Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

J45a40n 86H65u41r65k47a

5. 1. 2019 1:20

;-DR^...jen mi chybělo žákovské...pane profesore je v oceánu led slaný či sladký...R^

0 0
možnosti

Kdyby jste se náhodou ocitl ve stejné situaci jako trosečníci ze vzducholodi Italia, kteří skutečně havarovali na mořském ledu, nikoliv na utrhnutém pevninském ledovci, tak si na čaj vybírejte nejstarší led, který už není slaný. Mořská hladina zamrzá v tenkých vrstvách, které se díky vlnám lámou a hromadí na sobě. Vzniká zvláštní "terén", který vypadá jako miniaturní pohoří a není snadné jej překonávat, narozdíl od plochy ledovce. Minerály se "propadají" do spodní části ledu (asi to nějak vyplývá z vlastností hydrohalitu) a zvyšují salinitu vody pod ledem, což má další důsledky. Pokud mě paměť neklame, jako že určitě ne, zhruba před rokem, na téma voda a sůl, psala autorka blog.

0 0
možnosti
Foto

Dano, děkuji, teď to vím, uvidím jestli si to budu pamatovat R^R^R^R^

0 0
možnosti

Přeju krásný začátek roku, Horste! Doufám, že nemáte moc velkou sněhovou kalamitu. :-)R^

0 0
možnosti
Foto

Nebo také ledu v soli, obojí je zde v pevném stavu.

0 0
možnosti
Foto

Nebudu se zde přít, jen se mi to vysvětlení působením tlaku atmosféry trošku nezdá. Když je třeba při -15°C led zmrzlý na "kost" a suchý vzduch, tak na něm nějaká tekutá voda asi není. Když jej ale posypeme solí, tak brzy začně tát. Takže to vypadá spíše jen na vzájemné chemické působení těchto látek na sebe (bortí se krystalická struktura jak ledu, tak také soli).

0 0
možnosti

P32a59v21e22l 55V63é66b16r

4. 1. 2019 12:49

Moudré rozhodnutí, pane Stratile, alespoň pro jednou ze sebe neuděláte ... ale nechme toho a k věci:

Vrstvička vody na povrchu ledu závisí pochopitelně, na tlaku a teplotě. Když teplota klesá, ztenčuje se vrstvička vody, stává se neznatelnou, až posléze od určité teploty dolů zmizí - a potom po posypání solí led netaje. Je všeobecně známou skutečností, že od určité teploty se silnice nesolí, protože to nemá smysl. Nepovím vám z hlavy, jaká je za normálního atmosferického tlaku ta teplota, ale tuší, že ji paní Dana, nebo někdo z diskutujících zmiňoval.

To je ten problém s vámi: Máte pocit, že na povrchu ledu není žádná vrstvička vody a tak tam, podle vás, prostě není. A basta. Své pocity povyšujete nad poznání jiných.

1 0
možnosti

:-) Děkuju a přeju krásný večer. R^

0 0
možnosti

Ještě jeden kov, technicky velmi důležitý, při tuhnutí zvyšuje hustotu, je to litina, tedy železo obsahující okolo 4 % uhlíku. Mechanizmus změny hustoty při tuhnutí tam je jiný. Uhlík je v tavenině rozpuštěn, při tuhnutí litiny částečně vzniká karbid železa Fe3C, částečně se vylučuje jako grafit a právě tvorba grafitu zvětšuje objem. Při tuhnutí oceli (pod 2 % uhlíku) již grafit nevzniká, tuhnutí je spojeno se skokovým zvětšením hustoty. Ocelové odlitky se následkem toho trhají, musí se hledat cesty, jak tomu předejít.

Pokud jde o soustavu voda-NaCl, pak bych zmínil, že -21 °C je eutektická teplota.

3 0
možnosti

R^ pokud je dodržen hmotnostní podíl (fázový diagram).

0 0
možnosti
Foto

Myslivci si takhle chladili sudy s pivem. Vykopali díru do země. Do ní strčili soudek s pivem a obsypali ho nějakým hnojivem, které zalili vodou.

0 0
možnosti

jj, salmiak a voda "vycucne" teplo z okolí, respektive jej má snahu ochladit až na nulu. Drahé chlazení, ale funkční. ))

1 0
možnosti

R^ Opět hezký chemický blog. Fyzikální pohled je "naštěstí" jednodušší - k reakci je nutné teplo, které je odebíráno z okolí, což je třeba praktikováno při chlazení vína v kbelíku, které se ponoří do ledové drti ze třech dílů ledu a jednoho dílu soli... nedoporučuji, protože solanka je schopna ochladit na víc jak 10 stupňů pod nulou (i 20), takže se to řeší jenom ledem a vodou, což dá zhruba 4 až 0 stupňů C a není to tím, že by byl led studený či co. Silnice pod vrstvou solanky také dokáže pěkně promrznout...

0 0
možnosti

R^ Dřív se tak dělala zmrzlina, dokud nebyly k dispozici elektrické chladící přístroje. R^

Děkuju moc a přeju krásný start do nového roku a moc hezký zbytek dnešního večera. :-)

0 0
možnosti

R^ Zase jsem o něco chytřejší. Že má až takový vliv atmosférický tlak, jsem vůbec netušil. Předpokládám, že čím větší je venku mráz, tím tenčí je ta vrstvička vody na ledu a tím to také na zamrzlých rybnících méně klouže.

0 0
možnosti

P78a78v93e49l 15V31é12b80r

3. 1. 2019 11:59

A čím větší tlak, tím silnější (a tím pádem více kluzká) vrstvička vody. Proto brusle tak krásně kloužou: Tlakem nože brusle (doufám, že jsem zvolil vhodný název) se pod ním vytváří kluzná vrstvička vody, která hned za bruslí opět zamrzá.

3 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS