Ano, cestu na Mars jednou určitě bude možné přežít, ale horší to bude již s cestou zpět. Neboť tam dojde většinou během nějaké doby pobytu k poruše dopravního prostředku, díky tamním extrémním klimatickým podmínkám, a jelikož tam nebude vybudovaný potřebný servis pro mechanické opravy těchto strojů, tak tam posádka již zůstane. Ale zase tam vzniknou marťansko-pozemské hřbitovy, pastva pro pozdější marťansko-pozemské archeology. A ti budou dále tyto hřbitovy rozšiřovat.

To je oprávněná námitka. Marsovský prach udělá s technikou své. Další důvod pro to, aby se stavěla spíš obytná orbitální stanice, ta bude zase ale daná na milost a nemilost záření. Na povrchu Marsu se dá alespoň zakopat.

O tom, jak je cesta na Mars obtížná, ukazuje následující přehled:

1976 Viking 1

1976 Viking 2

1997 Mars Pathfinder

2004 Spirit

2004 Opportunity

2008 Phoenix

2012 Curiosity

2018 InSight

Všechny sondy přistály a pracovaly - jak je to možné? Podle jednoho pana diskutujícího se měly vlivem kosmického záření uškvařit, jejich počítače selhat ATD. Samozřejmě se nějaké problémy ukázaly, ale pochybovat o tom, že složitou elektroniku nedokážeme před zářením uchránit, je opravdu trochu zvláštní. A myslet si, že k řízení InSight stačil nějaký obyčejný aparátek, to je už dost mimo chápání. Já se patrně cesty člověka na Mars nedožiju, ale to neznamená, že se to jednou nepodaří. Protože pokrok se jen tak nezastaví a ani pár zdejších remcalů a skeptiků tomu nezabrání.

Proč lžete? Nikdo nic takového nikde nenapsal. Někde níže to máte přece vysvětlené, že použitá platforma do prostředí radiace je odolnější s nějakou nižší mírou integrace (snižuje se pravděpodobnost vyzkratování prvků ionizačním zářením) a to přece nemá vliv na kvalitu a množství procesů, ale na rychlost zpracování, která je naprosto dostačující k vnitřním procesům a víc se spíš projeví v přenosech - video z Curiosity je tak na týden (žádný analog on line, ale zasílání segmentů datových souborů a stejně tak barevné foto v HD za několik hodin). Odkud jste vzal ten aparátek? Ani nemáte potuchu, co zvládne penťák s vhodným interface (ten určitě na Vikingu nebyl) a pod střídmým OS podobnému prostředí DOSu - vždyť takové počítače na sondách či ve stanicích neřeší skrze OS fízlování uživatele, reklamy, grafiku, nesmysly... Dokonce jde na dálku zasahovat v kernel mode či jiných privilegovaných přístupech atd. Složitá elektronika vůbec není problém (ta se odstíní), ale CPU počítače, které má 100 milionů tranzistorů o rozměrech 10nm, problém je. Snad už je Vám to trochu jasné.

Velmi oceňuji, jak se Vám Dano daří, vysvětlovat i takovouto obtížnou tématiku komplexně a tak, že ji chápe i naprostý laik, jako jsem já. Mám načteno něco ze sci-fi literatury, a dá se v ní vyzobat po jednom několik problémů, o kterých se zmiňujete. Nad Vaším blogem jsem si vzpomněla na jakýsi starý sci-fi román - snad Stanislav Lem, Ray Bradbury, anebo někdo jiný - v jedné z povídek se tam rozebírala psychika lidí. Let byl plánován na několik desetiletí. V luxusně velké lodi a několik desítek členů posádky. Před odletem si mohl každý upravit svou soukromou místnost zcela podle svého. Dost lidí mělo nainstalovanou iluzi zářivé pláže v Karibiku, úchvatná panoramata v horách, apod. lákavé scenérie. Po půlroce letu se všichni nejraději scházeli u psycholožky, která měla v obýváku obyčejný deštivý den. Výhled do zahrady, šedivo a nehostinno. Zvláštní, myslím, že přes všechny technické problémy, by nakonec možná největší potíž byla v psychice jedince. Moc díky za tento článek, už jsem stará a tak bych raději viděla, jak se prostředky, které se vyčleňují tímto směrem, věnovaly na to, abychom si naši matičku Zemi prostě "nevybydleli". Zatím nám to jde docela fofrem. Bohužel. Zdravím a děkuji.

