Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

I18v56a65n78a 55P70a29v87l65i65s47k71o19v87á 6831952669424

Úžasné - spokojený plyn, spokojení čtenáři R^:-)

0/0
10.6.2017 9:29

D39a42n26a 11T82e79n52z19l40e67r 5260622845403

:-) To jsem ráda. R^ Mějte krásný den, Ivano. R^

+1/0
10.6.2017 16:38

J13i64r83k41a 11B55r11u30n71n66e42r 4488232559967

R^

+1/0
9.6.2017 0:06

D16a57n65a 90T34e57n47z37l76e87r 5480252695403

Děkuju, jste na mě moc hodný. :-) I vám krásný den.R^

0/0
9.6.2017 5:30
Foto

K26l32á80r33a 46T26ů18m66o21v38á 2343924257868

Je schovaný, a špiclují se podle něj jaderné syntézy, to je hezké...:-):-)R^

+1/0
8.6.2017 21:34

D28a94n34a 23T60e84n82z30l88e84r 5960902865933

R^ Je to takový milý netečný Béďa mezi prvky. Ale tichá voda břehy mele... :-) Mějte krásný večer, Kláro. R^

+2/0
8.6.2017 22:07
Foto

K52l25á77r73a 76T82ů55m58o74v36á 2843314137908

Ona celá ta VIIIa je taková netečná...:-) Až na radon, který aspoň září.;-)

Dobrou noc!

+1/0
8.6.2017 22:17

D70a47n95a 98T43e85n52z93l67e59r 5400722485383

Dobrou noc, tedy vlastně už zase krásný den. :-)R^

+1/0
9.6.2017 5:29
Foto

W37a38l17d68a 51W40i82n65t79e58r 6657399641259

R^ Prostě vynikající! Když slyším krypton, vždy se mi vybaví ten filantrop s nataženými slipy přes kalhoty a pláštěnkou. Občas i Red Dwarf, ale tam byl Kryten.

+2/0
8.6.2017 14:49

P13a63v75e64l 84V48é43b45r 5909392412561

Mně se vybavil kryptonit...

0/0
8.6.2017 15:08
Foto

W31a13l85d49a 44W69i24n13t27e90r 6707149711469

jj, bič Lexe Luthora...

0/0
8.6.2017 16:54

D60a15n32a 91T44e67n30z66l54e33r 5240482435173

:-)R^ Mně se asi také vybavuje kryptonit. :-) Krásný večer Waldo, děkuju za milá slova i za návštěvu. R^

0/0
8.6.2017 18:56
Foto

W81a16l34d31a 28W16i70n68t61e61r 6677949341929

Také pěkný den či večer. Ono je to v podstatě v jednom, ztělesněno. :-)

+1/0
10.6.2017 12:33

P77a52v58e53l 72V50é79b23r 5779452162271

Opět jeden z pěkných a poučných článků, za který moc děkuji.

Měl bych ale připomínku k té zmínce o definici metru. Tedy, ne, že bych měl lepší informace, ale nějak se mně nezdá, že metr je definován pomocí časové jednotky. Jedna základní jednotka přece nemůže být definována pomocí jiné jednotky, ať již je ta jednotka základní, nebo ne. Ke všemu rychlost světla ve vakuu není přece tak úplně konstanta, závisí, pokud si to správně pamatuji, na gravitačním potenciálu daného místa...

0/0
8.6.2017 12:12

R17u86d95o13l43f 20M48e95n95t56z32l 4182524147516

Skutečně to tak je. Každá základní jednotka je dnes definována pomocí některých ze základních konstant vesmíru, jako jsou právě rychlost světla, planckova konstanta... Nejdéle vzdorovala hmotnost, ale i s tou už je to vyřešeno. Ještě stále je pod několika poklopy uložen etalon kilogramu, ale během pár let půjde do starého platinoiridia. Je tu ušlechtilá snaha mít etalony přístupné kdekoli a nemuset kvůli tomu jezdit někam k Paříži. Nehledě na to, že pravidelným čištěním právě toho kilogramu už za ta desetiletí etalon zhubl o hmotnost sice zanedbatelnou, ale díky tomu vesmír administrativně ztěžkl o miliony tun.

