Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

M15i48l35a64n 15S62t94e97h49l49í61k 7970519413161

Nechci nijak zpochybňovat vaše závěry. Když ale porovnáme situaci z doby zhruba před 200 lety a dnes, musíme konstatovat:

1) Produkce CO2 člověkem se od té doby zcela určitě mnohonásobně zvýšila

2) Současně s tím rapidně ubylo a ubývá deštných pralesů a fytoplanktonu, tedy přírodních obranných mechanismů, snižujících koncentraci CO2.

Pochybuji, že by tyto skutečnosti měly na stav CO2 v atmosféře blahodárný vliv. :-)

+2/0
18.6.2017 11:45

P86a90v76e43l 12V87é71b16r 5249782682361

Pochybuji ale, že to vylepšíme podobně ujetými nápady, jako je nasazování vaků kravám k zachycování prdíků (když navíc krávy toho víc vyříhají, než ... no, prostě opačným koncem).

0/0
19.6.2017 13:42

M50i94l74a84n 15S16t61e30h47l93í84k 7320389253721

Mně teď šlo jen o to zpochybňování zvyšování koncentrace CO2.

+1/0
19.6.2017 15:43
Foto

W86a82l28d67a 56W68i69n22t82e69r 6427409801979

Vždyť o tom je celá diskuse s takovým či oním názorem, který jste už také presentoval a ne jednou. Jakoby "správné" závěry dělají jen ti, kteří podlehli propagandě a důsledek: "musíme konstatovat" - to množné číslo je přímo královské. Pro ostatní je to stále otevřené a diskutovatelné. Co takhle si odpustit beefsteak apod. - když už má něco konkrétně škodit, respektive nemá blahodárný vliv, je to zemědělství a živočišná výroba, ale na to se jaksi ve výčtu zapomíná, aby se zazdil konkrétní problém, respektive schoval za domnělé jiné, protože cca 7.5 miliard lidí potřebuje jíst a nikdo nebude riskovat konflikt ze sankcionování tohoto na opatření, kterému neuvěří ani ten nejhloupější sedlák. Proto vyhovuje zástupný, ne dobře čitelný problém z absence dat, dobře šiřitelný propagandou a umožňující snadnější manipulaci a budování businessu na tomto.

0/0
19.6.2017 19:27
Foto

K33l56á95r78a 22T10ů33m64o44v55á 2453304937228

Nj, ale co teď s tím? Postavit měřící stanici na pólu?;-)R^

0/0
15.6.2017 21:57

M12i67c48h27a38l 10S87e87d56m31í98k 3659375216141

Měření CO2 tam funguje 40 let :-)

https://www.esrl.noaa.gov/gmd/dv/iadv/graph.php?code=SPO&program=ccgg&type=ts

+4/0
15.6.2017 22:01
Foto

K52l73á35r63a 96T89ů96m15o20v37á 2913184527378

Jsem si říkala, že taková geniálně jednoduchá věc už asi někoho napadla.:-)

0/0
16.6.2017 16:54

D82a46n62a 56T66e53n44z51l13e39r 5910202755353

Postavit lepší přístroje nebo alespoň s těmi, co máme, měřit trošku delší dobu. R^ Je ale otázka, jestli to vůbec chceme vědět? Protože co se stane, když se například strašák CO2 projeví jako bezzubé strašidlo, co se samo od sebe reguluje rostlinstvem? Co když se zjistí, že ty změny jsou úplně normální, přirozené a vlastně se nic moc neděje? Nebyl by to malér? Ale vážně....Krásný večer, Kláro, mějte se moc hezky. :-)R^

+4/0
15.6.2017 23:20
Foto

K95l23á83r88a 28T22ů69m29o80v33á 2133254967578

Měření po delší dobu je poněkud problematické, když chceme výsledky hned strašit lidi.:-)

+1/0
16.6.2017 16:55

P20a34v29e57l 60V15é19b67r 5529982822761

Ku strašení lidí skutečných výsledků netřeba.

