Chemie na zahradě - kompostování

27. 10. 2022 8:00:25
Proč některé listí tleje pomalu a jiné rychle? Smí se dávat na kompost ořechové listí? Kolik trávy a listí snese kompost? Kompostování z pohledu chemika. (délka blogu 5 min.)

Co se týká kompostu, je královskou vědou samozřejmě biologie. Jsou to právě mikroorganismy a malí živočichové kdo mají lví podíl na trávení organických zbytků a tvorbu kompostu. Chemie ale pomůže k vytvoření optimálních podmínek pro jejich záslužnou práci. Zároveň se pomocí chemie dá vysvětlit, proč kompost churaví.

Kompostování vlastně není žádná věda, stačí naházet organické odpady na jedno místo, možná ho trochu ohradit a o zbytek se postará vesmír... mohlo by se zdát. Je to v podstatě pravda. Přesto by se to nemělo s jednotlivými druhy odpadu přehánět. Nejlepší kompost vznikne tehdy, když mají mikroorganismy k dispozici pestrou a vyváženou stravu - podobně jako lidé.

Uklidit, nakrmit a pohladit

V lidské stravě má být správný poměr zeleniny a ovoce, bílkovin a škrobů. Mikroorganismy nejsou tak vybíravé - zajímá je hlavně poměr uhlíku a dusíku.

Daleko důležitější je pro ně voda. Bakterie vylučují enzymy, které štěpí jednotlivé chemikálie v organických zbytcích. Vzniklou potravu pak přijímají celým svým povrchem. Je tedy logické, že v kompostu musí být hlavně dostatečné množství vláhy, ve které se chemikálie rozpustí nebo kterou se transportují. Bez vody se bakterie deaktivují, aby přečkaly nepříznivé podmínky - a to má za následek, že se tvorba kompostu zpomalí.

Bakteriím, které jsou prvními uživateli našich organických odpadů, nejvíce chutná poměr 25:1 - tedy 25 dílů uhlíku na jeden díl dusíku.

Uhlík se dostává do kompostu s kuchyňským odpadem, případně listím a větvičkami. Zdrojem dusíku je pro změnu posekaná tráva - obzvláště tehdy, když pochází z dobře udržovaného (a hnojeného) trávníku. Dusík samozřejmě obsahují také exkrementy býložravců (exkrementy masožravých zvířat nebo dokonce lidí do kompostu z hygienických důvodů nesmí, respektive smí až po několikaletém uskladnění, aby se zbavily parazitů a škodlivin).

Pokud se mikroorganismy musí potýkat s výrazně větším množstvím uhlíku, trvá proces kompostování o hodně déle než obvykle.

Pokud je naopak příliš vysoký podíl dusíku, proces kompostování probíhá příliš rychle. Tvoří se plyn, který poznáte po zápachu - čpavek. Nejen že pak kompost smrdí - dusík, který ho opustil ve formě plynu, bude chybět rostlinám, které budete svým kompostem hnojit.

Optimálně by se tedy měl odpad v kompostu promíchávat - aby se vytvořilo prostředí, které si bakterie během evoluce oblíbily 25C:1N.

V praxi to znamená, že do kompostu patří jen malé množství větví, ty totiž vykazují poměr uhlíku a dusíku 150:1. Větvemi by se také teoreticky dal snížit poměr dusíku - kdyby se nerozkládaly nesmírně pomalu. Vysoký poměr dusíku se v kompostu nejlépe vyrovná přidáním pilin (poměr C:N 200:1-500:1) nebo papíru a lepenky (poměr C:N 350:1-1000:1).

Kompostování listí

Listí je v kompostu jedním ze zdrojů uhlíku - jeho kompostování je ale složitější než například u běžných kuchyňských odpadů. Různé druhy listí se liší podle času, který potřebují k rozkladu bakteriemi. Rozhodující je přitom obsah tříslovin. Rychle se v kompostu rozloží listí javoru, jasanu, různých okrasných keřů, lípy, ovocných stromů a habru.

Naopak se do kompostu nehodí listí kaštanu, dubu, platanu a topolu. Ne že by kompost zničilo, ale může zpomalit procesy, které v něm probíhají, takže mikroorganismům může trvat zpracování bioodpadu až o tři roky déle než je obvyklé.

