Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

M74i83l78a60n 78S19t44e37h77l23í17k 7110429523671

Budiž ji Saturn lehký. :-)

+1/0
16.9.2017 17:55

D27a82n35a 88T57e14n13z50l57e32r 5690732385103

:-)R^

Saturn je mimochodem opravdu velice lehký, dát ho na vodu, tak plave, tuším jako jediná z planet má celkovou hustotu kolem 0,7 g/cm3. R^ Přeju krásný den, Milane a děkuju za návštěvu. R^

+1/0
17.9.2017 6:44

J23i86r55k79a 39B98r98u56n37n24e87r 4618422959527

R^

+1/0
16.9.2017 1:49

D75a14n57a 71T25e52n54z92l62e90r 5730712425313

Děkuju za návštěvu a zájem o věc, mějte moc hezký den, Jirko. R^:-)

0/0
17.9.2017 7:02
Foto

W38a19l44d16a 36W64i36n60t30e12r 6537689701559

Pro ty, kdo nemohli sledovat.

V on-line přenosu bylo možné zamířit PTZ kamerku na projekční plochu řídícího

střediska, kde se projektovala jen intenzita nosné vlny, model trajektorie, rychlosti,

vzdálenosti a pod. Poslední snímek byl obdržen cca hodinu před rozpadem sondy.

Dále už se sledoval jen "transponder" sondy.

https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full_width_feature/public/thumbnails/image/pia21895_impactsite_figa_finalimage_1042.png

Vzhledem k tomu, že všechny vizualizace "zkázy" jsou bezcenné, z dřívějších

orbitálních "ponorů", samozřejmě originálních, je možné získat reálnou představu,

jak by to probíhalo, kdyby byl zajištěn on-line video-přenos.

https://www.youtube.com/watch?v=1AU8TA6LAtg

+2/0
15.9.2017 21:23

P20e11t94r 70P17a97l80e27č22e12k 3220575684922

Připojil bych ještě co viděl Huygens na Titanu.

https://www.youtube.com/watch?v=9L471ct7YDo

+1/0
16.9.2017 13:20
Foto

W92a87l65d37a 65W34i98n15t52e55r 6167419261249

R^+1

+1/0
16.9.2017 17:51

D82a54n28a 55T80e97n82z61l94e12r 5640432505203

R^Jako první se nejspíš uvolnila ta velká kulatá anténa, pak opadaly menší kousky, upevněné kolem trupu, ten zbytek se rozlomil krátce poté, mechanicky vlivem nerovnoměrného zatížení. Tipovala bych, že jediné, co víceméně přežilo sestup bylo RTG, i když v té rychlosti... PuO2 se vypařuje při 2800 °C, disociace by mohla být o několik tisíc stupňů výše. Je otázka, jestli tam těch pár tisíc stupňů bylo nebo ne. R^

0/0
17.9.2017 7:02
Foto

W95a42l92d78a 95W42i67n42t46e26r 6127459561149

R^Tipuji to na nekontrolovanou rotaci - proto asi nebylo možné udržet spojení a i kdyby, z dopplerova jevu by z toho stejně nic nebylo. Ač se to nezdá, paraboly, i přes svůj čelní odpor, odolávají dobře i na Zemi v té největší vichřici a mají tendenci se stočit, než vytrhnout. Stejně dobře mohla 4 metrová parabola zafungovat jako zadní aerodynamický stabilizátor díky svému kónickému tvaru, nehledě k tomu, že její ukotvení bylo přímo v nosné konstrukci - pochopitelně, byl to nejdůležitější prvek sondy a těžiště sondy se určitě nenacházelo v místě paraboly. Nejdříve se rotací a odstředivou silou ukroutil dlouhý nosník (cca 10m), na jehož konci se nacházel magnetometr. Další scénář se patrně odvíjel naprosto stejně jako při zkáze Columbia, tj prudké zahřátí a porušení pevnostní struktury... Takové to laciné z vizualizací, jako že to rve parabolu a přitom to se sondou ani nehne, je jen uměleckým zpracováním, tedy bezcenným. Plutonium skutečně mohlo spadnout níže i přesto, že taje dříve než železo a "vaří" se dříve než železo - záleží, v jaké schránce se nacházelo a byla-li titanová, mohla by o nějakou chvíli prodloužit životnost plutonia. ;-)

