Ačkoli i sám mám velké pochybnosti o velikosti našeho vlivu na klima, je třeba také vyhanit vůči argumentům uvedeným v tomto článku. Svědčí především o autorčině hluboké neznalosti celé problematiky, nic neví o měření koncentrací CO2, ale dlouze rozebírá své pochybnosti, o dalších skleníkových plynech se ani nezmíní a nezmínivši řádně skleníkový jev hned přechází k energetické bilanci, což je úplně mimo. Pravdu má v tom, že jestli je oteplování způsobeno jinými vlivy, pak tomu stejně nezabráníme. Přizpůsobení se takové nové situaci však může vyžadovat i snížení produkce skleníkových plynů, tedy i průmyslové výroby. A to ačkoli vliv CO2 bývá pravděpodobně přeceňován. Točí se v tom mnoho sobeckých zájmů, mnozí v boji proti oteplování vidí příležitost k vlastnímu obohacení, prosazují nesmyslná opatření, která přinášejí více škody než užitku. A honba za dalším ekonomickým růstem je zhoubný nesmysl prosazovaný ať zastánci boje s oteplením, či jeho odpůrci.

Teploty jsou měřeny, takže o trendu oteplování na škále desítek let není moc pochyb. Koncentrace oxidu uhličitého jsou měřeny. A můžete si i najít kde a jak. Dokonce jde i vystopovat, kolik oxidu uhličitého pochází ze spalování fosilních paliv. Oteplování nepochybně vede k uvolňování oxidu uhličitého z oceánů, což ovšem není pro klimatology žádná novinka. Ano, lidé používají v diskusích nesmyslné argumenty, ale naše poznání není dáno komentáři v internetových diskusích. Množství tepla z lidské činnosti je zanedbatelné, ovšem vliv na to, kolik tepla se na Zemi zachytí, už zanedbatelný není.

Ty úvahy a připomínky jsou vesměs správné a bylo by skvělé, kdyby si je lidi přečetli, než začnou na téma globálního oteplování diskutovat. Ale také už vesměs byly adresovány v odborné literatuře, mnohdy už před několika desetiletími. Takže na místě je také zjistit, co říká odborná literatura.

Děkuju za tip. Ano, teplotami, koncentracemi CO2 a jejich měřením se zabývá blog, respektive oba díly. Možná byste si měl přečíst i ten druhý díl, pak můžeme polemizovat. Uvedla jsem, co způsobuje zdánlivé navýšení teplot - přechod z jedné technologie na druhou.

V měření CO2 vidím ještě daleko víc problémů, než v měření teplot.

Mám problém hlavně s tím, že se nám výsledky měření předkládají ideologicky přežvýkané a zfalšované. Odborná literatura je dnes už jen naprostý chaos, ve kterém jsou konkrétní a původní, čistá, data nedohledatelná. Bohužel.

Jelikož se, Dano, nemohu vědecky zapojit, mohu jen napsat, že je mi líto ledních medvědů. Gratuluji k nahuštěné diskuzi!

Je pravda, že mají trochu horší pozici než my. My se nějak přizpůsobíme. Přeju moc hezký večer, Horste, a díky za návštěvu.

Chtěl jsem odpovědět v komentáři, ale nakonec jsem usoudil, že bude lepší sepsat odpověď jako článek: http://jcerny.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=608247

Jsem ráda, že jste ten blog napsal. V diskuzi k němu jsem zjistila, že nerozumíte, co znamená chyba měření. Věnuju tomu příští blog. Mějte krásný večer, Jakube.

