Děkujeme za pochopení.
D56a26n34a 78T30e87n43z55l42e87r
Děkuju, jsem ráda, že se vám líbilo. Mějte krásný večer, Jirko.
J33i77ř37í 61J69i72r46o11u13d53e39k
Ač fotony se chytit asi dají. Třeba na foto grafii. Až ,,akumulatovně". Ovšem zpět už nemohou. A ještě malý dotaz. Jsou složkou slunečního větru i fotony?
D44a89n31a 57T27e59n62z33l61e13r
Ano, myslím že jsou. A to v celkem širokém spektru, řekla bych. Mám pravdu?
Krásný den, Jiří, mějte se moc hezky.
K40l77á72r68a 53T60ů39m38o98v93á
A teď mě napadlo: Šetři světlo na Vánoce!
D61a24n69a 95T63e43n91z93l73e19r
To je ono. Ono se to nedá uskladnit. Mějte krásný den, Kláro, a ́t se vám daří.
J21a35r13o31s12l38a80v 31A79n84d90r73ý17s69e38k
Pěkně srozumitelně podáno
D93a72n42a 59T91e10n16z90l37e94r
Děkuju, jsem ráda, že se vám líbilo. Díky i za návštěvu a přeju krásný den, Jaroslave.
D89u65š69a28n 20D47o40u21š79a
Děkuji paní Daně za další zajímavé nakouknutí jinam. Mimochodem jsem asi v deseti letech vymyslel fotonový motor do rakety. Pístový kompresor se žárovkou. Fotony se pístem stlačují a přes ventil proudí do trysky. Takové blbiny se mi honily hlavou . A co pak teprve dnes...
R74u51d66o24l79f 18M57e23n13t87z16l
Možná to není tak hloupý nápad. Při kompresi by se sčítala rychlost pístu s hybností fotonu, takže by se světlo posunovalo ke tvrdším vlnovým délkám. Takový laditelný konvertor frekvence elmag záření.
D10a66n 68P69o59s44p80i19s15i43l
Pokud sem tomu dobře rozuměl, tak energie uvolněná při absorpci fotonu je velmi malá. Ale i ta malá energie zřejmě stačí k nastartování a pak udržování (během přísunu fotonů) fotosyntézy. Je štěstí, že ta energie je dostačující pro fotosyntézu, jinak bychom tu s velkou pravděpodobností nebyli.
W75a36l97d48a 25W60i60n74t52e43r
K tomu, aby to stačilo, musí se toho účasnit jisté spektrum schopné vyvolat chemické procesy, protože např. svítit na list zeleným světlem by fotosyntézu značně omezilo.
J95a88n 33B29a31r75t44o22ň
Jen na okraj - světlo se nechá převést na elektrickou energii, kterou lze akumulovat v bateriích a pak si opět pomocí baterie rozsvítit. Zatím s účinností kolem 20%.
D90a57n77a 33T17e95n88z97l11e58r
Ano, jde to oklikou. Snad se jednou ta oklika podaří trochu zperfektnit. Přeju vám moc hezký den, Jane.
M59i13c58h11a74l 71S98e25d67m75í64k
Dík za pěkný článek. Napadlo mne, že na rozdíl od supravodivosti a supratekutosti zřejmě neexistuje stav hmoty s nulovým útlumem fotonů. Jinak by se dalo světlo chytit třeba do takového světlovodu.
.
Obdobný dotaz jako v článku byl kdysi položen Miroslavu Horníčkovi. Jeho odpověď má i z fyzikálního pohledu svůj půvab:
Kam se poděje tma, když se rozsvítí?
Tma je pořád, ale není v tom světle vidět!
W56a96l48d60a 53W20i20n43t49e48r
Ten "světlovod" by musel být gravitační
J83a98n 67P27r56a65ž51á28k
Vypustit proud fotonů do smyčky skleněného vlákna, kde dochází k absolutnímu odrazu. Světlo by tam pak lítalo pořád dokolečka, dokud by se vlákno nepřerušilo, pak by se světlo dostalo ven. Takové světelné perpetum mobile. Ale asi to nejde, i při absolutním odrazu zřejmě dochází k nějakým, byť minimálním tepelným ztrátám
To byl žert, Danko, díky za článek, hezký den
D12a58n26a 59T12e24n48z83l93e24r
Možná by se to dalo udělat mnohavrstevným vláknem, ale výsledek by byl stejně nakonec nejspíš jen zahřáté vlákno.
Díky za milá slova a za vždy milou návštěvu. Krásný den! Vám i vaší celé rodině.
J30i16ř18í 67S57v44o60b38o72d62a
Nechci moc rýpat, ale "Pohybují se neustále stejnou rychlostí, která je shodou okolností také nejvyšší rychlost, jakou se může v našem vesmíru šířit informace – rychlostí světla.
Zdroj: http://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=613013
" není přece pravda, rychlost světla se může měnit podle prostředí, ve kterém se pohybuje, v žádném případě neplatí, že se jedná o neustále stejnou rychlost.
M84i78l63a61n 19S75t13e90h82l27í15k
Těch 300 tisíc km/sec platí pro rychlost světla ve vakuu, čemuž vesmírný prostor víceméně vyhovuje.
- Počet článků 969
- Celková karma 18,99
- Průměrná čtenost 1329x