Jen tak citem bych hádal, že při výstupu na vysokou horu naši tíži taky zmenší větší odstředivá síla, poněvadž je větší poloměr otáčení.

Dokonce si vzpomínám, že když se měly konat olympijské hry v roce 1968 v Mexiku, které leží 2240 m n m. (tak jsem starý, že to pamatuji), tak někteří fyziky znalí lidé poukazovali na to, že větší odstředivá síla může ovlivnit výkony při skoku do dálky, vrhu koulí a podobných disciplínách a navrhovali tyto výkony přepočítávat na hladinu moře. Dokonce menší i hustota vzduchu měla zlepšovat tyto výkony. Sportovní funkcionáři se tím však nezabývali.

S výškou také klesá gravitace a o tom Mexiku jsem to slyšel také. Ale něco za něco, tj že výkon sportovce byl zcela jistě víc ovlivněn výškovým úbytkem kyslíku, než sníženou gravitací.

Samozřejmě karmice, ale tentokrát za dobré téma, ale budu se hádat.

Nesouhlasím s tvrzeními o menších a větších slapových silách. Tvrdíte, že největší slapové síly jsou tehdy, když jsou Měsíc, Země a Slunce v jedné přímce a nejnižší tehdy, když Slunce a Měsíc svírají pravý úhel s vrcholem ve středu Země.

Považuji to za omyl a tvrdím, že nejvyšší i nejnižší slapové síly jsou tehdy (a jen tehdy), když Slunce, Země i Měsíc jsou v jedné přímce, a záleží na pořadí:

Když jsou tato tělesa seřazena v pořadí Slunce, Měsíc, Země (tedy Měsíc je mezi Sluncem a Zemí), tak jsou největší slapové síly, protože přitažlivé síly Měsíce a Slunce se sčítají.

Když jsou ale tělesa seřazena v pořadí Slunce, Země, Měsíc, tak jsou slapové síly nejmenší, protože přitažlivá síla Měsíce působí proti přitažlivé síle Slunce.

No, a ten "kolmý případ" je něco mezi tím.

Jde o to, jak se na to díváte. Může to být pohledem samostatných těles s okamžitým působením, což nabízí intuitivně sčítat vektory sil na přímce ve statickém modelu, či brát Zemi a Měsíc jako dvojplanetu vzájemně kolující kolem společného těžiště, které se nachází pod zemským povrchem v tzv barycentru, tj asi 3/4 od středu Země. Z tohoto důsledku se něco mění a může za to ten bod v barycentru, který dělí hmotu podléhající více odstředivé síle a hmotu, která je ovlivněna gravitací. Slapový projev je tedy totožný jak s Měsícem mezi Zemí a Sluncem, tak s Měsícem za Zemí od Slunce. Pokud bychom zohledňovali jen gravitační zrychlení ve smyslu jeho sčítání či rušení, platí konjunkce.

Rozhodně. Když se večer zvážím, mám vždy asi o 0,5 až 1 kg více, než ráno. Z čehož plyne, že Měsíc mi přes noc něco ubere.

S tím souvisí i vysvětlení, proč je v noci větší zima než ve dne. Neb světlo Měsíce je studené.

Zdravím!

Možná si vzpomenete, nedávno jsem dělala blog o tom, proč by nefunguvalo že bychom jedli jen studené jídlo - a zhubli u toho. To s tím hubnutím během noci je bohužel taky jen hrozně temporární. Jakkoliv by to byl vítaný jev.

Přeju krásný večer, mějte se hezky, Pavle.

Pak že postavení planet, hvězd a galaxií v momentu našeho početí nemá vliv na naše životní osudy.

Nemají. Maximálně tak na porodní váhu.

Už jsem měl radost, a doufal, že mě dělá o mnoho kil těžším, ale stejně Ti, Dano, přeji hezký!

Radost? Ale naštěstí to na nás až tak moc vliv nemá. Přeju krásný den, Horste.