0/0
17.9.2017 20:52

D57a49n63a 74T81e65n44z67l82e66r 5750692195413

Pokud byla opravdu pevně ukotvená, tak to vydržet mohla, ale vycházím z toho, že tam dali jen to, co bylo nutné a nezatěžovali konstrukci silnějším kotvením. Velká anténa má dostatečně velký odpor a výsledné velké mechanické zatížení kotvení. To s tím dopplerovým jevem je zajímavé, předtím od ní dostávali signál bez problému, zpomalování by muselo být signifikantní, aby to bylo znát. R^ O obalech RTG jsem psala v jednom z dřívějších blogů, opravdu to vydrží daleko vyšší teplotu než samotné plutoniové tabletky. Schránky jsou mnohovrstevné. Pokud se ale poruší, tabletky se s největší pravděpodobností vypařily, tolik teploty tam asi přeci jen bylo.

0/0
18.9.2017 6:43
Foto

W91a62l71d32a 83W87i19n19t62e37r 6457829561509

Anténa, v ose sondy, musí být bytelná, aby přežila průraz meteorem - díry nemají vliv na přenos vzhledem k použité frekvenci narozdíl od vychýlení od osy či deformace talíře, mající vliv na soustředění signálu a pokud by vše na sondě fungovalo bezvadně, bez antény by bylo všechno snažení k ničemu i když se určitě v krizových plánech počítalo s vyhledávacím módem po ztrátě signálu krokováním fixovaných závěsů gyroskopů až do jeho obdržení a rozpoznání - k tomu není třeba vysoká škola kosmická, protože polohování a mechanické kmitání se řeší i na Zemi a vždy to vede přes pořádné ukotvení. Odpor parabolické antény je skutečně velký a také záleží, co se za takovou anténou nachází - proto nám běžně nepadají naše "offsety" ze střech a už vůbec ne na polárních závěsech před jižní stěnou vedle okna. Mohl bych býti jen obyčejným inženýrem, abych poznal, že poslední snímek byl zcela jistě odeslán parabolou a to natočenou směrem k Zemi, tedy nenacházela se přímo přesně ve směru letu a z toho logicky usuzuji, že i po případné divoké rotaci aerodynamicky stabilizovala sondu, tj parabolou dozadu. Snímkování z předchozích "ponorů" vždy probíhalo do záznamu a až k cestě do periapsida se vysílalo s nějakým bitrate po natočení sondy, k čemuž hlavně pro vysílání byl nutný čas a ten přišel vhod - excentrická dráha byla zvolena úmyslně. Přímo to tedy nešlo kvůli zmíněné poloze antény - natáčela se spolu se sondou a také kvůli doppler. jevu, který by šel lehce kompenzovat, ale docházelo by ke ztrátám (clutter) nehledě k tomu, že přímé zpracování potřebuje nějaký čas. V bleděrůžovém se něco podobného odehrálo na Huygens, ale to byla záležitost příjmu z nerozpoznání značky na časové ose. Proto si dovolím tvrdit, že vizualizace zkázy je jen uměleckým ztvárněním, tedy nesmysl. I kdyby nádrže s palivem byly prázdné, vybouchly by uvolňováním par ze samotného materiálu atd. S pouzdry na plutonium dávám za pravdu - na ně jsou kladeny vysoké nároky a když se vypaří, zcela jistě se svým obsahem.

0/0
18.9.2017 9:57
Foto

K18l12á53r45a 51T78ů13m55o48v88á 2613834757388

Hm, tak to neuvidím. Práce.:-/ Díky za info.R^

0/0
14.9.2017 21:37

D58a36n12a 35T32e35n49z82l53e79r 5610672945473

Ono to bude stejně jen symbolické. Řekla bych, že budeme sledovat signál z DNS a ten pak "päng"... zmizí...

