Vy si teda nekladete zrovna nízké cíle 

Jinak k tomu mrhání prostorem mě napadla analogie. Když si člověk vezme nějakou zcela náhodně vygenerovanou nekonečnou posloupnost čísel - třeba 8654389945214564553256510457... - tak se v ní (pokud je skutečně náhodná) v jistém okamžiku objeví celý přepis Hamleta (zkódovaný třeba v ascii). Musí se ale hodně dlouho čekat. "Zbytek" té posloupnosti je potom také vlastně mrháním prostorem a energií...

 Krásné, že se matematika najde ve všem, co nás obklopuje. 

Je to mrhání možná takový základní princip vesmíru?  Krásný pohádkově-numerický večer přeju. 

I Ty hlavičko dumavá! Co se v ní ještě všechno skrývá? Já tam mám jen piliny. Hezké vesmírné sny, Danulindo! stále ještě mám dvě ruce...

Horste, v žádném případě v ní nemáš piliny, máš v ní strašnou spoustu krásných i smutných vzpomínek, a to je něco, co nekonečně obdivuju.  Moc hezký večer tobě i tvým blízkým!

Ve vědě není dokázáno vůbec nic, všechno vědění má dočasný a omezený charakter, poněvadž nevíme, zda platí dnešní známé přírodní zákony v jiných podmínkách. Kromě toho víme z minulosti, že dějiny vědy jsou vlastně výčtem řady teorií, které byly vyvráceny a nahrazeny teoriemi jinými. Za těchto okolností nemůžeme ani zdaleka mluvit o tom, že známe přírodu, svět, vesmír. Poslední vědecké úvahy se blíží staroindickým védám, které pokládají svět za jedinou velkou mysl. K tomu osvícenský myslitel Immanuel Kant přišel s naukou věci o sobě, což je vnější svět, který vlastně známe jen zprostředkovaně prostřednictvím našeho mozku a smyslů, čímž jsou značně zkresleny. S vědomím těchto a mnoha dalších poznatků je jak kreacionistická, tak vědecká vize světa na vodě a těžko může kterákoliv z nich tvrdit, že má navrch. Tímto byl však vysloven jen nicotný zlomek mínění o světě a až se v budoucnu objeví kvantové počítače, nebude nic z toho, co víme dnes, platit.

To je docela dobře možné. Ale člověk se nesmí  zastavit (a ani to nikdy neudělal) jen proto, že ví, že nic neví. Zatím to vypadá tak, že mapování reliktního záření potvrzuje fluktuační teorii (fluktuace v ranných fázích vesmíru). 

Dovolte mi trochu odbočit... Já osobně bych zařadila vědomí mezi vlastnosti vesmíru. Může hmota poznat sama sebe díky sobě samotné? Není schopnost existence hmoty ve třírozměrném rozměru doplněno o vědomí coby další dimenzi existence? A není pak vědomí právě to, co může spojovat náš vesmír s dalšími? I kdyby to byl jen poznatek, že existují a nemohli bychom jich dosáhnout, nebylo by to přesto gigantické poznání? 

Krásný večer přeju. 

Díky za tip. 

Prázdný jsem myslela ve smyslu beze hmoty, živé i neživé. Přeju moc hezký večer.

Velice zajimava uvaha. Me by zajimalo kde konči (nebo nekonči) vesmir a co tam je za tim...

Já bych řekla, že prostor a čas je součástí vesmíru - a za ním je už jen ... smrt. 

Díky za návštěvu.