Taky jste mi připomněla mládí. Asi do mých 15 let maminka pekla chleba. V díži byl ponechaný kvásek z minulého pečení. Nalila se voda a kvásek měkl a bobtnal. Pak se nasypala mouka a promísilo se to. Dělalo se to večer. Ráno se brzy vstalo a těsto se znovu promísilo. Pak se dávalo do ošatek a vsadilo se do roztopené pece. Pec se roztápěla dlouhými poleny výhradně z borovic. V létě a na podzim jsme na zahradě nasbírali jablka, hrušky či švestky a maminka udělal podplameňáky. Malé bochníčky plněné ovocem. Chleba se pekl 3 hodiny, podplameňáky jen hodinu. Když je maminka vytáhla, často z nich tekla karamelizovaná šťáva, jedli jsme je teplé. Jeden bochník měl tak 5 kg, možná více. Nejméně 60 kg chleba bylo moc i pro naši početnou rodinu. Kooperovali jsme proto se sousední rovněž početnou rodinou. Dali jsme jim polovinu bochníků, pak upekli chleba oni a dali příslušný počet rohlíků nám. I při této vzájemné výpomoci se běžně jedl chléb starý 14 dnů. Když byl tvrdý, nalámal se do bílé kávy nebo mléka, udělaly se topinky, nevyhodil se. Maminka dávala do chleba fenykl, někdy kmín. Sousedka měla jiný recept. Hned jsem vždy poznal, zda jíme náš chléb nebo od sousedů.

To jsou krásné vzpomínky. Nechcete navázat na tradici a také péct? Je to jednoduché ... a jak dobré výsledky toho hobby jsou, víte sám... Krásný večer, Ladislave, a díky moc za milá slova i milou návštěvu.

Tak jsem si při čtení zavzpomínala na mládí. Byla jsem laborantka v pekárnách. Nejsme kolegyně? Nejlepší chleba byl ten nejobyčejnější, podle základního receptu.

Nejsme, ale kdysi jsem to opravdu chtěla studovat. Pak z toho sešlo. Tak dneska alespoň jako hobby. Mějte krásný večer, Věro, a díky za návštěvu.

Obchodní řetězec Peny teď prodává chléb obohacený mletými cvrčky. Geniální způsob, jak odstranit zbytečné prosívání mouky. Článek o tom byl i na iDNES.

Bože, bože.....a najít voňavý kmínový a dobrý z kvásku chleba je umění....ja občas v troubě upeču chlebový skvost a jednoduchý postup, můžu poslat recept

Já si peču chleba doma, jednoduchý recept a hotovo za necelé dvě hodiny.

No a když není čas, klidně si ho koupím v obchodě. Myslím, že hůře na tom bude jiné pečivo.

To pecete ovsem veku a ne chleba. Chleba musi nejmene 8 hodin kynout.

O výrobě dnešního chleba by se asi mohly psát i romány Naštěstí jsme objevili úplně obyčejný chleba (zvaný konzumní) v jednom blízkém obchodě (rakouský supermarket). A ten tedy je jednak dobrý, správně vykynutý, upečený, a hlavně zůstává několik dní bez kvalitativní změny. Mám ale ráda vícezrnné pečivo, a to je problém. Většina je jen obarvená mouka. Když jsem měla předchozího psího kámoše, spolehlivě určil, co je barvené, a co pravé. To barvené vyplivl Už toto pečivo nekupuji, nebaví mě ta hra pokus-omyl.

Dano, díky za opět užitečný blog, a hezký týden přeju!

Děkuju za milá slova i milou návštěvu, Marie. Když by se zakázalo barvení sladem, tak si výrobci jistě nechají napadnout nějakou jinou variantu, jak toho docílit.

Ono je to s tím celozrnným pečivem vůbec tak trochu na hraně. Na to, aby v té mouce bylo ještě něco, co by mohlo působit zdravě, musí být ta mouka nejdéle měsíc stará - tedy měsíc od semletí. Jistě si dovedete představit, že to často není ... realizovatelné. A kdo ví, jak dlouho se už skladovaly ty zmrazené polotovary, ze kterých se v Lidlu (nebo i ve většině pekáren) "peče" "čerstvý chleba". Celozrnná mouka v supermarketech má dobu "čerstvosti" kolem jednoho roku, plně se tedy ignoruje, že živiny z klíčku jsou ready jen měsíc. Takže i když zvládnete najít a kopit celozrnné pečivo (skutečné celozrnné pečivo), není o nic moc lepší než to běžné.

Krásný večer a díky za zájem o blog.

Danuš, přejít z vesmíru na chleba je zrovna tak zajímavé. Ať celé rodině chutná

Děkuju. Přeju krásný večer, Horste, ať se všem tvým lidem i zvířátkům daří.

Dano! jako studentka jsem chodila do pekárny na noční směny si vydělat peníze. A první noc jsem asi každý 10 chleba vyřadila, protože měl na vrchu plíseň, nebo se mi nezdál. Přišel mistr a řekl "To se speče" a tak jsem všechno pokládala na linku do pece. Díky za příspěvek

Ouuu to je tedy ošklivá představa. Děkuju za milou návštěvu, mějte krásný večer.

Ve střední Evropě lidé mleli mouku už před 30 000 lety.

......................

Nemáte tam o jednu nulu navíc? Nemá to být "před 3 000 lety"?

Zemědělství dnešního typu začalo v Egyptě, a Mezopotámii asi tak před šesti tisíci lety. Tedy za prvé podstatně později než před 30 000 lety a navíc i v jiné části planety.

Mletí obilí nemůže být starší než pěstování obilí. Nejprve si člověk musel obilí vypěstovat a teprve potom ho mohl začít mlít.

Jenomže, Vy máte představu o pečení chleba, jako již organizovanou, řemeslnou výrobu. Ale té mohlo a jistě také předcházelo, sběr obilek volně rostoucích trav, roztloukání kamenným tloukem na mouku a v nějaké hliněné nádobě zalité vodou na těsto. A pak kvašení, - a upečení vzniklého těsta, na rozpálených kamenech, nebo v primitivní pícce.

Krásný myšky. Zrovna včera jsem pekla škvarkový placky z celozrnné špaldové mouky. Dala jsem tam tedy droždí, protože kvásek jsem neměla, ale kolegové hlásí, že se povedly.

Mně myšky v kombinaci s chlebem spíš asociují občasné zprávy o myši zapečené v bochníku.

Pěkné počteníčko (ten návod na vlastní chléb jednou vyzkouším), ale nejvíc se mně líbí ten úvodní obrázek přírodního sendviče (aspoň je jasné, že to maso není umělé).

Maso není umělé.

Děkuju za milá slova, Pavle, mějte moc hezký den!