K té poslední poznámce: rychlost světla ve vakuu je skutečně konstantní za všech okolností. To, co se v gravitačním poli mění, je frekvence světla. Paprsek vzdalující se od hmotného tělesa bude červenat, ale poletí stále stejně rychle.

+1/0
8.6.2017 12:25

P35a21v53e49l 85V24é56b26r 5739192452131

Právě s tou rychlostí si nejsem tak úplně jist, ale hádat se nebudu, protože moje vědomosti z fyziky za ta desetiletí již notně prořídly a kromě toho jsem se teorie relativity jenom dotkl a o nějakých hlubších znalostech nemůže (a nemohlo) být ani řeč.

Přesto mně jedna věc utkvěla v paměti: před těmi cca 40 lety se tvrdilo, že rychlost světla je taková, jaká je, díky obrovským množstvím hmoty v okolním vesmíru (nebudeme se hádat, co je to okolní vesmír a jestli končí miliardy světelných let daleko, nebo u souseda na záhumenku) a kterážto hmota vytváří poměrně konstantní gravitační potenciál v pozorované části vesmíru. Ten potenciál je natolik obrovský, že jeho změny způsobené přítomností běžné hmoty jsou nepatrné, takže se na rychlosti světla prakticky neprojeví.

Ovšem jak jsem psal: Zbytky mých vědomostí jsou z dob, kdy při vyslovení slov "černá díra" si každý představil něco určitého, povětšinou neslušného, ale s astronomií to nesouviselo. Takže můj omyl je docela pravděpodobný.

0/0
8.6.2017 15:07
Foto

W37a88l74d28a 38W27i84n95t32e71r 6657159441869

Zkuste tu myšlenku otočit - rychlostní limit c je příčinou přenosu energie (viz níže o těch frekvencích) a díky tomu limitu mohou existovat interakce, potažmo hmota a gravitace. V nadsvětelném světě (bez rychlostních limitů) nemůže existovat hmota. Lze si to lapidárně představit tak, že nějaká síla se projevuje až při kladeném odporu (i relativistickém, díky kterému se točí naše elektromotory). Proto záležitost EPR energii (informaci) nepřenáší, čili ani fázové (nadsvětelné rychlosti skutečně existují). Všude tam, kde se hovoří o informaci (hmota, pole), je to záležitost grupové rychlosti, nepřesahující c. Rychlost světla tedy není "indukována" polem, ale pole je "indukováno" rychlostí světla a intenzita samotného pole je skutečně důsledkem jiného limitu (v tom máte pravdu), ale kolem toho se kroutí prostor a čas, aby to bylo ve výsledku rovnocenné. Že jinde probíhá něco jinak, lze vystopovat pomocí dopplera, ale ty "nosné" konstanty ve všech soustavách zůstávají.

+2/0
8.6.2017 17:58

R81u87d36o26l46f 98M33e63n65t65z60l 4702954807136

Tak to bohužel nevím, oč jde, před 40 lety jsem ještě tahal kačera. Dnes se bere rychlost světla ve vakuu nejen za konstantní, ale za definitivní. Její hodnota činí 299 792 458 km/s, a to přesně. Tato hodnota byla zafixována, a pokud se kdy naměří jiná, bude to mít vliv na etalon metru ne na rychlost světla.

Možná s tím gravitačním polem šlo o jinou věc. Gravitace způsobuje zakřivení prostoru. Světlo letí po nejkratší spojnici, kterou zakřivený prostor poskytuje. Tato křivka se nazývá geodetika a obecně to není přímka. Kdyby někdo udělal nekorektní výpočet, přidal dimenzi a počítal vzdálenost dvou bodů po přímce, dostal by skutečně jinou hodnotu rychlosti světla, která by ale o ničem moc nevypovídala. Vzpomínám si, že bývaly různé scifi nápady s proděravěním prostoru, možná v rámci takových úvah vznikla podobná myšlenka. Nevím ale, jak to bylo.

