Děkujeme za pochopení.
D61a76n98a 37T80e39n73z42l11e46r
Děkuju, jsem ráda, že se vám líbilo. Mějte krásný večer, Jirko.
J88i83ř75í 26J21i48r70o93u84d36e26k
Ač fotony se chytit asi dají. Třeba na foto grafii. Až ,,akumulatovně". Ovšem zpět už nemohou. A ještě malý dotaz. Jsou složkou slunečního větru i fotony?
D74a46n18a 17T91e38n35z12l12e43r
Ano, myslím že jsou. A to v celkem širokém spektru, řekla bych. Mám pravdu?
Krásný den, Jiří, mějte se moc hezky.
K47l52á88r18a 80T87ů18m63o32v68á
A teď mě napadlo: Šetři světlo na Vánoce!
D45a60n39a 10T34e52n27z13l38e11r
To je ono. Ono se to nedá uskladnit. Mějte krásný den, Kláro, a ́t se vám daří.
J30a83r77o78s85l39a89v 29A87n10d48r39ý98s12e50k
Pěkně srozumitelně podáno
D41a85n17a 40T59e61n40z62l66e80r
Děkuju, jsem ráda, že se vám líbilo. Díky i za návštěvu a přeju krásný den, Jaroslave.
D81u48š21a31n 73D11o23u63š74a
Děkuji paní Daně za další zajímavé nakouknutí jinam. Mimochodem jsem asi v deseti letech vymyslel fotonový motor do rakety. Pístový kompresor se žárovkou. Fotony se pístem stlačují a přes ventil proudí do trysky. Takové blbiny se mi honily hlavou . A co pak teprve dnes...
R20u31d50o96l87f 74M31e30n15t61z37l
Možná to není tak hloupý nápad. Při kompresi by se sčítala rychlost pístu s hybností fotonu, takže by se světlo posunovalo ke tvrdším vlnovým délkám. Takový laditelný konvertor frekvence elmag záření.
D59a92n 66P19o72s77p48i88s30i20l
Pokud sem tomu dobře rozuměl, tak energie uvolněná při absorpci fotonu je velmi malá. Ale i ta malá energie zřejmě stačí k nastartování a pak udržování (během přísunu fotonů) fotosyntézy. Je štěstí, že ta energie je dostačující pro fotosyntézu, jinak bychom tu s velkou pravděpodobností nebyli.
W96a72l33d81a 46W48i88n27t65e96r
K tomu, aby to stačilo, musí se toho účasnit jisté spektrum schopné vyvolat chemické procesy, protože např. svítit na list zeleným světlem by fotosyntézu značně omezilo.
J87a85n 66B74a84r88t61o73ň
Jen na okraj - světlo se nechá převést na elektrickou energii, kterou lze akumulovat v bateriích a pak si opět pomocí baterie rozsvítit. Zatím s účinností kolem 20%.
D64a40n46a 74T61e78n57z88l81e12r
Ano, jde to oklikou. Snad se jednou ta oklika podaří trochu zperfektnit. Přeju vám moc hezký den, Jane.
M57i94c61h33a42l 63S22e58d27m25í50k
Dík za pěkný článek. Napadlo mne, že na rozdíl od supravodivosti a supratekutosti zřejmě neexistuje stav hmoty s nulovým útlumem fotonů. Jinak by se dalo světlo chytit třeba do takového světlovodu.
.
Obdobný dotaz jako v článku byl kdysi položen Miroslavu Horníčkovi. Jeho odpověď má i z fyzikálního pohledu svůj půvab:
Kam se poděje tma, když se rozsvítí?
Tma je pořád, ale není v tom světle vidět!
W35a42l13d48a 63W48i72n36t90e33r
Ten "světlovod" by musel být gravitační
J83a25n 73P34r89a73ž32á20k
Vypustit proud fotonů do smyčky skleněného vlákna, kde dochází k absolutnímu odrazu. Světlo by tam pak lítalo pořád dokolečka, dokud by se vlákno nepřerušilo, pak by se světlo dostalo ven. Takové světelné perpetum mobile. Ale asi to nejde, i při absolutním odrazu zřejmě dochází k nějakým, byť minimálním tepelným ztrátám
To byl žert, Danko, díky za článek, hezký den
D53a33n57a 66T86e68n70z44l64e53r
Možná by se to dalo udělat mnohavrstevným vláknem, ale výsledek by byl stejně nakonec nejspíš jen zahřáté vlákno.
Díky za milá slova a za vždy milou návštěvu. Krásný den! Vám i vaší celé rodině.
J12i62ř35í 70S46v32o38b96o43d35a
Nechci moc rýpat, ale "Pohybují se neustále stejnou rychlostí, která je shodou okolností také nejvyšší rychlost, jakou se může v našem vesmíru šířit informace – rychlostí světla.
Zdroj: http://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=613013
" není přece pravda, rychlost světla se může měnit podle prostředí, ve kterém se pohybuje, v žádném případě neplatí, že se jedná o neustále stejnou rychlost.
M96i40l84a61n 90S77t73e78h87l98í52k
Těch 300 tisíc km/sec platí pro rychlost světla ve vakuu, čemuž vesmírný prostor víceméně vyhovuje.
- Počet článků 968
- Celková karma 18,26
- Průměrná čtenost 1331x