V souvislosti s CO2 jsem si vzpomněl na velmi starý experiment z projektu Biosfera II, který probíhal někdy v 90. letech minulého století, který měl mimo jiného ověřit přežití lidí na Marsu. Zkusil jsem mr.Google, abych se nemusel rozpomínat a objevil jsem i jiné zajímavosti. Biosféra II mohla pracovat, narozdíl od předchozí verze, v režimu plně uzavřeného ekosystému a prvním problémem po několika málo týdnech byla vysoká koncentrace CO2 a nedostatek kyslíku (teplota není uvedena). Zjistilo se, že kyslík spotřebovaly půdní bakterie a navíc se vázal na betonové zdi. Fotosyntéza nefungovala dostatečně, protože se začaly ulamovat stonky rostlin a kmeny stromů - zjistilo se, že absence větru je činí víc jak křehkými. Již OT - Z důsledku zvýšeného CO2 vymřela zvířecí farma (nevím, co tam chovali) a všichni opylovači. Dobře se dařilo švábům a mravencům. Svépomocí se podařilo snížt následky, ale po roce a čtvrť se začali dusit lidé, zejména v noci a musel být dodán kyslík. Experiment ukončen nebyl (byť podle pravidel měl) a kromě ponorkové nemoci se projevil hlad - pěstované brambory a jiné nestačily a opět se muselo pomoci zvenčí. Tříletý experiment se dotáhl do konce jen díky dodávanému kyslíku a občasným dávkam potravin zvenčí. Stát se to na Marsu, dávno by byli všichni mrtví. Holt, nebude to na Marsu lehké, ale ukázalo se, že jsou dodatečné písečné plochy (pouště) nebo močály s mikroorganismy luxusem, jde li o omezenou rozlohu a v případě druhém i o dělbu kyslíku, pokud plochy nejsou zamýšlené jako rekreační, využitelné spíš jako pole pro pěstování. Na druhé straně pamatovat na materiál stavby a hlavně na takovou triviální věc, jakou je vítr. Biosféra II by přes všechny své problémy mohla umožnit přežít dvou lidem, nikoliv však osmi. Ke koloběhu uhlíku si postěžovala jedna z nich, že z vydechovaného vzduchu rostly brambory, které jedla a uhlík se tak opět stal její součástí a pořád dokola (psychiatrický problém z přílišného vědění) :-)

To je zajímavé - o tom vlivu větru jsem nevěděla. Člověk podobné věci ani netuší, nemá odkud to odvodit.

Předpokládám podobné netušené a překvapivé faktory v koloběhu CO2 na Zemi.

Ještě malý dodatek k blogu.

http://www.space.com/17828-mars-weather-curiosity-rover-discovery.html

Opravdu zajímavé by bylo zjištění, že na Marsu se také otepluje.

Výzkum polárních čepiček (změn v periodicitě) něco naznačuje. Zatím není shoda, zda jsou změny nad "normál" způsobeny větrem, sopečnou činností nebo aktivitou Slunce. Vzhledem k tomu, že marsovské oteplování nikomu žádný profit nepřinese, dá se s jistotou tvrdit, že záznam a analýza dat je prosta tendenčních vyhodnoceních.

Děkuju. Opravdu mě těší, že jsou lidé, co tyhle diskrepance také vidí. Mějte moc hezký den, Jirko, ať se vám daří.

Kdysi jsem viděl asi hodinový pořad v TV na téma globálního oteplování, kde vědci využili zlomu velkého ledovce a na jeho vrstvách vysledovali průběh teplotních výkyvů na Zemi za velký časový úsek. Zjistili, že ke globálnímu oteplování docházelo zhruba každých deset tisíc let více méně ve stejné intenzitě. To poslední oteplení, spadající do období rozvoje průmyslu se však svou větší intenzitou vymyká. Je jiné, než všechny předchozí. A na tom může mít (ale samozřejmě nemusí) podíl i technická revoluce posledních dvou století (století páry ).

Paradoxně by mělo znečištění ovzduší to klima spíš ochlazovat, pakliže je sluneční výkon stále stejný. Hodně špíny v ovzduší by mělo znamenat hodně krystalizačních center a tím i víc mraků. Je to zvláštní.

Děkuju za návštěvu a přeju moc hezký večer, Milane, mějte se moc hezky.

Ještě bych dodala, že CO2 není jediný skleníkový plyn. A možná je celá hysterie kolem "globálního oteplování", protože může jít o přirozené dlouhodobé kolísání teplot.

Nehledě na to, že se možná vůbec neotepluje, že hodnoty, "naměřené" před stoletím nekalibrovanými rtuťovými teploměry bůhvíkde a bůhvíkým ... nestojí za zlámanou grešli. K tomu jsem se v blogu už nedostala, bylo by to moc dlouhé povídání. Princip ale spočívá v tom, že pokud byla dřívější průměrná teplota dejme tomu 10,2 stupně plus mínus stupeň plus mínus půl stupně - a dnes je teplota 10,9 stupňů, nemusí to znamenat vůbec nic, natož oteplení.

Úplně legrační jsou ty přesné odhady teplot starých pár set let, které byly vyčarovány z letokruhů nějakých starých stromů. Krásný večer, Kláro, mějte se moc hezky.

Lidstvo by celkově mělo zklidnit hormon, to je ale v současné době nereálné

Ono se to možná jednoho blízkého dne bude špatně vysvětlovat v Holandsku, až je zaplaví moře. Ale rozhodně bychom měli dělat něco racionálního. Ne dávat pokuty. Mějte krásný den, Miroslave.