+2/0
8.6.2017 18:23
Foto

W59a16l38d24a 80W30i21n10t34e59r 6527469681639

V podstatě ano. Hvězdy, které vidíme před sebou, mohou mít skutečnou polohu právě teď někde za námi, ale pokud to nevíme přesně, je asi dobré následovat jejich světlo (v nějaké futuristické raketě), tedy po delší dráze za předpokladu, že je tak způsobeno ohybem prostoročasu, nikoliv změnou polohy, o které nás nestačilo světlo ještě informovat, protože pokud bychom se chtěli dostat na hvězdu tzv předstřelem (protunelovat se) a byl by v tom jen zmíněný ohyb prostoročasu, skončili bychom jinde, jakoby po jiné "geodetice." Neexistuje žádná síla (nebyla pozorována ani v případě supermasivních černých děr a galaxií), která by provrtala nebo spojila zkratku v ohybu prostoročasu a ta přestěhovala celou galaxii na jiné místo oblohy. Zřejmě i proto, že se prostor nekroutí o 180 st...Proto se ve sci-fi vymyslela jakási exotická hmota toto provrtání umožňující. Einstein měl svůj výklad pro hypotetické červí díry a jiní také svůj, např. skrze kvantovou pěnu (jedná se o rozměry Planckovy-Wheelerovy), tedy jako správná pěna má komůrky a ty jsou těmi zratkami (v praxi nulovými), které nemají vliv na částici, potažmo ani na naši ruku máchnutou v prostoru. Špatná interpretace a změna měřítka způsobila neštastnou víru v červí díry a šlo se ještě dál - nějakým neexistujícím zařízením s nekonečnou energií gravitačně spojit cílový bod se startovním... Rychlost světla ve všech případech zůstává stejná i ve zkratkách a až na několik málo scifistů, není v románech překračována. Byť světlo putuje po jakési geodetice, která se zdá být delší z hlediska vnějšího pozorovatele, nemá to vliv, protože to vykompenzuje čas a vnitřní pozorovatel nic nepozná.

+3/0
8.6.2017 19:53
Foto

W52a33l27d32a 48W24i33n61t18e53r 6837419411179

Pro éter existovalo rychlostní vysvětlení pomocí zvuku. Zapne li řidič jedoucího auta sirénu, k jeho uchu dorazí zvuk stejnou rychlostí, jako k uchu pozorovatele, stojícího na krajnici. Rychlost zvuku se tedy nezměnila (nepřičetla, ani neodečetla od rychlosti), ale protože vše se musí nějak projevit, např. při přibližování, rychlost zvuku + rychlost auta se promítne do tzv prostorové rychlosti, tj že pokud má být zachována konstantní rychlost šíření v médiu, musí se dráha toho šíření zvlnit, aby nebyl rychlostní limit překonán a právě v tom zvlnění je zaklet ten rychlostní automobilový přídavek, tedy v té frekvenci zvuku (s tím jde pochopitelně i nárůst energie). Přibližuje-li se k nám auto, zvuk k nám sice dorazí obvyklou rychlostí, ale frekvence zvuku se zvyšuje a naopak, při vzdalování... Einstein vyměnil éter za pole, ale staré rovnice s nepatrnými úpravami zůstaly (éter se vrátil se superstrunovými teoriemi s vlastním vysvětlením podstaty). Rychlost šíření světla ve vakuu pro každého pozorovatele (v rámci svého časoprostoru) je tedy konstantní a pouze mění svou frekvenci (barvu, jak uvádí pan Mentzl) podle toho, zda se (energetický) nárustek musí namačkat do limitu, nebo naopak dodržet limit "uvolněním frekvenčních rezerv - delší vlnou" a to je jedinou odezvou toho, že to "prošlo" jinou soustavou nebo chcete-li, místem s jiným gravitačním potenciálem. Nemá smysl dávat senzor do jiného gravitačního pole, protože data v něm uložená budou korespondovat s našimi v rámci nějakého etalonu a proto se hovoří o rovnocennosti vztažných soustav. Rychlost světla pro dané prostředí skutečně může být menší a je tak vyjádřeno zpomalením, čili indexem lomu (podíl rychlosti světla a jeho rychlosti v médiu). Kompenzuje se vlnovou délkou (frekvence zůstává!!!) a díky tomu můžete spatřit duhu po dešti z různých vstupních frekvencí.