:-) Mějte krásný den, Kláro, ať se daří. R^

+2/0
15.9.2017 7:51
Foto

W86a36l39d97a 19W92i58n80t22e40r 6277409381459

+1R^

0/0
15.9.2017 21:34

G24e82o69r10g22e 79H60o35l34y 3193604304

Zajimave a poucne...musim si vzpomenout na ty zacatky US kosmickeho propramu, na vselijake ty Vanguard a Atlas-Agena rakety co explodovaly par vterin po startu.

0/0
14.9.2017 16:23

D10a34n57a 72T82e83n83z64l68e21r 5590622745813

R^ I Rusi měli takové svoje rakety, ale o těch jsme se nedozvěděli, až dnes... Mějte moc hezký den, George, zdravím za oceán. :-)R^

0/0
15.9.2017 7:50

P78e76t23r 71P18a90l96e13č68e69k 3190605544242

Jistě. Sputnik (to nebyla jen družice ale i tahač), Vostok, Voschod, Molnija. :-)

+1/0
15.9.2017 11:56

G86e60o12r29g47e 87H92o34l33y 3483564424

A tady je link na to co se deje s probe Cassini:

https://saturn.jpl.nasa.gov/the-journey/grand-finale-feature/

0/0
15.9.2017 12:24

D56a72n76a 12T33e16n35z40l11e82r 5220622105683

R^ Bylo to úžasné. R^ Je to skvělé, že nás nechají přihlížet.

0/0
15.9.2017 18:40

P33e95t64r 87P63a32l39e68č77e17k 3190395254852

Tak zrovna Atlas Agena Dxx pak ale úspěšně nosily do vesmíru spoustu věcí. Vědecké sondy i špionážní satelity. R^

+1/0
15.9.2017 10:52
Foto

W87a54l53d73a 24W75i44n34t36e66r 6467139351249

R^+1

Tuším, že zrovna nosič Cassini byl Ruský-repasovaný...

0/0
15.9.2017 21:44

P23e13t48r 48P29a77l64e95č68e44k 3840345134862

Titan 4B Centaur.

0/0
16.9.2017 13:10
Foto

W94a68l91d93a 90W48i51n55t39e47r 6477349341979

R^Aha, tak jsem tušil špatně. Ruské se používají v Atlasech. Zajímavá je genese ruských motorů, dávno po známém soupeření dvou ruských konstruktérů, že to nebylo ani tak o vynalézavosti, jako o tom, co nejde přelézt, musí se obejít a tak vznikl legendární spolehlivý motor řady RD, který obešel problém nestability s jednou velkou spalovací komorou jejím rozdělením na 4 menší blízko u sebe na společné hřídeli s jednou turbínou a turbočerpadlem (případný výpadek se týkal všech motorů). Pokud se tento motor rozdělí napůl, vznikne dvoukomorový, který je aplikován ve zmíněných Atlasech a dalším rozdělením vznikla modifikace do soukromých amerických Anteresů - před cca 3 lety vybuchla k misi na ISS. Zřejmě se nakumulovaly podobné problémy, které rusáci řešili řadou RD. Co do výkonu vede třída F1 (Saturn), jednokomorový s velkou spalovací komorou, bez uzavřeného okruhu (palivo k pohonu turbíny se nepodílí na tahu) v počtu 5. motorů.

+1/0
16.9.2017 20:56

I69v97a50n 60M95a25r55e73k 6684698192

Krásný a smutný článek , dík za něj. Budiž ji zem na Saturnu lehká . R^;-(

+4/0
14.9.2017 13:06

R47u31d91o84l18f 87M89e71n56t39z66l 4732524227856

budiž jí vodík lehký...

+1/0
14.9.2017 13:24

D71a66n73a 10T11e93n53z65l35e70r 5930342375873

R^

0/0
15.9.2017 7:49

P41a30v10e32l 83V52é26b59r 5709302582561

Jaký smutný článek? Takový velký konec, po tolika objevech, kdo z vás by to nebral? Já rozhodně ano.