+5/0
16.6.2017 20:14

M61a48r44t43i53n 30D64l10u91h35o47š 8732958811183

test

0/0
15.6.2017 21:13

H11o23r59s41t 69A95n33t27o83n 81H40a15s66l66b53a23u10e22r 3658724356846

Dano, tady je dneska veselo, škoda že nejsem schopný se přidat svou troškou do MLÝNA. R^R^R^R^

0/0
15.6.2017 17:43

D37a13n47a 24T15e32n71z60l33e74r 5520132955183

:-) Mlýny nebrat. :-) Mlýnská kola se třou... vzniká teplo... a dál to znáš... Ale jinak moc hezký večer, Horste, Tobě i tvým blízkým. R^

0/0
15.6.2017 23:14

Č21e39s86l52a44v 64K62o12r48y63č97a56n 7770342354

Země je Země, má své zákony fungování. Pokud vybuchne sopka a zničí celý život, časem se objeví nový. Ale kde si člověk, pro své blaho, bere oprávnění do těchto zákonů, takto ve velkém, zasahovat a tyto zásahy obhajovat. Primitivním obhajováním, že člověk nic, člověk muzikant, devastujeme tuto Zemi a to právo nám nikdo nedal. Je nepodstatné jestli někdo naměří a druhý nenaměří zvýšení CO2 a jiných škodlivin. Ano, i člověk prochází určitým vývojem a některé věci si uvědomuje se zpožděním. NEODDISKUTOVATELNÉ je, že člověk jako jediné zvíře na Zemi mimo svou přirozenou tvorbu "skleníkových" plynů tvoří tyto i uměle a toto množství OVLIVŇUJE, možná jen mikro, nano nebo piko, ale ovlivňuje klima na zemi. Abych si toto uvědomil, nepotřebuji žádná měření.

Je jasné, že kromě tohoto lidského ovlivňování je tu stále i to přírodní ovlivňování (slunce, sopky, přírodní požáry atd.) TOTO NAŠE LIDSKÉ JE NAVÍC. A to neřeším další jako je kácení a vypalování pralesů, které by mělo CO2 ukládat.

Nejsem žádný zelený aktivista, ale z mého pohledu jenom debil je schopen zpochybňovat, omlouvat, obhajovat či jinak, i vědecky, vyvracet, škodlivost lidského zásahu na změnu klima na Zemi.

Zajímalo by mne, kolik stromů každý s vyvracečů škodlivosti lidského chování na klima planety vysadil.

Mě osobně by nevadilo, kdyby se lidstvo samo tímto vyhladilo, nejlépe hned. Zase by tu byla krásná planeta jen se svými přírodními zákony. Vadí mi, když se tak nestane a my naší činností hubíme ostatní život a hubit, díky pochybovačům, ještě dlouho budeme.

+1/−4
15.6.2017 16:26

J17i32ř56í 32S73v20o21b26o63d72a 9605658603166

To je ten nejděsivější názor ze všech možných děsivých názorů, které na toto téma existují. Dá se logicky předpokládat, že právě lidé, kteří za nejlepší řešení považují vyhlazení lidstva, jsou ochotni pro podporu svých teorií, udělat zřejmě cokoli – přičemž falšování výsledků měření plynů v atmosféře je tou nejmenší prkotinou.

Člověk zcela určitě ovlivňuje životní prostředí celé biodiverzity a je dokonce významným geologickým činitelem, ale pokud někdo doslova napíše, že mu vadí, pokud lidstvo nebude vyhlazeno, tak jde nejen o krajní názor, ale doslova patologický názor, který nemá se zdravým rozumem ani ochranou přírody a životního prostředí vůbec nic společného.

Chce se mně dodat – pokud toužíte po vyhlazení lidstva, začněte od sebe.

+9/0
15.6.2017 17:21

D87a11n69a 57T42e83n22z68l30e18r 5710812875483

To je právě ten problém - neměli bychom směšovat dvě různé věci. To, že říkám "dejte pozor, nevěřte všemu, co vám dávají pod nos, ta čísla mají z principu jeden obrovský problém a jsou často zmanipulovaná" neznamená, že nutně chci, aby se devastovala planeta.

Znamená to jen, že nechci, aby se desátky a různými daňovými odvody devastoval také náš průmysl, na kterém stojí fungování naší společnosti. Protože až jednoho krásného dne procitneme a zjistíme, že jsme například celou dobu bojovali proti tomu nesprávnému ideologickému nepříteli, nebude už možná při zdevastovanému průmyslu dost zdrojů na to, abychom proti tomu skutečnému škůdci (pokud nějaký existuje, samozřejmě) něco podnikli.

Víte, že s přehledem největší vliv na atmosféru Země měly kdysi ty bakterie, které totálně zdevastovaly původní atmosféru a vyrobily nám kyslík? Kam se hrabeme... ;-) my se svým mikro a piko (vaše slova) vlivem.

Myslím, že vyhlazením lidstva se nic nevyřeší. I bez nás, lidské civilizace tu byly v minulosti obrovské katastrofy, vymírání druhů a drastické změny klimatu.

