Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

M38i50r30o29s31l74a63v 12K41u78l57h40a66v23ý 5489422281

R^ Já, co by dětský pragmatik, jsem hltal všechno o vesmíru, nejvíce však z sci-fi literatury. To, co mně nejvíce vadilo (a vadí dones), byly ty nepřekonatelné vzdálenosti. 1/6 rychl. světla by byla potřeba k doletu na nejbližší hvězdu a zpět, při čemž by měla posádka při přistání kolem 75 let.

Pokud nezprovozníme "červí díry";-), je cestování vesmírem nereálné a komunikovat s případnou jinou civilizací budeme v průniku přes generace jen signálem.:-( Vím, teoreticky obrovská mnoha generační, plně automatizovaná vesmírná loď, startující z oběžné dráhy Měsíce, je určitým řešením, ale to už jsme zase v příslušné literatuře.:-/. V příštím životě chci být fotonem a podívat se dál, za hranice naší galaxie!;-D

+2/0
1.6.2017 18:55
Foto

W40a60l79d28a 50W78i48n37t93e45r 6757989671209

Sama příroda už něco nabízí a to zhruba už kolem 0,75c, při níž se znatelně projevuje dilatace času, např. Pluto je od Země cca 5 světelných hodin (hy). Startuje raketa ze Země k Plutu a dosahuje cestovní rychlosti 0,8c (ať se to lépe počítá s využitím lorentz.faktoru). Dle palubních hodin dorazí k Plutu za 3.75 hy, tedy z pohledu astronauta, nebo lépe z pohledu vesmírného turisty, který nemá ahnung o STR a vztažných soustavách, bude se ve stejnojmenné putice na Plutu chlubit kamarádům, že jeho cestovatelská doba byla o 1.25 hodin kratší než doba, za kterou stejnou vzdálenost urazí světlo, tedy že zcela jistě letěl nadsvětelně. Ze subjektivního hlediska má pravdu, jako že ji mají i jeho kamarádi, kteří budou tvrdit, že na něj čekali 6.25 hodin. Co je třeba k takovému cestování? Pořádný motor a vymetená cestička. Skutečně je reálné, oproti hypotetickým červím dírám, procestovat celou Galaxii, pokud se podaří vyřešit pár "drobností". ;-D

+2/0
1.6.2017 20:18

D13a54n37a 46T24e90n59z43l89e33r 5810492255303

R^ Mám to podobně. Jen bych chtěla být v příštím životě Thrill (Star Trek). :-)

Děkuju za návštěvu Miroslave a přeju krásný večer. :-)

0/0
1.6.2017 20:29
Foto

W59a56l51d31a 60W61i71n39t62e81r 6897239361839

R^ Velmi hezké počtení, faktografické informace...prostě tak, jak jsme u paní Dany zvyklí, tedy opět vynikající. Aby bylo něco do diskuse, současné technické možnosti se liší od těch proklamovaných - na reklamním letáku produktu bude onen produkt vypadat vždy lépe, o dost lépe. Současnou technologii detekce kmitání či zatmívání hvězd (způsob dle polohy planety), lze přirovnat k měření v přesném strojírenství - i v minulém století uměl strojař bez problému změřit mikrometrovou vzdálenost a v současnosti se na tomto nic nezměnilo, pouze že je měřidlo kalibrováno v užším tolerančním poli díky bezkontaktnímu řešení. V případě hvězd není aplikováná žádná kouzelná technologie, ba ani v případě gravitačních čoček - vždy je to o citlivosti senzoru ke konkrétnímu elektromagnetickému spektru a výpoćetní techniky, schopné simulovat obraz. Planety podobné Zemi - rozměrem, nejsou detekovatelné z příčiny, že jejich malá hmotnost nerozhoupe vlastní slunce, přesněji rozhoupe, ale není to transparentní (soustava by musela být prosta obrovských planet velikosti Jupiterů apod) a vliv na intenzitu slunce, aby to bylo opravdu transparentní, by bylo třeba eliminovat shluky asteroidů, periodicky kolujících oblaků prachu atd. Gravitační čočka je na tom podobně. Proto se často objevují termíny jako superzemé apod. - nejde o země, ale o škálu planet typu Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, tedy takové, které mají do Země setsakramentsky daleko a život, který je sám o sobě unikátní díky unikátním podmínkám, může se projevit jen v těchto, čili ne tam, kde to chce pánbů - to by byl život dohledatelný i na Měsíci, ale tam, kde ony unikátní podmínky, po mnoho milionů až miliard let, panují. Skepticismus v tomto sméru je skutečně na místě (života v Galaxii, potažmo vesmíru, je asi vzácný) a optimismus nechť vynalézá lepší detektory - vedlejší produkt by mohl něco hodit do komunikace...