+1/0
14.9.2017 15:24

D62a76n68a 13T34e97n48z20l52e87r 5100672685253

A velkolepý pohřeb. :-)

0/0
15.9.2017 7:49

D93a65n65a 23T24e63n61z82l25e18r 5660512685683

R^ Nechá po sobě spoustu obrázků a naději, že na Titanu nebo Enceladu existuje život. R^ Přeju vám krásný den, Ivane.

+1/0
15.9.2017 7:49
Foto

W68a22l94d52a 50W53i41n75t95e32r 6467949851279

R^

0/0
15.9.2017 21:45
Foto

W44a53l30d41a 63W67i58n60t92e57r 6167949931789

R^ Díky za připomenutí :-)

0/0
14.9.2017 10:30

D61a60n45a 81T39e78n50z40l91e56r 5270242835273

Ráda. :-) Je v tom hodně nostalgie, něco končí a zatím nic nového nezačíná. U Voagerů jsme něco takového řešit nemuseli. Jiné sondy mají kratší životnost - ale na tuhle si člověk tak zvykl... bude se mi po ní vyloženě stýskat. :-)

Krásný den, Waldo, mějte se moc hezky. R^

+1/0
15.9.2017 7:47
Foto

W69a42l76d29a 76W44i47n71t87e35r 6877109201189

R^

Byla to součást plánu, takže pořád lepší, než kdyby tam obíhala jako odpad či nedej bůh, aby neskončila na jednom z měsíců, kteří jsou předmětem zájmu v jiné záležitosti. ;-)

0/0
15.9.2017 21:51

D28a47n46a 54T59e61n24z44l86e63r 5650162765143

To rozhodně ano. R^

Kdesi jsem slyšela, že se kdysi rozhodovalo, jestli ji od Saturnu nepošlou k jiné planetě, ale nakonec se rozhodli, že u Saturnu zůstane - naštěstí. Tolik objevů, co tam udělala v prodloužené misi... Posadit ji na nějaký malý měsíc nešlo, z větších připadaly v úvahu jen ty, které nechceme kontaminovat a Saturn sám.

U téhle sondy se ukázalo, že mít nějaké kompaktnější palivo by vůbec nebylo na škodu. R^

0/0
17.9.2017 6:41
Foto

W60a72l24d48a 83W40i90n60t80e86r 6287599401889

R^Každý gram rozhoduje (i v letectví) a líbila se mi pěkná vychytávka s distribucí paliva - pomocné motorky nejen že zahřály palivo, ale daly impuls k vytvoření "umělé gravitace" zrychlením, díky čemuž mohlo palivo samovolně proudit do spalovací komory. Při brzdění se použil inertní plyn. Asi kvůli tomu, že přesluhovala a nebylo možné ji urychlit k dalšímu gravitačnímu praku z nedostatku paliva, bylo rozhodnuto. Palivo je skutečně problém a kdyby se podařilo regulovat tuhé, mnohé by se usnadnilo. ;-)

0/0
17.9.2017 21:23

D72a20n93a 38T68e41n22z53l19e71r 5640312135343

R^

0/0
18.9.2017 7:05
Foto

J55a22n 62P69r67a43ž20á24k 4218487259780

R^To je obdivuhodné. Díky za článek, Danko, hezký den:-)

+1/0
14.9.2017 9:28

D27a66n66a 59T36e98n31z34l71e75r 5680362475443

R^ Cassini, to je sonda superlativů. Na to, co všechno s ní zvládli, se o ní mluví strašně málo. Je to kus techniky, který stál skoro 4 miliardy dolarů, ale který přežil 7 letý let k Saturnu a 13 let tam bezchybně pracoval. Úžasné... R^

Máme srovnání s jinými sondami, například Juno, která klopýtá kolem Jupitera a proslýchá se, že kromě počátečních problémů s cílovým bržděním, také přišla už o část přístrojů. :-/ A to je ve srovnání s Cassini "nová".