Děkuju za názor, Česlave. Krásný večer. R^

+4/0
15.6.2017 23:13

I49v66o 36B97o46u53š10e 5272297398

Vy si opravdu myslite, ze na Mauna Loa pouzivaji k mereni koncentrace CO2 obycejny pristroj vyrabeny pro prumyslove uziti?

0/−2
15.6.2017 15:54
Foto

W84a96l93d74a 24W91i78n13t55e24r 6467929501249

Normální IR detektor - na tom nic nevylepšíte ani pozlacenou krabicí s briliantovými knoflíky. :-) Kompresory ženou vzduch do detekční komory 3x za hodinu a výsledky se porovnávají s etalonem, u kterého je absolutně známý obsah CO2 a pak vše mezi sebou. Chyba je v řádech setin za ideálních podmínek, která roste v souvislosti s lokálními podmínkami, nic méně, výsledkem je ta oficiální referenční křivka, kolem které oscilují výsledky z jiných stanic a to se moc nelíbí i vzhledem k poloze samotné měřící stanice, která spíš reflektuje moře. Stanice na Aljašce má už svou referenční křivku plošší, která stoupala do roku 2007 (patrně za tím bude produkce ze sopek), i když oscilace v maximu je ještě patrná ze setrvačnosti. Uvidíme, jak se to vyvine.

+1/0
15.6.2017 23:20

D92a21n65a 85T23e83n49z84l70e71r 5580372745243

To rozhodně ne. Jestli jsem to dobře pochopila, jedná se o přístroj staršího data a jakýsi prototyp. Jestli je tedy pravda, co se o tom porůznu píše, je to nezměněný a asi tak 60 let starý přístroj. Jaký tam asi bude interval chyb, se neodvážím odhadnout. Čistě logicky by měl být ještě daleko horší než těch 30 ppm.

Ta zázračná přesnost bude podle mě u přístroje ze 60. let získávána dost silným obráběním dat. Ostatně oni sami přiznávají, že z toho odečítají kde co, co se jim nelíbí, například vliv toho blízkého vulkánu.

+1/0
16.6.2017 2:40

M59i87c67h71a83l 60S47e19d97m76í51k 3149265676511

Přesnost je dána porovnáním průhlednosti měřeného plynu s kalibračními vzorky. Takže nezáleží na absolutní přesnosti měření napětí na výstupu detektoru, ale hlavně na jeho stabilitě v řádu hodin, na blízkosti tlaku a teploty měřeného vzduchu a kalibračních vzorků, a kvalitě odstranění vlhkosti vzduchu.

+1/0
16.6.2017 8:56

D55a97n52a 42T86e79n66z85l42e79r 5530242345443

Kalibrační vzorky se ale v analytické chemii používají k určení koncentrací u neznámé intenzity signálu, ne ke zvyšování přesnosti. Tu můžete zvýšit jen částečně, tím, že budete měřit tolikrát, že vyhladíte náhodné chyby. V klimatologii se ale, zdá se, měří jen párkrát, to co se jim nelíbí, to prohlásí za chybu, tu chybu eliminují a dostanou pak skvělé hladké grafy, kterými pak straší lidi. To je podle mě prostě nepřípustné. K tomu se pak přičítají různá taková upravování, jaké jste právě vyjmenoval... no... jak to říct... asi si mezi sebou odsouhlasili, že je to tak OK, já tomu říkám "kreativní měření".

Ten přístroj pořád ještě měří "něco" s přesností plus mínus třicet ppm a srovnává to s "něčím" plus mínus třicet ppm. To je fyzická vlastnost toho přístroje, nedá se to odčarovat, i když si to čarování někdo posvětí a odsouhlasí.

+1/0
16.6.2017 9:06

M49i76c65h53a67l 56S74e18d88m75í83k 3229875436181

V technické praxi je zvýšení přesnosti kalibrací běžný postup včetně použití korekčních křivek. Také je běžné odstraňování odlehlých hodnot s příčinou známých i neznámých poruchových veličin. Pokud je algoritmus eliminace dán dopředu v souladu se statistikou a teorií chyb, a ne "by woko", abych dostal kýžený výsledek, je to OK. V astronomii je dobrý příklad kompenzace poruch adaptivní optika dalekohledu. U měření průtoku se běžně používá kompenzace na tlak a teplotu, s průhledností by to mohlo být analogické.