+2/0
30.5.2017 15:10

D54a74n94a 90T37e33n30z93l51e32r 5880972385173

Děkuju. :-) Jste na mě moc hodní. :-)

Jinak není co dodat R^ ... snad jen - opravdu nechcete zkusit psát blog? ;-)

0/0
30.5.2017 16:14

J77i39r12k29a 29B91r84u72n83n24e37r 4378572319647

Pro mne je nejvíce fascinující, že vše co existuje (včetně nás) vzniklo z jednoho prvku, vodíku.R^

+3/0
30.5.2017 0:50

D23a20n40a 46T83e47n97z94l58e29r 5310782365673

R^ I mě nejvíc fascinuje ta oblast, kde se chemie dotýká fyziky. R^ Možná proto zařazuju do svého seriálu "K čemu se hodí..." vždycky ten ostavec, z čeho prvek vznikl. Možná je v tom stejná pradávná vášeň, jakou měli alchymisté.

Mějte krásný den, Jirko, ať se vám daří. :-)R^

+2/0
30.5.2017 5:42
Foto

J52a92n 53P82r41a37ž42á61k 4978387639980

R^Kus romantiky v "suché" vědě. Krásné, Danko. Respektive krásně od Vás podané. Díky, přeji hezký večer:-)

+1/0
29.5.2017 21:30

D39a47n67a 43T16e67n16z82l21e84r 5140592395223

Děkuju za milá slova, Honzo, mějte krásný den, vy i celá rodina včetně zvířátek. :-)R^

+1/0
30.5.2017 5:40

M29i20l79a50n 91S33t41e78h40l41í94k 7100249683661

"Moderní vesmírný teleskop Kepler objevuje poměrně nedaleké planety. Zkoumá jasnost jednotlivých hvězd a všímá si změn a kolísání jejich světelného signálu."

Z toho lze usoudit, že pokud je rovina ekliptiky těch planet kolmá na směr pozorování, teleskop nezjistí žádné změny jasnosti ústřední hvězdy a tyto planety zůstanou neobjeveny (a možná zrovna jako na potvoru by nějaká z nich mohla být velmi podobná Zemi :-)).

+4/0
29.5.2017 18:31

D84a56n40a 16T45e79n64z87l89e22r 5480662515623

R^ Máte pravdu. Určitá část planet se takhle objevit nedá. R^

Když žádné planety u hvězdy neobjeví, může jít i o případ, kdy "se něco pokazilo" a velké planety z vnější části soustavy za sněžnou hranicí nabraly tolik hmoty, že už je nic nedokázalo zastavit v cestě dovnitř soustavy. Po cestě ji pak gravitačně narušily a donutily vnitřní, kamenné planety, soustavu opustit nebo je poslaly do centrální hvězdy. Samy pak také jednoho dne neodvolatelně do své hvězdy spadnou. Našla se spousta soustav v různých stádiích tohoto procesu.

Naše soustava měla štěstí, že těch vnějších planet bylo několik a navzájem se ovlivnily tak, že se Jupiter zase vydal zpátky "ven" ze sluneční soustavy. Doplatil na to jenom Mars, část hmoty mu podle simulací Jupiter sebral, respektive ho připravil o hmotu, která by mu patřila (pás asteroidů), jestli tomu správně rozumím.

