Děkujeme za pochopení.
M46i74r67o25s30l63a76v 91K80u72l66h20a81v88ý
Já, co by dětský pragmatik, jsem hltal všechno o vesmíru, nejvíce však z sci-fi literatury. To, co mně nejvíce vadilo (a vadí dones), byly ty nepřekonatelné vzdálenosti. 1/6 rychl. světla by byla potřeba k doletu na nejbližší hvězdu a zpět, při čemž by měla posádka při přistání kolem 75 let.
Pokud nezprovozníme "červí díry", je cestování vesmírem nereálné a komunikovat s případnou jinou civilizací budeme v průniku přes generace jen signálem. Vím, teoreticky obrovská mnoha generační, plně automatizovaná vesmírná loď, startující z oběžné dráhy Měsíce, je určitým řešením, ale to už jsme zase v příslušné literatuře.. V příštím životě chci být fotonem a podívat se dál, za hranice naší galaxie!
W79a56l19d19a 14W88i70n50t30e40r
Sama příroda už něco nabízí a to zhruba už kolem 0,75c, při níž se znatelně projevuje dilatace času, např. Pluto je od Země cca 5 světelných hodin (hy). Startuje raketa ze Země k Plutu a dosahuje cestovní rychlosti 0,8c (ať se to lépe počítá s využitím lorentz.faktoru). Dle palubních hodin dorazí k Plutu za 3.75 hy, tedy z pohledu astronauta, nebo lépe z pohledu vesmírného turisty, který nemá ahnung o STR a vztažných soustavách, bude se ve stejnojmenné putice na Plutu chlubit kamarádům, že jeho cestovatelská doba byla o 1.25 hodin kratší než doba, za kterou stejnou vzdálenost urazí světlo, tedy že zcela jistě letěl nadsvětelně. Ze subjektivního hlediska má pravdu, jako že ji mají i jeho kamarádi, kteří budou tvrdit, že na něj čekali 6.25 hodin. Co je třeba k takovému cestování? Pořádný motor a vymetená cestička. Skutečně je reálné, oproti hypotetickým červím dírám, procestovat celou Galaxii, pokud se podaří vyřešit pár "drobností".
W85a52l87d46a 32W23i27n75t94e88r
Velmi hezké počtení, faktografické informace...prostě tak, jak jsme u paní Dany zvyklí, tedy opět vynikající. Aby bylo něco do diskuse, současné technické možnosti se liší od těch proklamovaných - na reklamním letáku produktu bude onen produkt vypadat vždy lépe, o dost lépe. Současnou technologii detekce kmitání či zatmívání hvězd (způsob dle polohy planety), lze přirovnat k měření v přesném strojírenství - i v minulém století uměl strojař bez problému změřit mikrometrovou vzdálenost a v současnosti se na tomto nic nezměnilo, pouze že je měřidlo kalibrováno v užším tolerančním poli díky bezkontaktnímu řešení. V případě hvězd není aplikováná žádná kouzelná technologie, ba ani v případě gravitačních čoček - vždy je to o citlivosti senzoru ke konkrétnímu elektromagnetickému spektru a výpoćetní techniky, schopné simulovat obraz. Planety podobné Zemi - rozměrem, nejsou detekovatelné z příčiny, že jejich malá hmotnost nerozhoupe vlastní slunce, přesněji rozhoupe, ale není to transparentní (soustava by musela být prosta obrovských planet velikosti Jupiterů apod) a vliv na intenzitu slunce, aby to bylo opravdu transparentní, by bylo třeba eliminovat shluky asteroidů, periodicky kolujících oblaků prachu atd. Gravitační čočka je na tom podobně. Proto se často objevují termíny jako superzemé apod. - nejde o země, ale o škálu planet typu Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, tedy takové, které mají do Země setsakramentsky daleko a život, který je sám o sobě unikátní díky unikátním podmínkám, může se projevit jen v těchto, čili ne tam, kde to chce pánbů - to by byl život dohledatelný i na Měsíci, ale tam, kde ony unikátní podmínky, po mnoho milionů až miliard let, panují. Skepticismus v tomto sméru je skutečně na místě (života v Galaxii, potažmo vesmíru, je asi vzácný) a optimismus nechť vynalézá lepší detektory - vedlejší produkt by mohl něco hodit do komunikace...