Krásný den, Honzo a díky za milá slova, přeju příjemný den celé rodině včetně zvířátek. :-)R^

+5/0
14.9.2017 9:35

P90e16t62r 52P83a62l36e66č15e67k 3330585914962

Ano...a měkké přistání na Titanu (Huygens) a fotografie z jeho povrchu....i na tom má lví podíl sonda Cassini a o tom se mluví tak málo až hanba. :-/

+1/0
15.9.2017 10:55

D77a57n98a 55T23e88n24z54l86e59r 5440642105773

R^ Přesně! Krásný den přeju, Petře. :-)R^

0/0
15.9.2017 18:42

J61a78r53o36s31l32a51v 14N60ě68m63e61c 5517600617981

a co když se nerozpadne?

0/0
14.9.2017 9:18

D77a17n33a 55T24e76n23z22l57e29r 5460292135173

:-) Všichni doufají, že se rozpadne co nejpozději. Ale moc šancí není. Není stavěná na lety v atmosféře... Nemá tepelný štít.

Děkuju za návštěvu, krásný den, Jaroslave. R^

+1/0
14.9.2017 9:32

P28e62t58r 14P35a24l95e36č68e54k 3730955404902

Navíc...naprosto si neumím představit z čeho by musel takový štít být aby sonda spadla na "povrch" Saturna celá. Tam kde začíná jeho tvrdé jádro jsou už dost exotické podmínky.

0/0
15.9.2017 10:56

R60u46d63o91l86f 32M66e56n75t31z47l 4112404237726

Třeba by mohla plavat v kapalném heliu :-)

0/0
15.9.2017 10:59

P13e15t84r 57P60a44l98e92č55e35k 3840395514482

Jak ji do něj dostaneš? Muselo by tam být připraveno už od začátku a sondu do něj strčit. Dobrá to jsme vyřešili. ;-D Je známa technologie která by byl schopná odtamtud vyslat signál který bychom na Zemi mohli zachytit? Podotýkám že by asi neměla být větší než krabice od monitoru.;-D

0/0
15.9.2017 11:06

R78u81d27o46l31f 61M21e64n53t41z79l 4502704857366

Myslel jsem heliový oceán na Saturnu. Pokud by se nerozpadla v atmosféře, tak by v něm pak mohla plavat. A ten signál? Kdyby to mohlo být trochu větší, než krabice od monitoru, tak bych tam odpálil atomovku. To by mohl být signál dostatečně průrazný, abychom ho zachytili. Je tam také dost vodíku pod velkým tlakem, třeba by atomová reakce přešla v termonukleární. Asi ne na dlouho, ale měřitelný efekt by tu být mohl.

0/0
15.9.2017 11:43

P66e34t83r 81P62a64l49e87č48e78k 3550605524182

Pokud by zařízení oddělující od sebe podkritická množství štěpného materiálu nebylo zničeno dřív než by to celé "dopadlo" na povrch, či do oceánu, tak by to šlo. (Stlačování plutonia klasickou trhavinou do nadkritického stavu bych asi nepoužil, to by vydrželo obávám se ještě méně).

0/0
15.9.2017 12:01

R66u12d92o24l18f 96M49e29n64t18z61l 4612474617536

A co nechat tam padat dvě plutoniové polokoule přitlačované k sobě pružinou a oddělené stínicí přepážkou z nízkotavitelného materiálu. Až by se stínění roztavilo, pružina by koule přitiskla k sobě...

0/0
15.9.2017 12:16

P76e20t72r 22P66a88l11e11č56e88k 3820395934782

To je skoro ta první možnost. Dobře, já koupím plutonium ty se podívej v kůlně po pružině.

0/0
15.9.2017 12:23

R66u74d10o67l56f 86M38e86n35t62z88l 4852464687746

vem ho rovnou víc, kdyby něco nyvyšlo

0/0
15.9.2017 12:24



Žebříčky



Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.