Zapomínáte na pohádku: "dlouhý, široký a bystrozraký". Ten třetí, kdyby si rozvázal šátek kolem očí, tak by uviděl na Měsíci i ty základny. Ale zase by mohl svým pohledem škodit jiným lidem a tím i sobě, tak si ho většinou raději nechává na očích. Přes něj i tak vidí jako oni.

Nepletete si to s pohádkou Dlouhý, Široký a Zápotocky?

Dano, zřejmě ses dala na oční vědu, a to je dobře

Krásný den, Horste. Ať se vám všem dobře daří, celé rodině.

Hezky napsané. Vrátilo mě to do školních let, kdy jsem marně hledal divadelním kukátkem místo přistání Apollo, stejně jako malým teleskopem a dokonce i na hvězdárně, ze které si odnáším vzpomínku rozvlněného Měsíce vlivem teplého vzduchu. Za chybné představy vzdálenosti Měsíce od Země může základní škola a jejich mechanické či grafické modely, ve kterých je Měsíc z úspory prostoru a demonstrance zatmění nepoměrně blízko a to může budit dojem i u odrostlejší populace, že z Měsíce lze vidět detaily pozemského povrchu. Pro představu, jak to mělo Apollo skutečně nelehké se jen trefit do daného koridoru, je poměrný model Měsíce ve velikosti antiperly (průměr 5mm) a Země velikosti malé ložiskové kuličky (20mm), ve vzájemné vzdálenosti 0,6m.

Ani to nej-nej zvětšení v případě základen na Měsíci nepomůže. Zato se začnou projevovat nešvary naší atmosféry. Malounko by se vám dalo závidět. Já myslím ještě nikdy nekoukala tak velkým teleskopem, abych si toho vlnění atmosféry dostatečně všimla. Vlastně jsem ani nikdy nekoukala pořádným hvězdárenským teleskopem, jen tím svým malým, "domácím".

Ta přesnost mě nikdy nepřestane fascinovat. Nebo když se trefí do Marsu. Nebo když "najdou" v té obrovské pustině Jupiter...

Mějte krásný den, Waldo, ať se vám daří.

Jaká je velikost objektu velkého 134 metrů?

Ve smyslu textu je to bod s minimální velikostí 134x134 metrů. Velká Čínská zeď má na nejširším místě tuším slabých 10 metrů, vidět tedy není.

Děkuju za návštěvu a přeju krásný den.