Vzdálenost Slunce - Země a roční období
Na vzdálenosti … záleží
Roční období se střídají na všech planetách. Na některých jsou výraznější, na jiných méně. Na první pohled by se mohlo zdát, že za změny může dráha planet. Ty se totiž v naprosté většině případů nepohybují kolem své centrální hvězdy po eliptické dráze. Planety mají většinou dráhy oválné.
Když je planeta Slunci nejblíže, mělo by na ní panovat léto. Vždyť intenzita záření, které planetu ohřívá, klesá s druhou mocninou vzdálenosti.
Vzdálenost od centrální hvězdy má na roční období skutečně určitý vliv - je ale jiný, než by se na první pohled zdálo. Ovlivňuje totiž jejich délku. Čím vzdálenější je planeta, tím delší je její oběžná dráha a pomalejší rychlost, kterou se po ní pohybuje. Jaro, léto, podzim i zima na Saturnu například trvají téměř osm pozemských roků.
Případ Země
Průměrná vzdálenost mezi Sluncem a Zemí je 149,6 milionů kilometrů. Naše planeta se ovšem Sluneční soustavou pohybuje po eliptické dráze - a tak vzdálenost mezi Sluncem a Zemí v průběhu roku kolísá. V nejbližším bodu ke Slunci, tzv. perihéliu, je Země vzdálená 147,1 milionů kilometrů. V aféliu, nejvzdálenějším bodě své dráhy, je to celých 152,1 milionů kilometrů. Jak se projevuje rozdíl 5 000 000 km na ročních obdobích?
Jak bylo popsáno výše - čím blíže jsme Slunci, tím více tepelné energie se k nám dostane. Intenzita jeho záření totiž klesá se vzdáleností.
Je ale zajímavé, že se Země nejvíce přibližuje Slunci, když máme na severní polokouli zimu. Zároveň Země na své oběžné dráze kolem Slunce projde začátkem července nejvzdálenějším bodem - a v našich zeměpisných šířkách je přitom léto. Sezónní teplotní rozdíly tedy zjevně nemají se vzdáleností Země - Slunce nic společného.
Na sklonu rotační osy planety … záleží ještě více
Pokud je tedy vliv okamžité vzdálenosti od Slunce na střídání ročních období nepatrný - co je způsobuje?
Rozdíly mezi ročními obdobími jsou tím větší, čím více je osa planety skloněna k rovině její oběžné dráhy kolem Slunce. Jinými slovy - čím “nedokonalejší” je symetrie, tím větší je vliv na průběh ročních období.
Případ Země
Také Země, podobně jako mnohé jiné planety, má svou rotační osu vzhledem k oběžné dráze posazenou “nakřivo”. Sezónní změny probíhají na obou polokoulích.
Největšího sklonu směrem ke Slunci dosáhne rotační osa na naší (severní) polokouli v červnu. Tehdy dostává severní polokoule více slunečního světla a je jím ohřívána více - začíná léto.
V prosinci je sice úhel zemské osy k rovině její oběžné dráhy stejný, ale Země se přitom nachází na opačné straně své oběžné dráhy. Severní polokoule je v tomto období od Slunce odvrácena - a začíná na ní zima.
Opačná situace nastává samozřejmě na jižní polokouli, která je v tu dobu ke Slunci přikloněná a užívá si léta.
Zároveň je zajímavé, že jsou roční období patrná pouze v mírných a vysokých zeměpisných šířkách, zatímco v tropech se prakticky nevyskytují.
Proč je vlastně v zimě zima a v létě teplo?
Mohou za to dva faktory. Jedním je výška Slunce nad obzorem, druhým je délka dne.
Stejné množství záření, které v létě ohřívá jeden metr čtvereční, musí v zimě ohřívat v naší zeměpisné šířce 3x větší plochu. Spolu s výrazně zkrácenou délkou dne není divu, že v zimě je chladněji než v létě. Navíc se Země může během dlouhých zimních nocí ochladit více než během krátkých letních nocí.
Vzdalujeme se od Slunce
Jak bude vypadat střídání ročních období v daleké budoucnosti? Zdá se, že pokud nedojde k nějaké katastrofě, která by změnila sklon osy planety nebo ji připravila o veškerou atmosféru, zůstanou roční období zachována.
Zajímavé je, že Země se od Slunce neustále vzdaluje. Každým rokem roste naše vzdálenost od centrální hvězdy o 15 cm. Tyto změny jsou minimální, sčítají se ale a za miliony nebo desítky a stovky milionů roků budou znatelné. Země bude od Slunce dále, zatímco se sníží také její rychlost, kterou se bude pohybovat po své oběžné dráze. Roční období budou trvat déle. Pevniny a moře se tedy budou moci déle ochlazovat a zahřívat, což bude mít možná dokonce vliv na lokální podnebí. Věčné změny na naší planetě nakonec ukončí samo Slunce, které se změní v rudého obra. Teplota na Zemi stoupne natolik, že se stane nevhodnou pro život - respektive pro život přímo na jejím povrchu. Jaro, léto, podzim a zima pak nahradí jediné roční období - výheň.
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,32
- Průměrná čtenost 1331x