Pěkné pojednání. V této souvislosti mne napadlo - je nějak vysvětleno, proč se světlo šíří vlněním? Proč se nešíří rovně jako pravítko?

Nemohlo by docházet k přenosu energie - byla by tma, chlad, žádné interakce a nejspíš by nevznikl vesmír. Za závislost energie na frekvenci vděčíme limitní rychlosti c, která nedovolí "nadsvětelnost" a vlna, která by bez onoho rychlostního limitu byla rovná (nekonečná), je nucena svou "rychlost" promítnout do prostorové rychlosti a to je to vlnění. Modelově si to lze představit tak, že to, co má jakoby velkou energii a chtělo by se to z důsledku této energie šířit velmi rychle, aby se "narovnala", dráha se z rychlostní bariery "složí" do té "vlny" a čím víc je "hustější", tím má větší energii. Bez omezení by se mohlo např. tepelné vlnění jakoby šířit rychlostí 2c a rentgenové třeba 100c, pokud bychom to vlnění "natáhli" a odměřili jeho "skutečnou" délku v nějakém časovém intervalu a z toho stanovili rychlost). Ve výsledku by obě nepřenesly nic, jen by byly nekonečně dlouhé (rovné). Proto nelze informaci (energii) přenášet nadsvětelně a jakékoliv spekulace o nadsvětelném cestování jsou bezpředmětné - zlikvidovali bychom svou podstatu. Nadsvětelné rychlosti však existují, ale neúčasní se přenosu informace, pouze se dá ve speciálních případech dohledat korelace kvantového stavu, která se dá ověřit opět limitní rychlostí c, čímž se tomu "propůjčí" smysl.

Ještě tak mít recept.

MB dělají dětem radost, často i těm větším. Dano, děkuji za bubliny

Někdy umí i zmrznout. Naštěstí na to nemáme počasí. Krásný večer do Norimberku, Horste, Tobě i Tvým milým.

Zajímavé, co se děje s bublinou před prasknutím. Pěkný blog.

Děkuju za milou návštěvu, jsem ráda, že se vám líbilo, Waldo. Mějte krásný večer.

Pěkné, to že se bublina stane těsně před prasknutím neviditelnou, jsem si nikdy neuvědomil. Přemýšlím, zda by se to nedalo nějak využít v praxi.

Už to využíváte, např. polarizační a interferenční optická defektoskopie. Nejlevnější vyrobíte z LCD monitoru (má od výroby předsazený polarizační filtr) a za podklad zvolíte bílou. Před něj umístíte zkoumaný průhledný předmět (třeba průhledné pravítko apod.) a skrze polarizační brýle nebo polarizační filtr můžete podle barevných interferencí stanovit různou tloušťku či pnutí (hustotu).

Děkuju a přeju moc hezký večer.

Hezký den Dano, zase super článek. Karma.

PS: zrovna včera večer jsem viděl pořad, kde byli barevní motýli, jejichž křídla neobsahují pigment, ale stará se o zbarvení lom světla :-)