+1/0
8.6.2017 16:51
Foto

W70a68l31d87a 69W24i11n60t64e80r 6837449451289

add: Děti měly problém pochopit tu stejnou frekvenci při změně vlnové délky, takže ona kompenzace nastává v rámci zlomení "paprsku" a "výběrem" takové dráhy (vzdálenosti) skrze médium, aby se snížená rychlost, frekvence a vlnová délka dostala do rovnováhy a byla rovnocenná té vstupní s jinou konstantou. Hůře se chápe, že frekvence je vázaná na jednotku času (konstanta), ale vlna může být různá v délce díky zpomalenému světlu...

+1/0
8.6.2017 17:28

J71i72r23k81a 11B25r50u42n97n62e51r 4968712289977

Dítě už sice nejsem, ale tohle je pro mne nový pohled, díky.

+1/0
8.6.2017 23:58
Foto

W67a55l59d42a 50W84i32n98t86e65r 6847299171149

:-) pozůstatek "deformace" v rámci pedagogické metodiky. ;-D

+1/0
9.6.2017 5:26

D54a58n35a 42T32e46n66z21l85e77r 5880202975503

Děkuju. :-) Odpověď je vlastně už v diskuzi, neměla bych co dodat. R^ Děkuju za návštěvu, Pavle, a přeju krásný večer.

0/0
8.6.2017 18:55

M32i30l23a64n 67S19t79e57h84l56í78k 7430529643191

Opět zajímavé. R^Trochu jsem jelen z toho, že se krypton řadí mezi prvky, těžší než železo, a přitom je to plyn. Je to překlep, nebo se ta plynná forma týká jen jeho izotopů ?

0/0
8.6.2017 9:59

D37a51n88a 18T20e60n95z40l20e92r 5380862685153

Je to asi trochu zavádějící. Jedná se o hmotnost jader různých prvků. Krypton má víc protonů a neutronů, proto je "těžší".

To, že je reálně kus železa těžší, než "kus" kryptonu, je způsobeno jeho skupenstvím. V našich podmínkách se krypton vyskytuje ve formě plynu. To ale platí jen pro interval teplot, ve kterém na Zemi běžně fungujeme. Kolem -200 °C byl byl tuším i Krypton pevným tělesem, takže by měl odpovídající hustotu a byl těžší než stejný objem železa.

Nebo jinak. Kdybychom oba prvky srovnávali při teplotách, při kterých jsou oba v plynném skupenství, měl by stejný objem kryptonu větší váhu než objem plynu železa.

Jeden "mol" plynu (tedy 6,022 · 10^23 molekul) má klasicky při standartních podmínkách objem 22,4 litrů (plus mínus nějaké drobné, závislé na druhu prvku).

Takže hmotnost jednoho litru plynu je vedle teploty a tlaku (které mění objem vzorku) závislá jen na hmotnosti jeho molekul. Právě těžší molekuly kryptonu by způsobily, že bude jeden litr plynného železa lehčí, než jeden litr kryptonu při stejných podmínkách.

Jsem moc ráda, že se vám blog líbil, děkuju. :-) Přeju moc hezký den! R^

+6/0
8.6.2017 10:22

M36i21l37a29n 63S88t16e18h98l71í38k 7690129923261

Díky za objasnění. :-) R^

+1/0
8.6.2017 10:37

R15u79d57o58l11f 34M81e57n98t14z21l 4442614187386

Tady jde asi o zmatení pojmů. Atom kryptonu je skutečně těžší než železo (každý izotop), ale za normálních podmínek je plynný, takže jsou ty jeho atomy velice daleko od sebe a na objem je tedy lehčí. Mezi plyny je to sice těžká váha (asi 3.5x těžší než vzduch), ale proti pevným nebo kapalným látkám je stále o tři řády pozadu.