Přesnost 30ppm zřejmě platí pro jedno měření komerčním přístrojem bez průběžné kalibrace, odstranění vlhkosti a stabilizace p, T parametrů. Bez podrobného pohledu pod pokličku je tvrzení o "kreativním měření" poněkud odvážné.

+1/0
16.6.2017 9:57
Foto

W67a81l43d24a 72W15i93n86t43e54r 6737549871279

Záleží jak kde a v čem. Hvězdárna namíří laser do atmosféry a senzory jej sledující se postarají o automatické korekce CCD a nekompromisní nastavení zrcadel. V případě měření obsahu plynů je poměrně široký rozptyl a buď to ořeže člověk nebo algoritmus využívající databázi se záznamem předchozích stavů, aby se z náhlé změny nic nevyhodnocovalo - to je normální a praktikuje se to i jinde, ovšem kde vznikají pochyby, nemělo by se nijak zasahovat a nepozměňovaná data třeba uploadovat na nějaký portál včetně technických parametrů a tolerancí čidel, aby to bylo pod kontrolou i skeptiků a tím to mělo punc důvěryhodnosti.

0/0
16.6.2017 19:02
Foto

W69a35l13d70a 57W98i84n60t58e21r 6757479181769

pardon, hodně moc spěchal, takže ne odkudsi zatoulané nekompromisní, ale přesná korekce zrcadlových lamel v případě velkého zrcadlového teleskopu nebo optiky k dosažení ostrosti na CCD a rozptyl myšlen z citlivosti, která když je veliká, je příčinou rozptylu a malá citlivost menší rozptyl, ovšem z pravděpodobnosti výskytu. Proto se musí měření opakovat a zprůměrovat.

0/0
16.6.2017 22:56

M58i73c90h33a76l 73S97e20d98m60í38k 3539615436211

Určitá analogie zde stále je. Neznámé pohyby vzduchu se adaptivní optikou kompenzují tak, aby poloha laserového bodu na obloze byla stálá.

Neznámé vlivy prostředí i měřícího přístroje se kompenzují tak, že se spočítá kompenzační křivka, aby koncentrace tří kalibračních vzorků se ukazovaly správně. Takto se minimalizují dlouhodobé chyby, šum se odstraní opakovaným měřením. Zůstává chyba z rozdílu mezi parametry kalibračních vzorků a měřeného média, jež mohou způsobit změnu měření.

0/0
17.6.2017 11:48
Foto

W78a22l68d57a 47W63i72n22t63e88r 6577579191709

Souhlasím. Co se týče laseru, ne každý si asi bral služby u teleskopu a pracoval s laserovým kolimátorem, tedy že žádný bod v prostoru se jaksi nekoná na obloze bez mraků, ale nejčastěji je užíván k vycentrování difrakčních kroužků. U svého stařičkého newtonu to řeším poklepem propiskou na distancující šroubky bez laseru pouhým zamířením na jasnou hvězdu, aby měla na obrazovce symetrické difrakční "halo". ;-)

0/0
17.6.2017 17:01

D66a76n63a 38T44e23n52z31l95e79r 5880162695743

Těch 30 ppm je týká specifikace přístroje, ne jevu. To znamená, že se s tím přístrojem dá naměřit výsledek s přesností 30 ppm.

0/0
16.6.2017 21:04

M73i27c95h65a73l 80S45e52d28m98í54k 3149455196121

Podle mne se jev a přístroj nedají oddělovat. Přesnost přístroje záleží na tom, jak dokáže kompenzovat poruchové vlivy; stanovuje se na základě fyzikálního modelu a měření v různých podmínkách. Lepší přístroj kompenzuje lépe či větší množství poruch, ať už vnitřních nebo vnějších, a proto má větší přesnost

0/0
17.6.2017 11:28
Foto

W74a29l64d37a 52W32i95n10t18e48r 6907889811419

:-)Tak ještě jinak. S metodami k dosažení přesností máme každý své zkušenosti a tak nějak se to shoduje s Vaším popisem, respektive, nedokázal bych si představit jiný způsob v tomto směru, ale přesnost jakákoliv je o toleranci hodnoty, nikoliv o hodnotě - ta už může být špatná na vstupu z mnoha příčin a následné zpracování z mnoha hodnot, které zahrnují od analýz rozptylu až pŕes matice k faktorovým analýzám atd, tedy nabízí se hodně prostoru k tendenčním záměrům, o kterých normální člověk nemá ani tušení a to se viditelně projevuje např. v případě některých agresivních, napadající vzdělání toho či onoho, protože mu někdo sáhl na náboženství omezených informací. Znovu opakuji, že je to o něčem jiném a mnohokrát bylo nejen vtipně naznačeno, že jde o pořadavek surových dat ke kontrole a skutečných metod měŕení. Validitu dat může posoudit jen skeptik, nikoliv věřící či samotný manipulátor. ;-)

0/0
17.6.2017 19:32

J78i50ř77í 87S97v93o67b32o83d75a 9735278483776

Opět skvělým způsobem zpracováno.

