Čína - nový závod o vesmír (3)

Její sonda úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce a na Marsu. Její astronauti se nacházejí na oběžné dráze ve vlastní orbitální stanici. (délka blogu 5 min.)

Čína je dnes více než kdy jindy na dobré cestě, stát se vesmírnou velmocí.  Žádná jiná země nedosáhla takového pokroku ve vesmíru za tak krátkou dobu – a v tolika různých oblastech. A žádná jiná země nemá tak odvážné plány a tak dobré šance, aby své plány uskutečnila. Zdá se, že Číně se musí připočítat k dobru schopnost výborného a systematického plánování různých vesmírných kroků. 

Nejnovější čínské počiny - Tchien-kung

Na oběžné dráze Země se dnes dokončuje čínská vesmírná orbitální stanice Tchien-kung. Její jméno v překladu znamená Nebeský palác. Celkem má být Tchien-kung v provozu deset let. Astronauti tam mají (podobně jako je tomu u ISS) provádět vědecké experimenty a testovat nové technologie.

K rozhodnutí Číny postavit vlastní vesmírnou stanici došlo také proto, že jí USA odmítly umožnit přístup na Mezinárodní vesmírné stanici. Čína je dnes jednou z mála zemí, která na ISS nesmí. Američané měli mimo jiné (a možná to bylo i odůvodněné) obavy, že by Čína mohla na ISS provádět průmyslovou špionáž. 

Ke stavbě vesmírné stanice Čína potřebovala jedenáct vesmírných misí. Velikostí a strukturou se dá čínská vesmírná stanice nejlépe přirovnat k ruské vesmírné stanici Mir z 90. let. Je ale samozřejmě daleko modernější. Stejně jako ruská vesmírná stanice Mir a ISS se skládá i Tchien-kung z jednotlivých modulů, které jsou postupně vynášeny na oběžnou dráhu a navzájem spojeny. Základní konfigurace se tak stále rozšiřuje a doplňuje podle potřeby. 

I ona (podobně jako západní vesmírné stanice) obíhá na nízké oběžné dráze Země. Nachází se konkrétně ve výšce mezi 340 a 450 kilometry – tedy zhruba v rozsahu, ve kterém se pohybuje i ISS. Stanice v podobě hlavního modulu a dvou laboratorních modulů má vážit kolem 80 až 100 tun. Velikostí a hmotností je v tomto stádiu tedy zhruba stejná jako bývalá ruská vesmírná stanice Mir, zatímco ISS je pětkrát těžší. 

Základní modul stanice, Tchien-che, byl na oběžnou dráhu vynesen 29. dubna 2021. Jedná se o modul, který je dlouhý bezmála 17 metrů a obsahuje servisní část s životně důležitými systémy, napájecím zdrojem, pohonem a systémy pro kontrolu polohy a navigaci. Ve druhé části jsou ubikace pro tři astronauty, počítačové a řídící systémy a komunikační zařízení. Modul Tchien-che má také spojovací systém a robotické rameno.

První ze dvou laboratorních modulů byl nejprve připojen ke spojovacímu uzlu na předním konci základního modulu, takže oba moduly byly uspořádány v jedné řadě. Laboratorní modul, který váží kolem 20 tun, se ovšem bude moci následně přemístit do své konečné polohy v pravém úhlu k základnímu modulu. Kromě ubikací pro tři další astronauty obsahuje laboratorní modul, který dostal název Wentian, především prostor pro vědecké experimenty a také druhou robotickou ruku a zálohy pro důležité základní funkce, jako je navigace, pohon a řízení polohy.

Nachází se tu také i budoucí hlavní přechodová komora stanice. Astronauti ji používají, když potřebují provádět výstupy do vesmíru. Laboratorní modul má také speciální držáky, do kterých lze ukotvit i velké nástroje. Mezi ně by brzo mohl patřit také vesmírný dalekohled. Jeho instalace byla naplánována na rok 2023. 

Druhým vědeckým modulem se stal Meng-tchien. Tím se vesmírná stanice rozšíří o další prostor pro experimenty, zásoby a přístroje. 

Tchien-kung má být mimochodem také prvním, do provozu uvedeným, obývaným kosmickým plavidlem s iontovým motorem. Výhodou iontových pohonů je jejich malá velikost a dlouhá životnost. Přestože generují menší tah než motory poháněné chemickým palivem, mají jednu výhodu - množství paliva, které potřebují ke svému chodu, je daleko nižší než u klasických motorů. Vytvářejí svůj tah díky proudu nabitých částic, o nichž se předpokládá, že jsou to ionty xenonu. Urychlení iontů probíhá pomocí elektrického pole. 

Čtyři motory, které jsou umístěny na Tchien-kung, by měly fungovat minimálně 15 let. Budou se starat o udržování stabilní výšky oběhu orbitální stanice. Ve výšce, ve které se nachází, totiž dochází k neustálému brzdění třením o atmosféru naší planety - a tak podobné projekty neustále ztrácejí na výšce. I oběžné dráhy stanic MIR a ISS musely být periodicky upravovány. 

Budoucnost stanice Tchien-kung

Možná se dočkáme okamžiku, kdy se Tchien-kung stane jedinou orbitální stanicí, která krouží kolem Země, pokud bude opuštěna ISS, která je sice větší, ale díky válce v Ukrajině daleko ohroženější. Na prodloužení doby životnosti ISS se sice obě velmoci (USA a Rusko) prozatím dohodly, všichni ale tušíme, jakou stabilitu mají podobné dohody.

V budoucnosti by se z Tchien-kung mohlo stát mezinárodní centrum, ve kterém by se mohly usídlit i posádky z jiných zemí. Evropa už projevila zájem - zapojily se například Norsko, Belgie, Švýcarsko, Itálie a Německo. Evropa se účastní mimo jiné projektu, který by mohl na stanici Tchien-kung měřit intenzitu kosmického záření.