+2/0
8.6.2017 10:25

R56u81d59o92l94f 49M70e43n79t36z48l 4342574727126

Ještě jsem si vzpomněl, že v tištěných tabulkách bývala chyba, uváděly hustota kryptonu větší než hustotu vody (asi bezmyšlenkovitý přepis z kg/m3 na g/m3). Úsměvné bylo, že se tuto chybu bylo možné nalézt ve více tabulkách. Asi jak to jedni opisovali od druhých. Byla to ale úchvatná představa, jak bychom v kryptonové atmosféře plavali.

+1/0
8.6.2017 10:34

D39a13n46a 39T85e21n80z86l63e92r 5900592285903

R^ Stává se to docela často. :-) I já jsem na takové chyby narazila a sama občas něco špatně opíšu.

+1/0
8.6.2017 11:37

J17i17ř55í 24J14i32r66o35u32d66e76k 8796329834554

R^R^

+1/0
8.6.2017 9:44

D70a30n45a 27T23e92n40z56l97e25r 5460962635683

Děkuju. :-) I vám moc hezký den, Jiří. R^

0/0
8.6.2017 10:11
Foto

A84l86ž92b55e39t57a 68V23l12č90k94o32v17á 7280890685652

;-DR^

+1/0
8.6.2017 8:52

D75a62n73a 69T62e43n61z12l53e20r 5530862395263

Děkuju za návštěvu Alžběto, jsem ráda, že se vám líbilo. :-) Mějte krásný den. R^

0/0
8.6.2017 10:10

R38u21d95o73l96f 63M76e40n88t32z63l 4112544587566

Na tomhle seriálu se mi líbí, jak uvádí do správné perspektivy využitelnost a dosažitelnost toho kterého prvku. Kryptonové žárovky zná asi každý, tak to vypadá, jako by krypton byl běžný prvek. Ve skutečnosti je ho méně než zlata, jen ho nikdo na krku nenosí.

+4/0
8.6.2017 8:28

D27a76n82a 37T62e13n44z60l25e74r 5430162265223

Děkuju, to mě moc těší. :-) Jste moc hodný, přeju krásný den, vám i vaší paní. :-)R^

0/0
8.6.2017 10:10

R29u57d27o37l93f 41M55e75n39t66z15l 4632304147266

Díky, vzkaz předám.

Teď mne napadlo, zda by se v těch žárovkách nedal krypton nahradit méně vzácným héliem. Je sice lehčí, ale to by se dalo vyřešit zvýšením tlaku.

0/0
8.6.2017 10:48

R51u85d60o33l49f 49M74e92n70t63z82l 4312944827546

Hm, nešlo. Ten tlak by musel být 20x vyšší.

0/0
8.6.2017 10:50

D49a46n48a 46T57e76n86z70l86e52r 5910952715653

Navíc je helium (molekula) daleko menší. Asi by to utíkalo. Není to jistě tak drastické jako u vodíku, ale přesto.... R^

0/0
8.6.2017 11:35

P84e76t52r 21P20a74l98e49č45e61k 3390965614432

Mohly by se z legrace plnit žárovky vodíkem.;-D;-D;-D

0/0
9.6.2017 10:42

D81a53n93a 16T39e81n88z27l92e43r 5600332545233

:-) A prodávat se pod značkou Hindenburg. :-)

0/0
9.6.2017 11:19

M93a48r72c96e63l 81M94o63s42e85r 5423525571866

vodíkem ani heliem by to prakticky nešlo, tyto plyny mají velkou tepelnou vodivost, takže by docházelo k nadměrnému ochlazování vlákna, jeho většímu odpařování a tím potřebě nižší teploty vlákna, tedy nižší ůčinnosti, už tak nízké účinnosti žhavených zdrojů světla. Zajímavé je to už od argonu, nejlépe by na tom byl radon, jenže ten je radioktivní, takže nic. Jasnými favority jsou tedy krypton a xenon. Jo, ale to je jiná cenová třída.Krásný den:-)

0/0
11.7.2017 13:06



AUDIOZÁZNAM

Petice

Zmeškali jste přenos čtení Davida Vlka? Poslechněte si ho tady.



Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.