V této souvislosti se mně vybavila ještě jedna zajímavá skutečnost, která zabíhá do oboru entomologie. Při zkoumání bodavého hmyzu, který se živí krví savců, se zjistilo, že tento hmyz při hledání oběti sleduje "cestičku" z oxidu uhličitého, který savci vydechují. Je to neuvěřitelné, ale komár, který nás hodlá vycucnout, se neřídí jen pachem našich těl, ale především oxidem uhličitým, jehož postupná zvyšující se koncentrace ho neomylně dovede k naší kůži jako psa jeho čich dovede do uzenářství.

Vzhledem k velmi nízké koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře, je vskutku pozoruhodné, že nepatrný hmyz disponuje biologickým detektorem, který je schopen rozpoznat minimální změny koncentrací oxidu uhličitého a identifikovat tak svou potravu. Svědčí to také o tom, že místní změnu koncentrace oxidu uhličitého může způsobit i pouhá přítomnost savce.

V mírném podnebném pásu – například při jarním deštivém a zároveň teplém počasí – dochází místně k ohromné spotřebě oxidu uhličitého při fotosyntéze rostlin.

Podle mého názoru je nesmírně obtížné na planetě Zemi najít místo, kde je možné sledovat dlouhodobé změny koncentrace CO2. Je to přesně tak jak píšete – koncetrace CO2 se mění během roku, během dne i místně.

+6/0
15.6.2017 14:22

J19i33r97k13a 49B56r76u25n61n63e47r 4778722189567

R^R^R^

+2/0
15.6.2017 13:31

D74a83n97a 14T73e77n30z65l15e51r 5510792905523

Děkuju za návštěvu, mějte krásný zbytek večera, Jirko. R^

+1/0
15.6.2017 23:03

M90i19c14h54a86l 76S20e45d50m42í15k 3259265856401

Přesnost měření na observatořích CO2 nelze srovnávat s relativně jednoduchými komerčními přístroji. V článku uvedené chyby jako vodní páry či teplota jsou eliminovány vymražením vzduchu a převedením na ustálený tlak a teplotu, periodicky (po 1hod) se měří kalibrační plyny o třech koncentracích. Viz níže odkazovaný článek pana Wagnera.

Ovlivnění sopkami lze statisticky korektně vyloučit jako odlehlé hodnoty se známým zdrojem poruchy. I v roce s vulkanickou aktivitou se vyskytovaly atmosférické podmínky (síla a směr větru aj.), za nichž měření významně ovlivněno nebylo. Stanovit mez pro přijetí měření je samozřejmě trochu alchymie, ale jde o relativně jednoduchou funkci minima. Bez pokročilých statistickým metod by bylo nemožné přijímat signál od družic u Saturnu, Pluta či Voaygerů, protože se ztrácí v šumu.

+5/−1
15.6.2017 13:27

A20l35e85š 20M56o98r76b68i53c69e56r 2529272565601

To co říkáte je mimo chápání amatérů jako Tenzlerová nebo Bartoš, v minulém článku Tenzlerová tvrdí, že vědci nijak své měřící metody netestují a nezkoumají.

Je to fraška...

+2/−3
15.6.2017 13:42

D68a65n33a 34T52e58n92z89l95e97r 5210332515923

Co že to přesně tvrdím? :-)

+1/0
15.6.2017 23:01

J88i56ř90í 89S55v79o64b40o32d90a 9755318643436

Každá jednotlivá erupce produkuje více či méně odlišný typ lávy s odlišným obsahem plynů, a to i na sopkách, které produkují geologicky stále stejný typ lávy po celá desetiletí. Vzhledem k tomu, jak nízká je celková koncentrace CO2 v zemské atmosféře, je logické, že každá jednotlivá erupce, dokonce i jednotlivé fáze jedné erupce, má zásadní vliv na místní složení atmosféry. Například zemětřesení může vyprodukovat mnohonásobně víc CO2, než na první pohled dramatická sopečná erupce. Při zemětřesení vzniká totiž podobný efekt jako v láhvi se sodovkou, se kterou zatřeseme. Neexistuje žádná metoda, jak toto zkreslení eliminovat, protože množství emisí CO2 při takových událostech prostě nelze změřit. Přijímání signálů ze vzdálených družic není založeno na "pokročilých statistických metodách", ale na zcela specifických a předem připravených a naprogramovaných technologiích. To, že programy družic i pozemských stanic pracují i s metodami výpočtů pravděpodobnosti, neznamená, že jde o analogii k chybám při měření koncentrace CO2 v zemské atmosféře.

