Paní Tenzler, v diskuzi nám sdělujete, že již vite, o čem bude příští blog.

Abych pravdu překla, těším se již přímo vesmírně na nové, neotřelé poznatky. To vite, k učebnicím gymnásií již nemám tak bezproblematický přístup, tak si osvěžím některé poznatky přímo zde na vašem blogu a během práce bez námahy.

Třeba vám ale vybyde taky trochu místa na to, abyste se věnovala pouze záhadám kosmu a všeho viditelného a neviditelného kolem nás, nýbrž i objasnila záhadu o tom, jakou roli jsem prý hrála ve skandálech na iDnes. Abych pravdu řekla, TO mě zajímá taky palčivě. To vite, tak jako astrofyzik musí svá tvrzení obhájit, a v případě omylu (nebo nedej Bože úmyslné lži) i odvolat, či přivést na správnou míru - měli by tuto sebereflexi ovládat i blogeři. Lhát se prostě nemá!!! 

Díky předem a přeji krásný, překrásný den a ještě hezčí středeční Wochenmitte, pozdrav rodině a panu Helge  (bylo to tak správně a diskussinskonform ?? - učím se, jak vidíte)

 Troll. A jak koukám, nemá co lepšího na práci. 

Jsme my to ale drzá a zvídavá čeládka. Sedíme si tady na jednom šutru, rotujícím kolem celkem tuctové hvězdy v jedné úplně bezvýznamné galaxii a špekulujeme si o tom jak vypadá celý vesmír.

To je jako sedět v husté mlze v horském sedle a na základě lokálních měření spekulovat, zda je geometrie Země sférická, plochá a nebo hyperbolická.

 Zase na druhou stranu, jsme poloslepí, nevíme ani, kde přesně to jsme, a přesto jsme vyvinuli instrumenty, které nám umožní prohlédnout si úplně celý viditelný vesmír. Dokonce víme o věcech, které vůbec vidět nejsou a můžeme předpovídat, kde je najdeme a jak se budou v budoucnosti chovat. Máme mezi sebou pár geniálních mozků, jejichž myšlení se vymyká všemu, čeho je schopen obyčejný smrtelník. A to všechno, to všechno obstarala příroda - systém sám. Jako by někdo (spekuluju) míchal obrovskou hvězdnou polévku a říkal si, že to bude legrace, když do toho vhodí trochu koření, které si uvědomí sama sebe a bude rovnocenné kuchaři samému.  To mě přivádí k nápadu, o čem bude příští blog. Díky. 

Dovolím si jednu technickou: vědní obor, kterému říkáme kosmologie, se nevyvinul "na základech starověké astrologie", ale na základech astrofyziky, vznikající ve druhé půli 19. století, a to především v Německu a Anglii.

I tak to můžeme brát. Dovolila bych si oponovat, protože i tu astrofyziku můžeme brát jako něco, co vzniklo na základech starověké astrologie (viz minulý blog).  Krásný den přeju a díky za návštěvu, potěšila.

Paní Tenzler,

kdybyste psala na papír, tak bych volal:"Stop, šetřte naše lesy, ale  protože píšete ve virtuálním prostoru, sem se vejde nekonečno nekonečných myšlenek"( jsem slušný).

Ještě v 50. letech 20. století byl názor na fundamentální otázky jasný a jednoduchý. Hmota trvá věčně, nezačla a neskončí. Jenže pak přišla teorie Velkého třesku, která tyto názory rozmetala na atomy. Energie, její projev hmota, čas a prostor vznikly před přesně  určeným časem, z nekonečně malého bodu. Podle jedné skupiny lidí čirou NÁHODOU, podle jiných jako dílo Konstruktéra.

A když se na to díváte analytickým rozumem vědce, nebo selským rozumem, tak je nejméně tisíkrát logičtější to vidět jako dílo Konstruktéra.

