznal ho. Nobelovu cenu si směl přesto ponechat.
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,30
- Průměrná čtenost 1331x