Děkuju za návštěvu a zájem o věc, Milane, mějte moc krásný den. :-)R^

+5/0
30.5.2017 5:39

M91i62c41h62a30l 56S91e68d73m95í83k 3689975516661

I když si planety hvězd blízko galaktického centra udrží stabilní dráhu, podmínky pro život budou obtížnější než ve spirálních ramenech. Gravitační působení blízkých hvězd způsobí častější poruchy obdoby Oortova mračna a tím častější bombardování planet. Je větší pravděpodobnost výbuchu blízké novy či supernovy a negativního ovlivnění již vniklého života. Ovšem události tohoto typu byly na Zemi impulsem k dalšímu vývojovému stadiu života, jako vyhynutí dinosaurů a rozvoj savců. Pokud tyto události život zcela nezabijí, mohou ho posílit. Kdo ví, kde je pro život přijatelná hranice.

+3/0
29.5.2017 18:26

D29a46n11a 30T36e80n78z68l79e74r 5330392965413

R^ Taková civilizace by musela řešit úplně jiné problémy než my. Například jak se schovat, když se blíží výbuch blízké supernovy. Nebo jak se rychle přestěhovat na jinou planetu, když něco zpustošilo atmosféru té vlastní. Pokud by byly planetární soustavy i u tamních hvězd, měli by jistě na výběr víc možností než my - naši sousedé jsou tak daleko, že k nim prostě nedoletíme. Když tu myšlenku trošku rozvinu, napadá mě, že taková civilizace by asi zvolila spíš pobyt na velkých kosmických lodích v meziplanetárním prostoru a na svých planetách by jen čerpala materiál a vodu. Planety by používali jen jako ochranné štíty před přemírou záření. R^

Mějte moc hezký den, Michale - a děkuju za návštěvu. R^:-)

+3/0
30.5.2017 5:30
Foto

K82l50á69r48a 26T97ů77m74o52v32á 2103914887728

R^Tak odpověď na první otázku už máme.:-) Co se týče existence života, asi bude taky záležet, jaké záření pošlou ty okolní hvězdy, ne?

+1/0
29.5.2017 17:04

D70a18n93a 23T45e50n87z91l21e85r 5720932225873

R^ Ano, máte pravdu. R^ A aktivní a mladé hvězdy moc příznivé životu nebudou. Leda by se život na tamních planetách uměl přizpůsobit opravdu nedobrým podmínkám. :-) Přeju krásný večer, Kláro, mějte se moc hezky. :-)

+1/0
29.5.2017 18:00

T17o33m33á25š 18T27a13t56í67č69e30k 5760232950458

Děkuji za zajímavou informaci. :-)R^

+2/0
29.5.2017 14:09

D41a63n19a 70T73e65n38z81l50e15r 5290962775753

Já děkuju za milá slova a za návštěvu. :-) Mějte krásný den,Tomáši. R^

0/0
29.5.2017 14:51
Foto

A36l37ž90b54e51t37a 24V81l87č41k14o10v86á 7260980485142

No já teď chápu, že vesmír je nekonečný a tím nevyčerpá inspiraci a témata pro Danu;-D

+2/0
29.5.2017 13:24

D79a59n57a 75T12e29n56z58l34e82r 5270942205493

:-) A každý den přibývá několik dalších, jen si vybrat. R^ Mějte krásný den, Alžběto, ať se vám daří. R^

0/0
29.5.2017 14:50

H37o30r39s78t 74A35n84t81o63n 29H98a58s18l82b56a65u89e76r 3708544716306

Dani, to se nám to v tom vesmíru dějí ale věci. Děkuji za moznost se to dočíst a přeji spokojený nový týden celé rodině!R^R^R^R^

+2/0
29.5.2017 8:30

D75a55n78a 78T65e71n33z42l13e42r 5600212745303

:-) Děkuju. I vám všem krásný letní den. R^

Kdyby měly být planety i v blízkosti center galaxií, tak to rázem zvyšuje možnost přítomnosti mimozemských civlizací o třetinu. To už se dá oslavit. :-)

0/0
29.5.2017 9:16





Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.