Rozhodně máte pravdu! Až vyřešíme všechny technické problémy, zbydou ty mezilidské a těch se jen tak nezbavíme. Lidé zůstanou lidmi se vším, co k tomu patří.

Jsem moc ráda, že se vám blog líbil, Dano! Děkuju za milá slova a neméně milou návštěvu!!! Mějte moc hezký večer.

Výborné. Děkuji.

Já děkuju za milou návštěvu. Krásný den vám přeju, Pavle.

Nejprve by měl letět na Mars nějaký pokusný králík(zvíře, pouze 2 lidé) , stále lepší než tam poslat posádku a pak zjistit, že zblbne či zahyne.

Co se týče pokusné posádky, tak u nás by se našlo dost takových, co už víc zblbnout nemohou.

Tak, jak to dneska umíme... Nedá.

Ale dá - viz píseň z Cimrmanovy hry Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem: "....tam, kde mrznou sobi, Čech se přizpůsobí..."

Velmi pěkné shrnutí, paní Dano. Muskohujeři ne něj budou shlížet opravdu nevlídným okem. Karma jak vyšitá.

Děkuju. Je to obrovské téma a je škoda, že ho Musk odbyl tichým mlčením.

Přeju moc hezký večer.

No to se skvěle četlo, díky, Dano. Je pravda, že nedávno jsme nad těmi etickými faktory debatovali (no, pánové o technických věcech, já do toho vnášela ten "lidský šum") a nedokázali jsme se shodnout.

Tak jak se má shodnout "lidstvo" (No dobře, tak ti, kteří se v oboru pohybují.)

Jsem ráda, že se vám líbilo, Jani. Vám i vašim milým - moc hezký večer.

Děkuji za zajímavý článek. Osobně bych nebyl tak pesimistický: Probíhá vývoj kosmických technologií stejně jako kosmické medicíny. Co se týče spolehlivosti lidské techniky ve vesmíru, tak například sondy Pioneer a Voyager fungovaly či fungují po desítky let, a to se jedná o techniku z let sedmdesátých a tělesa, která už opouštějí sluneční soustavu.

Souhlasím však, že pro lety s lidskou posádkou na Mars (a dále) bude třeba dobu letu zkrátit, tedy použít pohonné systémy, které jsou v současnosti jen ve fázi teoretických konceptů. Je to třeba už pro to, aby nebylo nutno věnovat tolik hmotnosti a prostoru systémům podpory života a třeba onomu stínění před kosmickým zářením. Já jsem však přesvědčen, že tyto pohonné systémy mají být s rozumnou měrou financování vyvíjeny už dnes. Lidstvo je totiž povinno na vlastní kůži zjistit, zda na Marsu lze dlouhodobě, to znamená po generace přežívat.

Tuto povinnost máme proto, protože naši planetu může potkat jakákoli tektonická či vulkanická událost či událost kosmická typu dopadu meteoritu, úspěšně ji ničíme už také my sami lidé.

Jsme povinni alespoň se pokusit dnešní jistotu vyhlazení lidstva nějakou katastrofickou událostí snížit tím, že malou část populace umístíme na jiné místo ve vesmíru, přičemž Mars se jeví jako nejlepší (a z dnešního hlediska jediný reálně představitelný) kandidát.

Tak ona by se dala cesta zkrátit i s chemickými motory.

Pokud vezmeme v úvahu, že na ISS přebývají posádky půl roku s rekordy kolem roku, tak v přibližně dvojnásobné radiaci volného kosmického prostoru by mělo stačit cestu zkrátit pod čtvrt roku. Znamenalo by to ale na každou 1 tunu lodi dopravit na zemskou orbitu navíc ještě proti současným projektům 5-10 tun chemického paliva a dořešit čerpací stanici na Marsu.

Perfektní shrnutí celé radiační anabáze spojenou s cestováním na planety.

Děkuju.

Naše generace se dožila sond na Marsu, ta další se možná dožije chvíle, kdy bude skutečně možné tam (bez větší újmy na zdraví) letět. Mějte krásný den, Waldo, a ́t se vám daří.