Dano, co mám na mysli už stačili vyjádřit ostatní diskutéři a nechci je opakovat.Gratuluji k nápadu nakreslit postup S-procesu, a tak se to vysvětlení snadněji "vlezlo" i do mé věkem ovlivněné a občas už tíže chápající makovice

I já to tak mám - kreslené věci jsou mi z nějakého důvodu přístupnější. Na vysoké - nepřejte si vidět, jak vypadaly moje sešity. Samá barva...

Děkuju za milá slova i za milou návštěvu, mějte krásný den, Dane.

opět velmi hezky podané a škoda, že to končí

Děkuju, jste na mě moc hodný, Waldo. Ještě bude jeden díl, takříkajíc dodatek, kde se budu víc věnovat zlatu. Přeci jen je zlato něco extra... A možná, že to vydá na několik blogů, je tam tolik zajímavých a i praktických témat. Už jen to rozebírání, kolik je zlata ve které slitině a proč je někdy zlato červené a někdy zelené...

Teď jsem na vážkách, slíbila jsem blog o tom, jak vznikl vesmír (remake,protože jsem to tu už kdysi hrozně dávno psala) ale zároveň bych chtěla psát z důvodů aktuality o tom radioaktivním mračnu, co se nám přehnalo nad Evropou v minulých týdnech... a trošku si zaspekulovat, co mohlo být nejspíš příčinou.

Co myslíte, co bude lepší? (otázka i pro všechny, kdo mají zájem na tom nebo onom tématu)

Krásný den, Waldo, mějte se moc hezky.

Vidite, Danko, tahle oblast je pro me pomerne vzdalena a nebyt Vas, nikdy bych si to asi neprecetl. Diky za sereial, tesim se na dalsi temata. Hezky den.

To mě opravdu moc těší, že se vám to líbilo. Tohle téma je u mě přesně to, co mě asi na vesmíru nejvíc fascinuje. Odkud se vzala hmota, proč je jí tolik, kolik jí je... a je to svělé, že žijeme v době, kdy to pomalu už umíme vysvětlit. Za mého dětství o tom ještě nevěděli skoro nic.

Přeju krásný den, Honzo, celé rodině a zvířátkům.

tak nějak jako vždy za karmu:-)

Jen trochu nerozumím cituji:

Ty z chemických prvků, které mají naopak malý průřez záchytu, potřebují k zachycení neutronu daleko delší dobu. Díky tomu se jich na jiný prvek přemění méně – a my jich tedy ve vesmíru pozorujeme větší množství

Zdroj: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=633565

vyplývá z toho tedy:

Pokud se jich za delší dobu přemění méně, musí jich být méně. Pokud je myšleno, že jich je více proto, že prvky, které mají větší průřez záchytu, jsou méně stabilní, pak ano. protože dochází k dalším rozpadům, jsou tedy "náchylnější".

Tedy v čase t=0 bude více prvků s velkým průřezem záchytu, ale v čase t=x jich bude méně.

A nebo tak nějak, nachystejte mi květináče.

Děkuji za článek a s pozdravem

MZ

Podobně, čistě jen v analogii, tedy nejedná se o až tak přesně o popisovaný proces, jsou na tom rychlé a pomalé atomové reaktory. V rychlém vysokoenergetický neutron nerozštěpí dostatečný počet jader a jakoby prolétá tak rychle, že nestíhá (je v tom průřez, pravděpodobnost - řeší se to v rámci kvantové mechaniky atd.) a v pomalém, ve kterém je neutron přibrzděn nějakým moderátorem, třeba těžkou vodou, dosahuje jen takové rychlosti, jaká je rychlost molekul prostředí - od toho název tepelné neutrony, které jakoby mají dostatek času(neprosviští bez užitku kolem), aby toho "naštěpily" více (také je v tom průřez atd.), takže za pomalými neutrony, delší dobou atd. stojí jakoby paradoxně více prvků.

Tak jsem si dal druhou polovinu kosmogonického příběhu. Musela to být opravdu dřina to takhle podat tančíc na hraně mezi propastmi Triviálno a Odborno. Myslím, že se to podařilo moc hezky!