+3/0
15.6.2017 14:39

M96i44c58h62a83l 80S76e80d89m72í37k 3479295396871

Graf přímo od zdroje

https://www.esrl.noaa.gov/gmd/dv/iadv/graph.php?code=MLO&program=ccgg&type=ts

Mezi léty 1971 až 1977 je minimum věrohodných dat. Zelenou barvou jsou nedostatečně reprezentativní data kvůli špatnému promíchání atmosféry nebo místním vlivům. Je vidět, že chyby měření berou vážně.

Signál z družic jsem uvedl jako volnou asociaci. Potlačení šumu je jednou z klíčových součástí a je založeno na pokročilé statistice; je jedno, zda jsou filtry hardwarové či softwarové.

0/0
15.6.2017 16:07

J82i79ř96í 78S65v95o47b90o30d46a 9735578133876

To je zcela určitě velice krásný graf. Problém je v tom, jestli je ten graf tak "krásný" proto, že reflektuje skutečnost, a nebo proto, že přesně taková jsou očekávání toho, jak by ten graf měl vypadat. To, co víme spolehlivě, je fakt, že emise sopečných plynů v okolí Hawaje kolísají o stovky procent v rámci jediného roku. To ovšem znamená, že naměřené hodnoty je nutné velmi výrazným způsobem korigovat kvůli "vyloučení vlivu emisí hawajského vulkanismu a dalších emisních faktorů". Podle čeho ale určují rozsah těchto korekcí, když množství emisí hawajského vulkanismu nelze přesně zjistit? Ta zelená data v tom grafu reprezentují situaci, kdy mohlo dojít k vážnému zkreslení měření. Do jaké míry vliv těchto situací odečetli či přičetli správně, když neznají jejich rozsah? Aby graf vypadal pořád očekávatelně? Uznávám, že tento můj přístup je poněkud spekulativní, ovšem já ty vědce nefinancuji. Co když je celý ten program založen na postupu, při kterém subjektivní názory a očekávání zdejších vědců hrají významnou roli? Nejde jen o vědecké bádání, jde hlavně o miliardy dolarů. Několik klimatických afér, při kterých se ukázala původně spolehlivá data jako naprosto nespolehlivá, už jsme tu měli.

+4/0
15.6.2017 16:46

M25i94c55h46a44l 36S52e74d22m97í83k 3639525366501

Na observatoři měří řadu dalších parametrů, poslední více než rok je brán jako předběžná data. Ve vysvětlivkách

https://www.esrl.noaa.gov/gmd/dv/iadv/help/ccgg_details.html

se uvádí, že ještě neprošla přísnými postupy zajištění kvality. Standardem jsou nezávislé externí recenze. Web ukazuje data z 6 světových observatoří, metodiku musí mít zpracovanou - jinak by byli za blbce. Můžete pátrat v přístupných publikacích; zběžně jsem zjistil, že práce o vlivu vulkanismu na Havaji tam jsou.

+1/0
15.6.2017 19:24
Foto

W76a40l10d44a 92W51i67n64t41e47r 6217719631449

Dlouhá léta nezávisle přijímám data z NOAA (řešení a technické parametry dám k dispozici na požádání) a i když výsledky používám absolutně na něco jiného, občas si nechám speciálním softwarem dešifrovat okraje snímku (tam se nachází kód obsahující množství toho či onoho ze spektrální analýzy) a i když mám omezený dosah přijímat sken rotačním zrcadlem odvysíláván v reálném čase (cca 7 min od východu po západ satelitu), hodnoty se různí nejen dobou obletu na polární dráze (cca 90 minut), ale i co se týče dne i nocí. Vzhledem k tomu, že se skutečně zajímám o něco jiného a nedělám si žádnou statistiku v souvislosti s diskutovaným problémem, rozdíl mezi hodnotami je propastný - zřejmě se zprůměrovává nejen vzhledem k ročnímu období, ale i v kratších časových úsecích - prozatím nezkoumal.

+3/0
15.6.2017 23:44

D12a33n86a 83T22e51n73z92l52e72r 5790812705813

Děkuju za tenhle příspěvek, protože to je právě to, co mi při rešerši dělalo největší problém. Jak přesně se měří CO2?

Například ta meteostanice na Mauna Loa - prý si ten přístroj udělal Keeling sám na koleně (tedy v padesátých letech!) a od té doby se to nezměnilo. Takže se nezměnila ani chyba, kterou ten přístroj produkuje. To se mi zdá už samo o sobě dost divoké. Měřit něco přístrojem, který je starý desetiletí - a tvrdit, že nemám prakticky žádnou chybu?

Obyčejné meteorologické stanice používají NDIR detektory, do kterých proudí vzduch z okolní atmosféry. Například ta v Hamburku využívá přístroj z TI /Texas Industries, který má ve své specifikaci napsáno dokonce plus-mínu 50 ppm. Počítám, že to bude jedna z těch modernějších stanic.

Skutečně jsem nabyla dojmu, že ty přístroje, které měří koncentraci v obytných budovách, jsou přesnější, rozhodně ty nejlepší mívají tu hodnotu kolem 30 ppm. Čeho jsem vás ušetřila, je jedna studie, která srovnávala různé reálné přístroje v paralelním testu. Skoro všechny přístroje reagovaly na změny CO2 podobně, zato se ale jejich citlivost lišila tak moc, že klidně naměřily o 100 ppm jiné hodnoty než jejich "příbuzní". Ty chyby u těch měření skutečně jsou - a upřímně řečeno, v té oblasti koncentrací a možných chyb - se divím, že vůbec měří tak, jak měří. Mohlo to být daleko horší.

+1/0
15.6.2017 22:58

M22i25c22h69a95l 24S88e45d39m64í60k 3309605626171

Našel jsem podrobnější popis měření na Mauna Loa

https://www.esrl.noaa.gov/gmd/ccgg/about/co2_measurements.html

včetně detekce plynu z kráteru sopky.

Myslím, že nezměněný bude princip měření; elektronika by za tu dobu mnohokrát odešly a musí tam být několikátá generace.

+1/0
16.6.2017 0:04

P34a72v71e17l 71V87é20b10r 5509102612571

Opět a zase pěkný článek (jako vždy, jako vždy - že já o tom vůbec píšu, u vás je to přece samozřejmost).

Velice by mě zajímalo, jestli ho nějaký klimitický alarmista přečetl celý, až do konce. Já bych hádal, že ve většině takových případů bylo čtení přerušeno náhlým návalem krve do hlavy...

+6/0
15.6.2017 12:53

D33a67n29a 61T31e68n54z48l28e77r 5240572745973

:-) Asi ano, budete mít pravdu, také se mi zdá... :-):-)

Ale vážně, děkuju moc za vaše milá slova. Vlastně jsem čekala ještě daleko víc daleko negativnějších příspěvků, protože definitivně těm lidem beru hračku.

Zatím co procházím diskuzi, vidím jen jednoho pána, který měl pocit, že si musí plivnout na moje vzdělání a tím blog a s ním i můj názor shodit. To se ovšem moc nepovedlo, protože kdyby se to mělo brát podle vzdělání, je můj názor 3,5x pravdivější, než u běžně vysokoškolsky vzdělaného klimatologa. :-) Ale vážně... mějte moc hezký večer, Pavle, ať se vám daří. R^

+2/0
15.6.2017 22:44

J72a68k35u62b 61B88o65h67o79n10ě71k 8195816709227

Klasický ideologický článek vyžívající se v interpretaci omezených zdrojů, ignoruje zdroje ukazující opak a celé to nakonec stojí na "možná je tam chyba" logice.

Málo platné, on je dobrý důvod proč vědci ještě absolvují postgraduální studium a nerekrutují se z řad internetových blogerů

+2/−5
15.6.2017 12:53

P73a21v17e48l 89V30é26b76r 5429902752211

Jenomže v článku není poukazováno na "možné chyby", ale na chyby skutečně a objektivně existující.

To jenom lidé s nepatrným přírodovědným vzděláním si myslí, že je možné něco naměřit s absolutní přesností. To ale možné není a některé metody měření vykazují pozoruhodnou chybu, kterou není možné zmenšit.

