Děkujeme za pochopení.
M17i48r44o54s34l77a80v 19K14u88l92h73a16v12ý
Já, co by dětský pragmatik, jsem hltal všechno o vesmíru, nejvíce však z sci-fi literatury. To, co mně nejvíce vadilo (a vadí dones), byly ty nepřekonatelné vzdálenosti. 1/6 rychl. světla by byla potřeba k doletu na nejbližší hvězdu a zpět, při čemž by měla posádka při přistání kolem 75 let.
Pokud nezprovozníme "červí díry", je cestování vesmírem nereálné a komunikovat s případnou jinou civilizací budeme v průniku přes generace jen signálem. Vím, teoreticky obrovská mnoha generační, plně automatizovaná vesmírná loď, startující z oběžné dráhy Měsíce, je určitým řešením, ale to už jsme zase v příslušné literatuře.. V příštím životě chci být fotonem a podívat se dál, za hranice naší galaxie!
W30a87l49d28a 34W24i72n73t86e12r
Sama příroda už něco nabízí a to zhruba už kolem 0,75c, při níž se znatelně projevuje dilatace času, např. Pluto je od Země cca 5 světelných hodin (hy). Startuje raketa ze Země k Plutu a dosahuje cestovní rychlosti 0,8c (ať se to lépe počítá s využitím lorentz.faktoru). Dle palubních hodin dorazí k Plutu za 3.75 hy, tedy z pohledu astronauta, nebo lépe z pohledu vesmírného turisty, který nemá ahnung o STR a vztažných soustavách, bude se ve stejnojmenné putice na Plutu chlubit kamarádům, že jeho cestovatelská doba byla o 1.25 hodin kratší než doba, za kterou stejnou vzdálenost urazí světlo, tedy že zcela jistě letěl nadsvětelně. Ze subjektivního hlediska má pravdu, jako že ji mají i jeho kamarádi, kteří budou tvrdit, že na něj čekali 6.25 hodin. Co je třeba k takovému cestování? Pořádný motor a vymetená cestička. Skutečně je reálné, oproti hypotetickým červím dírám, procestovat celou Galaxii, pokud se podaří vyřešit pár "drobností".
W22a75l71d60a 20W84i19n96t20e23r
Velmi hezké počtení, faktografické informace...prostě tak, jak jsme u paní Dany zvyklí, tedy opět vynikající. Aby bylo něco do diskuse, současné technické možnosti se liší od těch proklamovaných - na reklamním letáku produktu bude onen produkt vypadat vždy lépe, o dost lépe. Současnou technologii detekce kmitání či zatmívání hvězd (způsob dle polohy planety), lze přirovnat k měření v přesném strojírenství - i v minulém století uměl strojař bez problému změřit mikrometrovou vzdálenost a v současnosti se na tomto nic nezměnilo, pouze že je měřidlo kalibrováno v užším tolerančním poli díky bezkontaktnímu řešení. V případě hvězd není aplikováná žádná kouzelná technologie, ba ani v případě gravitačních čoček - vždy je to o citlivosti senzoru ke konkrétnímu elektromagnetickému spektru a výpoćetní techniky, schopné simulovat obraz. Planety podobné Zemi - rozměrem, nejsou detekovatelné z příčiny, že jejich malá hmotnost nerozhoupe vlastní slunce, přesněji rozhoupe, ale není to transparentní (soustava by musela být prosta obrovských planet velikosti Jupiterů apod) a vliv na intenzitu slunce, aby to bylo opravdu transparentní, by bylo třeba eliminovat shluky asteroidů, periodicky kolujících oblaků prachu atd. Gravitační čočka je na tom podobně. Proto se často objevují termíny jako superzemé apod. - nejde o země, ale o škálu planet typu Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, tedy takové, které mají do Země setsakramentsky daleko a život, který je sám o sobě unikátní díky unikátním podmínkám, může se projevit jen v těchto, čili ne tam, kde to chce pánbů - to by byl život dohledatelný i na Měsíci, ale tam, kde ony unikátní podmínky, po mnoho milionů až miliard let, panují. Skepticismus v tomto sméru je skutečně na místě (života v Galaxii, potažmo vesmíru, je asi vzácný) a optimismus nechť vynalézá lepší detektory - vedlejší produkt by mohl něco hodit do komunikace...
D93a63n61a 84T49e42n55z49l43e23r
Děkuju. Jste na mě moc hodní.
Jinak není co dodat ... snad jen - opravdu nechcete zkusit psát blog?
J59i48r57k21a 10B61r36u28n92n75e69r
Pro mne je nejvíce fascinující, že vše co existuje (včetně nás) vzniklo z jednoho prvku, vodíku.
D66a31n64a 15T47e52n77z17l63e18r
I mě nejvíc fascinuje ta oblast, kde se chemie dotýká fyziky. Možná proto zařazuju do svého seriálu "K čemu se hodí..." vždycky ten ostavec, z čeho prvek vznikl. Možná je v tom stejná pradávná vášeň, jakou měli alchymisté.
Mějte krásný den, Jirko, ať se vám daří.