D60a42n67a 21T97e29n83z20l16e72r
Děkuju. Jste na mě moc hodní.
Jinak není co dodat ... snad jen - opravdu nechcete zkusit psát blog?
J65i63r82k29a 94B82r62u49n52n55e95r
Pro mne je nejvíce fascinující, že vše co existuje (včetně nás) vzniklo z jednoho prvku, vodíku.
D54a36n95a 44T21e88n54z58l58e49r
I mě nejvíc fascinuje ta oblast, kde se chemie dotýká fyziky. Možná proto zařazuju do svého seriálu "K čemu se hodí..." vždycky ten ostavec, z čeho prvek vznikl. Možná je v tom stejná pradávná vášeň, jakou měli alchymisté.
Mějte krásný den, Jirko, ať se vám daří.
J44a86n 98P29r23a50ž97á15k
Kus romantiky v "suché" vědě. Krásné, Danko. Respektive krásně od Vás podané. Díky, přeji hezký večer
D68a85n39a 24T66e61n31z68l68e50r
Děkuju za milá slova, Honzo, mějte krásný den, vy i celá rodina včetně zvířátek.
M48i60l76a33n 48S92t16e15h70l75í86k
"Moderní vesmírný teleskop Kepler objevuje poměrně nedaleké planety. Zkoumá jasnost jednotlivých hvězd a všímá si změn a kolísání jejich světelného signálu."
Z toho lze usoudit, že pokud je rovina ekliptiky těch planet kolmá na směr pozorování, teleskop nezjistí žádné změny jasnosti ústřední hvězdy a tyto planety zůstanou neobjeveny (a možná zrovna jako na potvoru by nějaká z nich mohla být velmi podobná Zemi ).
D40a39n61a 56T33e30n76z82l98e81r
Máte pravdu. Určitá část planet se takhle objevit nedá.
Když žádné planety u hvězdy neobjeví, může jít i o případ, kdy "se něco pokazilo" a velké planety z vnější části soustavy za sněžnou hranicí nabraly tolik hmoty, že už je nic nedokázalo zastavit v cestě dovnitř soustavy. Po cestě ji pak gravitačně narušily a donutily vnitřní, kamenné planety, soustavu opustit nebo je poslaly do centrální hvězdy. Samy pak také jednoho dne neodvolatelně do své hvězdy spadnou. Našla se spousta soustav v různých stádiích tohoto procesu.
Naše soustava měla štěstí, že těch vnějších planet bylo několik a navzájem se ovlivnily tak, že se Jupiter zase vydal zpátky "ven" ze sluneční soustavy. Doplatil na to jenom Mars, část hmoty mu podle simulací Jupiter sebral, respektive ho připravil o hmotu, která by mu patřila (pás asteroidů), jestli tomu správně rozumím.
Děkuju za návštěvu a zájem o věc, Milane, mějte moc krásný den.
M42i64c44h82a68l 65S39e68d44m22í51k
I když si planety hvězd blízko galaktického centra udrží stabilní dráhu, podmínky pro život budou obtížnější než ve spirálních ramenech. Gravitační působení blízkých hvězd způsobí častější poruchy obdoby Oortova mračna a tím častější bombardování planet. Je větší pravděpodobnost výbuchu blízké novy či supernovy a negativního ovlivnění již vniklého života. Ovšem události tohoto typu byly na Zemi impulsem k dalšímu vývojovému stadiu života, jako vyhynutí dinosaurů a rozvoj savců. Pokud tyto události život zcela nezabijí, mohou ho posílit. Kdo ví, kde je pro život přijatelná hranice.
