Největší kdy pozorovaná kometa Zemi nikdy nezasáhne

Vědci ji objevili čistě náhodou. Největší ze všech pozorovaných komet se vydala do přísluní. Bude se moci pozorovat hned několik desetiletí. Vytvoří se u ní typický ohon? 

Když astronomové, obsluhující jihoamerický čtyřmetrový teleskop Victora Blanca, zamířili v říjnu 2014 svůj přístroj na nebe, netušili, že právě odstartovali dlouhý seriál objevů. 

Teleskop Victora Blanca 

… (můžete se setkat s anglickým názvem  Victor M. Blanco Telescope nebo zkratkou “4m”), se nachází na observatoři Cerro Tololo v Chile. Byl uveden do provozu mezi lety 1974 až 1976. Pojmenován je po portorickém astronomovi Victoru Manuelu Blancovi.

Jeho nejdůležitějším přístrojem je průzkumná kamera DECam (Dark Energy Camera) s rozlišením 570 megapixelů.  

Používá se hlavně k výzkumu temné energie. Sleduje vzdálené galaxie a jejich chování. Skládá se ze 62 jednotlivých kamer namontovaných těsně vedle sebe na povrchu jedné velké matrice. Jeden snímek DECam pokrývá takovou oblast noční oblohy, která odpovídá  zhruba 20 násobku plochy Měsíce v úplňku. 

I když je hlavním účelem kamery DECam studium temné energie, používá se také k průzkumu transneptunických objektů. Při sledování vzdálených galaxií totiž jejím zorným polem náhodně prolétají objekty, které se nacházejí ve Sluneční soustavě. 

Tak tomu bylo i 20. října 2014. Na snímcích z onoho dne později našel doktorand, který se zabýval transneptunickými objekty, největší dosud pozorovanou kometu. 

Bernardinelli-Bernstein

Dostala nejprve název C/2014 UN271, později byla pojmenována po svých objevitelích Bernardinelli-Bernstein.

Jedná se o dlouhoperiodickou kometu s oběžnou dobou několik miliónů roků, pocházející ze vzdálených oblastí Oortova oblaku. Předpokládá se, že se toto obrovské ledové těleso zformovalo během vývoje Sluneční soustavy. Migrace obřích planet Saturnu a Jupiteru ho poté měla vymrštit do vnější části soustavy,  do vzdálenosti zhruba 1,6 světelného roku od Slunce. Odtud ho na jeho další cestu po soustavě mohlo vyslat gravitační působení některé z blízkých hvězd. Astronomové mají dokonce už i první podezřelou - Slunci podobnou hvězdu s názvem HD7977. Sluneční soustavou nebo jejím blízkým okolím procházela před 2,8 miliony roků. 

Parametry komety

Nově objevená kometa je pozoruhodná už tím, že má nejjasnější (a pravděpodobně největší) jádro ze všech dobře zdokumentovaných komet. 

Vědci odhadují velikost jádra na 137 km, údaj se ovšem může během dalšího průzkumu komety dále korigovat. Bude záležet na modelu vypařování kometárních plynů. Zatím odpovídají vypařené plyny (které už v její dnešní vzdálenosti začaly tvořit komu komety) spíše CO2 a čpavku (NH3). Další plyny, jako jsou například dusík N2, metan CH4 a CO, jsou prý zatím zastoupeny v plynné komě v daleko menším množství. 

Bernardinelli-Bernstein je navíc výjimečná tím, že byla objevena už ve vzdálenosti 29 astronomických jednotek (rovnajících se vzdálenosti Země-Slunce). Menších a méně jasných komet si astronomové všimnou logicky až tehdy, když jsou k nám blíže. 

Oběžná dráha této obří komety má perihel (přísluní) ve vzdálenosti 10,97 astronomické jednotky. Dosáhne ho 21. ledna 2031. 

To je pro nás mimochodem velice dobrá zpráva. Znamená to, že se obří ledová návštěvnice nevydá do blízkosti Země. Přiblíží se ke Slunci jen na vzdálenost, která odpovídá planetě Saturnu. 

Jedná se o kometu, která má průměr desetkrát větší, než asteroid, který kdysi při srážce se Zemí vyhubil dinosaury. I když mají komety jiné složení než hmotné a kompaktní asteroidy, jistě nemáme zájem o příliš těsné přátelství s obří návštěvnicí. 

Kometa Bernardinelli-Bernstein naposledy navštívila Slunce před zhruba 3,5 milióny roků, vypočítali vědci. Když tehdy dosáhla svého přísluní, dostala se jen do vzdálenosti 40 astronomických jednotek od Slunce. Lidé tehdy na Zemi ještě nežili - lidská rasa povstala z prapředků na africkém kontinentu až po jejím odletu. 

Možná ji tedy překvapíme, když k ní tentokrát vyšleme průzkumnou misi. Vědci zkoumají podmínky, za kterých by se mohla ke kometě vyslat vesmírná sonda.  

Žádná oficiální mise zatím není naplánována, ale pokud budou vesmírné agentury dostatečně aktivní a podaří se jim uskutečnit projekt dost rychle, mohla by pozorovací mise začít například v roce 2029. Návštěva by se tak mohla uskutečnit v roce 2033. Kometa bude sice už za svým přísluním a největšího přiblížení ke Slunci už dosáhla, to ale nebude vadit. Její koma a případný ohon by mohly být ještě dostatečně intenzivní. 

Držme palce, aby se na podobnou misi našlo dost peněz. Další šanci na sledování zatím největší obří komety bude mít lidstvo až po dalších třech milionech roků…