Ti co to vykládají jako dílo náhody mají  jen dvě cesty. První způsob je zakázat se ptát PROČ. O tom píšete i zde a použil to i L. Krauss v Hyde parku na jaře 2014. Druhá cesta je o hypotetickém multiverzu, supervesmíru o nekonečném množství vesmírů, což je ovšem nedokazatelné a neexistuje ani náznak nějakého důkazu. Na druhé straně ovšem i multiverzu bude platit 2. zákon termodynamiky a tak za dobu věčnosti nekonečnému vesmíru dojde šťáva a multivesmír se zastaví.

 Děkuju za návštěvu.  Jen jsem myslím nepodchytila smysl vaší první myšlenky. Jako že to sem nemám psát, protože vy si myslíte, že v tom máte jasno? Nemyslíte, že je to poněkud zvláštní požadavek? Nebo se snad bojíte toho, že za konstruktéra nebudu považovat boha? O tom dnes řeč nebyla. Byla to tom, že i když nevíme, jak některé věci dokázat, používáme přesto vědeckou metodu a snažíme se vypíchnout právě ty teorie, které v jiných (dokazatelných) oblastech fungují. Potom se dá extrapolovat vědění i do oblastí, které jsou z principu věci mimo naše vnímání. 

Bojíte se, že se Bůh stane zbytečným?

Danko, řekl bych, že tohle je Váš obor

Dovolím si pár laických otázek:

Je z dnešního stavu vědění možné aby se dva vesmíry prolínaly? Myslím to tak, že s například naším vesmírem se teoreticky prolíná nějaký jiný, který je od něj jen maličko posunutý v nějakém n-tém (čtvrtém?) rozměru. Pokud ano, pak by to sice byla obrovská náhoda, ale nadalo by se vyloučit, že "vedle nás," tedy řekněme jen několik centimetrů, metrů, kilometrů či světelných let od nás existují předměty, případně i bytosti. My je však nedokážeme zaregistrovat ani svými smysly, ani vědeckými přístroji, protože "nevidíme" do toho n-tého rozměru. Je něco takového teoreticky možné nebo je to jen romantická představa?

Děkuju za návštěvu a přeju příjemný začátek týdne. 

Já myslím, že ano, přesně tak nějak jsem to také pochopila. Klidně někde vedle může existovat jiný vesmír, se svými dimenzemi (nejspíš také třemi, plus čas, protože se matematicky nejlíp hodí, vytvářejí optimální stabilitu systému) a my ho nevidíme, nemůžeme kontaktovat. V podstatě pro nás neexistuje. Pokud ale v té další Bran (membráně) existuje vesmír, mohl by na nás eventuálně působit svou gravitací. Zatím se snaží vědci zjistit, co vlastně gravitace je a jak vzniká, hodně si od toho slibují. Pak budou nejspíš moci říct, jestli tahle teorie něčemu vadí, nebo s dalšími poznatky souhlasí.  (Žijeme v úžasně napínavé době.) 

Taky se už moc těším na příští kapitoly - úvod zatím moc slibný nebyl. Odkud jste to opsala? Ale třeba dáte do dalších kapitol i něco konkrétnějšího, skutečně vědeckého.

P.S. A mezitím byste snad mohla konečně jak mě, tak i panu HAH sdělit, kdy a v jakém skandálu na iDnes jsem hrála nějakou roli. Tvrdila jste to, dle mého názoru lživě, v jedné z diskuzí. Paní Tenzler, v normální životě, mimo vesmír a jeho nekonečné dálky a nejistotám o jeho rozpínání, by se mělo především nelhat a nepomlouvat. Co říkáte? Vždy stačí tak málo. Dejte si "ein Ruck".

 Hezký den přeju.

Rád si přečtu další kapitoly, i když jednu jste možná mohla zařadit hned za tím úvodem.

Slibuju, že odteď už končí omáčka a začínám jít k věci.  Přeju příjemný den. 

Dano, zatím žádná chytrá návštěva. Hezký den!

 U minulé diskuze se prudce přestala bavit, já začala. 

Děkuju moc a přeju moc krásný den.  Snad už konečně přestane sněžit... Přeju pár slunečních paprsků.