D30a13n19a 97T72e21n47z16l23e17r
Taková civilizace by musela řešit úplně jiné problémy než my. Například jak se schovat, když se blíží výbuch blízké supernovy. Nebo jak se rychle přestěhovat na jinou planetu, když něco zpustošilo atmosféru té vlastní. Pokud by byly planetární soustavy i u tamních hvězd, měli by jistě na výběr víc možností než my - naši sousedé jsou tak daleko, že k nim prostě nedoletíme. Když tu myšlenku trošku rozvinu, napadá mě, že taková civilizace by asi zvolila spíš pobyt na velkých kosmických lodích v meziplanetárním prostoru a na svých planetách by jen čerpala materiál a vodu. Planety by používali jen jako ochranné štíty před přemírou záření.
Mějte moc hezký den, Michale - a děkuju za návštěvu.
K78l31á27r38a 56T76ů66m43o40v54á
Tak odpověď na první otázku už máme. Co se týče existence života, asi bude taky záležet, jaké záření pošlou ty okolní hvězdy, ne?
D85a68n68a 16T95e41n49z79l36e75r
Ano, máte pravdu. A aktivní a mladé hvězdy moc příznivé životu nebudou. Leda by se život na tamních planetách uměl přizpůsobit opravdu nedobrým podmínkám. Přeju krásný večer, Kláro, mějte se moc hezky.
D76a85n73a 62T42e26n53z22l87e71r
Já děkuju za milá slova a za návštěvu. Mějte krásný den,Tomáši.
A35l13ž67b65e60t44a 12V12l40č70k67o79v46á
No já teď chápu, že vesmír je nekonečný a tím nevyčerpá inspiraci a témata pro Danu
D70a52n67a 81T27e30n34z18l82e31r
A každý den přibývá několik dalších, jen si vybrat. Mějte krásný den, Alžběto, ať se vám daří.
H25o18r81s94t 53A62n24t95o66n 47H13a20s33l94b78a58u90e49r
Dani, to se nám to v tom vesmíru dějí ale věci. Děkuji za moznost se to dočíst a přeji spokojený nový týden celé rodině!
D56a28n48a 70T96e49n12z20l74e43r
Děkuju. I vám všem krásný letní den.
Kdyby měly být planety i v blízkosti center galaxií, tak to rázem zvyšuje možnost přítomnosti mimozemských civlizací o třetinu. To už se dá oslavit.
Žebříčky
- Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
- Filip Vracovský
Vykouřená režisérka....
- Jiří Turner
Hloupí Švédové vstupují do NATO a prozíraví Slováci možná opráší Varšavskou smlouvu
- Josef Nožička
Kdo všechno je vlastně podle ministra Lipavského "bezpečnostním rizikem"?
- Eduard Gajdoš
Co doopravdy řekl Bill Clinton v Praze a co slyšeli Češi. Má cenu jednat s Rusy?
- Ondřej Šebesta
Proč musím volit mezi mateřstvím a tvorbou? Proslov na Lvech byl přerušen!
- Bohumír Šimek
Akce překabátěných komunistů
- Irena Houdková
Šéf začal kolegyni zvát na samostatné porady. Nebo to nebyly porady?
- Tomáš Vodvářka
Platby u lékaře jako never ending story
- Jiří Turner
Tomáš Klus, Tomáš Halík a jiní „pomatenci“
- Josef Nožička
Kdo všechno je vlastně podle ministra Lipavského "bezpečnostním rizikem"?
- Petr Hannig
Poslední papež se jim náhle nehodí.
- Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
- Jiří Turner
Hloupí Švédové vstupují do NATO a prozíraví Slováci možná opráší Varšavskou smlouvu
- Ondřej Šebesta
Proč musím volit mezi mateřstvím a tvorbou? Proslov na Lvech byl přerušen!
- Jan Ziegler
Co se divíte Češi, Hitler Vás neokupoval, pouze prosazoval svoje zájmy
- Ivan Chválny
Český Absurdistán aneb Babišova posedlost komprem
- Jiří Jurčák
Výbuch demokratické sopky a výron té správné demokratické demokracie
- Tomáš Vodvářka
Platby u lékaře jako never ending story
- Tomáš Flaška
My, nebozí manipulovaní Češi, jsme se nějak vymkli kontrole