Zadrhl jsem se jenom na jednom místě: u termínu "neutronová protohvězda" (4/6). Ten se mně nezdál a opravdu to, alespoň podle strejdy Gůgla, správný termín není. Zjistil jsem si, jak tomu úkazu říkají Němci a Angličani (Vorläuferstern a progenitor), abych našel český ekvivalent, a vypadá to, že se běžně používá progenitor, když tak s vysvětlujícím českým "předchůdce", mihl se někde i "zárodek", ale předchůdce jednoznačně vedl. (Tuto poznámku ale, Dano, určitě neberte jako výtku, chci být jen přínosný. )

Zdravím do Berlína!

Moc děkuju, jste moc hodný! Je to pro mě opravdu někdy složité, najít ten správný výraz. Zásadně nečtu české weby - proto nemám někdy to správné pojmenování v češtině. Normálně to asi ani není poznat, většina pojmů je tak nějak vžitá. Můj zdroj mluvil v němčině o neutronové protohvězdě, a i ten výraz Vorläuferstern přišel na řadu. Opravím to ráda na ten výraz, který jste našel a je vhodnější.

Ještě abych vysvětlila proč "zásadně" nečtu české weby: ne že by byly horší. To vůbec ne... vím, že je v češtině hodně informací a jsou zajímavé. Sama jsem se ale rozhodla vnášet do česky mluvícího prostředí právě ty informace, které kolují v německymluvícím prostředí. Umožňuje mi to znalost obou jazyků - a připadá mi to přínosnější, než jen opakovat, co už se stejně vyskytlo v češtině někde jinde. Je to také výzva pro mě, protože cvičím překládání, a stejně ty německé weby denně pročítám, protože mě tyhle věci fascinují a baví.

Díky moc za vaši pomoc, jste hodný, a přeju krásný den, Tomáši.

Sleduji Vaše články a jsou dobré,Zajímá mě Váš názor na schopnost člověka pochopení abstrakt kvantové fyziky.Jde skutečně o zjištění,že člověk ještě nedosáhl schopnosti uchopit a nejen myšlenkovým experimentem pochopit jevy kvantové fyziky(jak postuloval Heisenberg)?Zdravíím

Děkuju, jste moc hodný.

Podle mě byla tahle slova vyřčena v době, kdy byla kvantová fyzika něco nového a vzhledem k tomu, že je tak úplně jiná, než všechno, co známe z běžného života, není divu, že to Heisenberg formuloval právě takhle.

Myslím, že problém s kvantovou fyzikou je v tom, že ty jevy jsou něco úplně jiného než to, co pozorujeme kolem sebe. Nedají se tedy uchopit intuitivně, automaticky. Člověk musí ty jevy znát - a spíš je "akceptovat", než pochopit. Tak jako akceptujeme konečnou rychlost světla, i když nikdo z nás nikdy nevyzkoušel, co to znamená a tou rychlostí se nepohyboval.

Pokud z těch kvantových jevů vycházejí zase jiné kvantové jevy, nedají se třeba postihnout intuitivně, tedy další kvantové jevy budou zase muset být nejprve objeveny a pak akceptovány - celkově ale nemyslím, že je tam nějaká bariéra, která by nám nedovolovala tyhle věci "pochopit". Vždyť pochopení ostatních jevů je také jen založeno na určité logice. Klasická fyzika je o to jednodušší, že tu logiku všude kolem sebe pozorujeme. Tu kvantovou musíme teprve složitě objevovat, protože funguje jen ve velice specifických podmínkách a ne v běžném životě každého z nás. Paralelně tu existují dva světy, které jsou úplně odlišné. Do obou se ale s většími nebo menšími problémy "umíme podívat". A čím víc toho o kvantové fyzice víme, tím větší pravděpodobnost, že bude další práce s ní úspěšnější a úspěšnější.

Přeju krásný den, Dušane, mějte se moc hezky.

Ty jsi naše vesmírné blogerské zlato

Děkuju za milá slova, jako vždy Horste. Moc mě těší a celá se blýskám. Přeju moc hezký den do Norimberku.