J90a94n 40P36r34a87ž42á84k
Kus romantiky v "suché" vědě. Krásné, Danko. Respektive krásně od Vás podané. Díky, přeji hezký večer
D80a27n34a 53T88e62n36z24l49e20r
Děkuju za milá slova, Honzo, mějte krásný den, vy i celá rodina včetně zvířátek.
M33i81l78a27n 46S81t36e42h96l79í12k
"Moderní vesmírný teleskop Kepler objevuje poměrně nedaleké planety. Zkoumá jasnost jednotlivých hvězd a všímá si změn a kolísání jejich světelného signálu."
Z toho lze usoudit, že pokud je rovina ekliptiky těch planet kolmá na směr pozorování, teleskop nezjistí žádné změny jasnosti ústřední hvězdy a tyto planety zůstanou neobjeveny (a možná zrovna jako na potvoru by nějaká z nich mohla být velmi podobná Zemi ).
D89a76n42a 78T14e67n53z27l84e75r
Máte pravdu. Určitá část planet se takhle objevit nedá.
Když žádné planety u hvězdy neobjeví, může jít i o případ, kdy "se něco pokazilo" a velké planety z vnější části soustavy za sněžnou hranicí nabraly tolik hmoty, že už je nic nedokázalo zastavit v cestě dovnitř soustavy. Po cestě ji pak gravitačně narušily a donutily vnitřní, kamenné planety, soustavu opustit nebo je poslaly do centrální hvězdy. Samy pak také jednoho dne neodvolatelně do své hvězdy spadnou. Našla se spousta soustav v různých stádiích tohoto procesu.
Naše soustava měla štěstí, že těch vnějších planet bylo několik a navzájem se ovlivnily tak, že se Jupiter zase vydal zpátky "ven" ze sluneční soustavy. Doplatil na to jenom Mars, část hmoty mu podle simulací Jupiter sebral, respektive ho připravil o hmotu, která by mu patřila (pás asteroidů), jestli tomu správně rozumím.
Děkuju za návštěvu a zájem o věc, Milane, mějte moc krásný den.
M73i93c43h22a57l 45S23e42d11m77í32k
I když si planety hvězd blízko galaktického centra udrží stabilní dráhu, podmínky pro život budou obtížnější než ve spirálních ramenech. Gravitační působení blízkých hvězd způsobí častější poruchy obdoby Oortova mračna a tím častější bombardování planet. Je větší pravděpodobnost výbuchu blízké novy či supernovy a negativního ovlivnění již vniklého života. Ovšem události tohoto typu byly na Zemi impulsem k dalšímu vývojovému stadiu života, jako vyhynutí dinosaurů a rozvoj savců. Pokud tyto události život zcela nezabijí, mohou ho posílit. Kdo ví, kde je pro život přijatelná hranice.
D13a67n83a 80T39e73n57z57l98e91r
Taková civilizace by musela řešit úplně jiné problémy než my. Například jak se schovat, když se blíží výbuch blízké supernovy. Nebo jak se rychle přestěhovat na jinou planetu, když něco zpustošilo atmosféru té vlastní. Pokud by byly planetární soustavy i u tamních hvězd, měli by jistě na výběr víc možností než my - naši sousedé jsou tak daleko, že k nim prostě nedoletíme. Když tu myšlenku trošku rozvinu, napadá mě, že taková civilizace by asi zvolila spíš pobyt na velkých kosmických lodích v meziplanetárním prostoru a na svých planetách by jen čerpala materiál a vodu. Planety by používali jen jako ochranné štíty před přemírou záření.
Mějte moc hezký den, Michale - a děkuju za návštěvu.
K89l61á81r89a 49T91ů73m83o94v82á
Tak odpověď na první otázku už máme. Co se týče existence života, asi bude taky záležet, jaké záření pošlou ty okolní hvězdy, ne?
D43a59n87a 44T14e87n45z23l98e95r
Ano, máte pravdu. A aktivní a mladé hvězdy moc příznivé životu nebudou. Leda by se život na tamních planetách uměl přizpůsobit opravdu nedobrým podmínkám. Přeju krásný večer, Kláro, mějte se moc hezky.
T12o78m85á18š 57T96a74t92í95č68e84k
Děkuji za zajímavou informaci.
D83a82n41a 60T31e18n53z49l57e16r
Já děkuju za milá slova a za návštěvu. Mějte krásný den,Tomáši.
A93l35ž48b33e34t92a 93V68l68č21k85o91v92á
No já teď chápu, že vesmír je nekonečný a tím nevyčerpá inspiraci a témata pro Danu
D59a12n14a 41T43e75n19z11l85e37r
A každý den přibývá několik dalších, jen si vybrat. Mějte krásný den, Alžběto, ať se vám daří.
H59o75r55s83t 82A79n91t72o50n 89H17a53s46l83b33a14u79e33r
Dani, to se nám to v tom vesmíru dějí ale věci. Děkuji za moznost se to dočíst a přeji spokojený nový týden celé rodině!
D89a81n57a 27T75e19n72z48l14e18r
Děkuju. I vám všem krásný letní den.
Kdyby měly být planety i v blízkosti center galaxií, tak to rázem zvyšuje možnost přítomnosti mimozemských civlizací o třetinu. To už se dá oslavit.
- Počet článků 970
- Celková karma 19,65
- Průměrná čtenost 1328x