+4/0
15.6.2017 12:58

J19a24k95u18b 97B29o83h46o88n21ě95k 8885536669567

Na chyby domnělé a pro článek uměle vytvořené cíleným výběrem zdrojů. Je to stejné jako předchozí článek, který sáhodlouze a zbytečně rozebíral lokální měření teploty a úplně ignoroval výsledky měření teploty vyšších vrstev atmosféry i oceánů.

Prohlášení, že celá klimatologická věda má "nepatrné přírodovědné vzdělání" je tak mimo, že na něj nestačí ani veškerá ironie světa.

Ona vůbec představa, že nadšený amatér odhalí nějakou úžasnou díru, na které celé tými vědců nepřišly, je komická a dost typická pro takové články

+2/−4
15.6.2017 15:13

J51i48ř97í 42S74v16o69b74o66d54a 9815958363436

Argumentujete měřením teploty "vyšších vrstev atmosféry". A zamyslel jste se nad tím, jak dlouho je lidstvo schopno měřit teplotu "vyšších vrstev atmosféry"? Myslíte si snad, že třicet pět let pokusů je dost na to, abychom z toho mohli vyvozovat trendy v časovém horizontu stovek a tisíců let, nebo dokonce abychom z toho dokázali vyvodit, že činnost člověka otepluje atmosféru? Navíc vyšší vrstvy atmosféry jsou nesmírně dynamickým prostředím, které má daleko k nějakému referenčnímu prostředí, kde lze vklidu sledovat dlouhodobé trendy. Doufám, že je Vám nyní jasné, jak absurdní argument jste uvedl.

+6/0
15.6.2017 15:40

J49a54k36u57b 64B14o63h21o62n86ě74k 8835106219597

je to jeden z mnoha střípků, které dohromady vytváří obraz, který se nedá rozbít jednoduchým popřením všemocnosti jednoho střípku.

Máme jasné důkazy o vlivu CO2 na teplotu atmosféry, máme jasné důkazy o vývoji obsahu CO2 v atmosféře i jasné důkazy o vývoji teplot

+1/−3
15.6.2017 16:40

J46i63ř68í 34S92v92o42b46o37d67a 9435568513366

Nikdo nepochybuje o vlivu CO2 (a obecně skleníkových plynů) na teplotu atmosféry. Problém je s názorem, že oteplování způsobuje člověk. Víme, že ještě před šesti tisíci lety byly na Sahaře řeky a jezera s bohatým životem, dnes je zde převážně poušť. Jak chcete rozlišit trend oteplování planety a změny podnebných pásů (který je zcela přirozený a člověk na něj nemá vliv), od vlivu člověka způsobený průmyslovou revolucí? Nijak. To prostě nedokážeme. Prostě nevíme, do jaké míry se na tom podílí aktivita Slunce, cykly závislé na precesi zemské osy, pravidelné cykly změny salinity oceánů atd. Vždyť před deseti tisíci lety bylo Černé moře vnitrozemským jezerem a jeho hladina byla dvě stě metrů pod úrovní světového oceánu, které zde reprezentuje Středozemní moře. Po roztání severovýchodních evropských ledovců se změnily tlaky na zemskou kůru a došlo k prolomení Bosporské šíje a spojení obou vodních ploch. Tato událost měla celoplanetární dopad. Něco podobného se odehrálo u Velkých jezer v Americe. Člověk to nemohl ovlivnit, a to se pohybujeme v řádu pouhých tisíců roků. Naprosto nesrovnatelná s jakýmkoli dopadem průmyslové revoluce byla exploze Théry před pouhými třemi a půl tisíci lety, která svým výkonem odpovídala neuvěřitelným sto šedesáti tísícům hirošimských atomovek, čímž daleko překonala výbuch Krakatoy a stala se největším sopečným výbuchem v zaznamenaných dějinách lidstva. Něco podobného se může odehrát i v současnosti. Jen nevíme přesně kdy a kde. Například v roce 1980 došlo k výbuchu sopky St. Helens, při kterém se do atmosféry uvolnilo tři sta tisíc tun síry, přes pět set milionů tun částic tak jemných, že jsou schopny vystoupat do třiceti kilometrů a shořelo deset milionů stromů, a to byl jen desetitisícinový výkon Théry. Nemá žádný smysl věnovat miliardy dolarů na změnu složení atmosféry nějakým "pozitivním" směrem. Smysl má pouze zabezpečit životy lidí tak, abychom mohli co nejlépe čelit podobným událostem.

+5/0
15.6.2017 17:12



AUDIOZÁZNAM

Petice

Zmeškali jste přenos čtení Davida Vlka? Poslechněte si ho tady.



Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.