Různé typy tříslovin se nacházejí také v kuchyňském odpadu. Kompostu tedy nedělá moc dobře kakao, zelený čaj a káva, stejně jako luštěniny a některé bylinky - například šalvěj a tymián. Kompost také nemá rád červené víno, ať už se jedná o hrozny nebo o alkoholický nápoj. Naštěstí existuje rychlá pomoc. Proti působení tříslové kyseliny můžete kompost ochránit přídavkem vápna nebo bentonitu.

Samostatnou kapitolou je listí ořešáku. To je navíc ještě přírodním antibiotikem. Využívají ho akvaristé - sušené listí ořešáku se vkládá do akvária při bakteriálním nebo plísňovém onemocnění rybiček. Větší množství takového listí samozřejmě nepotěší ani bakterie a plísně v kompostu.

Čerstvý materiál by měl být co nejvíce rozdrcen, protože se tím výrazně zvětšuje plocha, na kterou mohou mikroorganismy „zaútočit“. Vzhledem k problematické povaze listí by se tedy mělo čerstvé nebo spadané listí, dříve než se dostane do kompostu, nejprve nadrtit, rozloží se pak rychleji.

Kompost je také potřeba čas od času “pohladit” - převracet a promíchat, aby se do něj dostal vzduch a nevznikaly v něm kapsy s lokálně příliš vysokou nebo naopak nízkou koncentrací dusíku.

Průběh kompostování - souhra fyziky a biologie v optimálním kompostu

Zprvu jsou složité chemické sloučeniny v bioodpadu štěpeny mezofilními bakteriemi. To jsou organismy, které se cítí nejlépe v nepříliš extrémních podmínkách (optimální růst vykazují mezi 20 a 45 °C). Protože se při rozkladu uvolňuje energie ve formě tepla, teplota kompostu se po založení pozvolna zvyšuje. Nad 40 °C se přestávají mezofilní bakterie cítit dobře a v kompostu se začínají množit termofilními mikroorganismy (např. Bacillus stearothermophilus). Teplota může dosáhnout až kolem 70 °C, což není na škodu - při těchto podmínkách se ničí semena plevelů.

Nic samozřejmě netrvá věčně, takže přichází doba, kdy už nemají termofilní bakterie dost potravy a kompost začne vychládat. To je chvíle, kdy ke slovu přijdou plísně a houby. Na ty zbyla ve směsi celuloza a jiné polymery.

Aktivita plísní a hub při rozkladu biologické hmoty je mimochodem důvodem, proč se na naší planetě dnes netvoří ropa a uhlí v takovém množství, jako tomu bylo v prehistorické době. Houby a plísně jsou rychlejší než karbonizace.

V soukromém kompostu se samozřejmě nedosahuje příliš vysokých teplot - na rozdíl od profesionální kompostárny. Zahradní kompost je příliš malý a hmota se do něj přidává průběžně, nikoliv naráz. Má ale jednu výhodu - dostává se do něj hmyz a různí malí pilní pomocníci. Jejich aktivita, především norování vylepšuje fyzikální a chemické vlastnosti kompostu.

Z osobní zkušenosti vím, že nejlepší kompost vytvoří - mravenci. To, že máme v termokompostéru mraveniště, jsme zjistili až během jejich rojení. Tito pečliví a velice pracovití pomocníci vytvořili z našich odpadků luxusní, jemný, černý humus během jednoho jediného roku.

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 27.10.2022 8:00 | karma článku: 27.63 | přečteno: 687x

Další články blogera

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 9.90 | Přečteno: 96 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.15 | Přečteno: 186 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.09 | Přečteno: 287 | Diskuse

Dana Tenzler

Čokoládoví velikonoční zajíčci

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)

18.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 22.20 | Přečteno: 391 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 9.90 | Přečteno: 95 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 23.61 | Přečteno: 505 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.15 | Přečteno: 186 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.09 | Přečteno: 287 | Diskuse
Počet článků 962 Celková karma 19.47 Průměrná čtenost 1288

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...