Co by obnášel život na Merkuru?
Díky blízkosti Slunce tu panují extrémní teploty. Navíc je tu obrovský rozdíl mezi denními a nočními teplotami. Merkur nemá ochrannou atmosféru a má jen slabé magnetické pole. Žít na samotném povrchu planety se tedy zdá být prakticky nemožné. To ale nemusí kolonizátory zastavit. Pomocí vhodných technologií se dá vytvořit kolonie pod jejím povrchem. Tím by se vyřešily problémy s odstíněním slunečního větru, absencí atmosféry i tepelnými šoky v průběhu tamního dne a roku.
Jinou variantou byl mohla být pojízdná stanice, která by neustále putovala po povrchu planety směrem k západu - v zóně, která se právě nachází v polostínu. Tam by totiž mohly panovat přijatelné teploty.
Než ovšem začneme snít o kolonizaci, musíme si ujasnit, jak vlastně na Merkuru přežít a co bude pro kolonizátory tou největší výzvou. Nepříjemná bude například…
Zvláštní rotace Merkuru
Merkuru trvá jeden oběh kolem Slunce necelých 88 dní. Kolem své osy se otočí jednou za 58,646 dne. Nemá tedy vyloženě vázanou rotaci, kterou vykazuje například náš Měsíc. Merkur nepřiklání Slunci stále stejnou polokouli. Kdyby tomu tak bylo, dala by se kolonie vybudovat v polostínu mezi osvětlenou a neosvětlenou částí planetárního povrchu, tam, kde panují vhodné tepelné podmínky.
Realita je ale taková, že na Merkuru skutečně existuje den a noc - Slunce tu vychází a zapadá - i když jinak, než jak jsme zvyklí ze Země.
Jeden den (tedy doba, která uběhne mezi dvěma východy Slunce) tu trvá 175,938 pozemských dnů. To odpovídá době, za kterou planeta oběhne Slunce hned dvakrát.
Poloha Slunce na Merkurově nebi se v průběhu dne mění, ovšem jinak, než je tomu na Zemi. Jeho zdánlivý pohyb na nebi a také jeho rychlost není konstantní - konstantní totiž není ani rychlost planety, kterou se pohybuje kolem Slunce. Nejen že Merkur obíhá kolem naší centrální hvězdy o ca. 70 % rychleji než Země, jeho dráha je také protáhlejší. Když prochází bodem, ve kterém je Slunci nejblíže, pohybuje se rychleji než v opačném bodě své dráhy.
To všechno způsobuje komplikovaný zdánlivý pohyb Slunce na jeho nebi - a také kolísání hodnot energie, která dopadá na povrch planety (což by jistě kolonisty zajímalo daleko více než efektní smyčky, které dělá slunce na jeho nebi).
Pro zajímavost:
Kromě zvláštní dráhy Slunce si kolonizátor na Merkuru všimne také jeho velikosti. Průměrná velikost slunečního kotouče na nebi Merkuru odpovídá zhruba 2,5 násobku velikosti, kterou pozorujeme na Zemi. Vzhledem k poměrně excentrické dráze Merkuru (jeho vzdálenost od Slunce během jednoho oběhu kolísá mezi 46 a 70 miliony kilometrů) se ovšem okamžitá velikost Slunce na jeho obloze neustále mění. Bývá 2,2 až 3,2 krát větší a mění se také sluneční jasnost. Kolísá mezi 4,8 a 10,2 násobkem.
Na zvláštní rotaci by si lidé jistě mohli zvyknout, dalším problémem budou ovšem tepelné rozdíly, které jsou na povrchu Merkuru opravdu extrémní.
Teplota
Vzhledem k blízkosti ke Slunci a absenci atmosféry, která by stála za zmínku, je Merkur extrémní planetou s obrovskými rozdíly teplot během dne a noci. Kolonie, která by se měla nacházet na povrchu Merkuru, by musela odolávat až minus 170 stupňů Celsia během noci a více než 420 stupňů Celsia ve dne. Teplota na denní straně by závisela také na tom, kde přesně se kolonie na povrchu Merkuru nachází a jak daleko je planeta v daném okamžiku od Slunce.
Rotace Merkuru se ovšem stará o to, že na hranici mezi noční a denní stranou existuje malá oblast, ve které jsou teploty snesitelné. Problém v obydlenosti těchto oblastí spočívá v tom, že se neustále stěhují po povrchu planety směrem na západ. Pokud by měla kolonie existovat právě v této oblasti, musela by se neustále pohybovat a stěhovat spolu s polostínem.
Atmosféra
Atmosféra Merkuru je řídká a skládá se z atomárního kyslíku a vodíku, sodíku, hořčíku, helia a dalších prvků, které se tu ovšem nacházejí jen v malém množství. Jsou to částice, vypařené z povrchu planety, případně také ty, které byly přineseny slunečním větrem. Atmosféra Merkuru je zároveň ovlivněna stavem magnetického pole Merkuru a sluneční aktivitou, tedy intenzitou samotného slunečního větru.
Tlak na planetě nepřesahuje 5 x 10-15 barů (0,005 pikobaru). Případná kolonie na povrchu Merkuru by tedy musela vytvářet svůj vlastní umělý atmosférický tlak, aby v ní mohli lidé přežít. Technologicky je to jistě možné - a to jak při životě na samotném povrchu tak při kolonizaci, která by probíhala pod povrchem planety. Ale o tom až příště…
Příště: Jak přežít na Merkuru?
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,30
- Průměrná čtenost 1331x