To je dobrá otázka od Mirka. Co s palivem se predikuje na staletí dopředu, co s jadernou elektrárnou po ukončení její životnosti, to "...nelze posuzovat podle dnešních měřítek"? Je to podle mně tak obří stavba (o nákladnosti výstavby nemluvě), že by se raději mělo brát v úvahu vše, co je známo v době rozhodování o výstavbě. Co se týče úložiště. Vadí mi, že se odborníci nerozhodují přísně podle vědeckých poznatků, ale že se příliš velký prostor dává laikům, co v blízkosti bydlí. To už začínám mít strach, že jednou při rozhodování přebije tento neodborný názor vše ostatní, a pak bude opravdu o strach bydlet poblíž. Téma je totiž velké politikum a to je nebezpečnější, než vlastní účinky radioaktivity skladování. I to však berte jen jako názor laika. Představuji si jak by se mi asi pak bydlelo blízko úložiště. Díky Dani za článek. Nám nezasvěceným se snadno nakuká ledacos a není se co divit, že se lidé co tam bydlí bojí.

Kromě všeobecně známého plánu, že se po dosloužení rozebere na kousky a některé části se odvezou do hlubokého dolu, nelze s jistotou říci, že se bude za více jak půl století tento běžný plán bezezbytku realizovat. Geologicky stabilní podloží, poloha a přísun vody si přímo říká o pokračování úspěšného projektu a není vyloučeno, že se přímo za provozu nebude přistavovat, obnovovat stávající zařízení atd. Ani technologie nezůstávají pozadu a proto není možné podle současných měřítek posuzovat, co by se kromě plánovaného rozebrání po dosloužení mělo s elektrárnou jakože stát? Šlo o tendenční otázku se záměrem vám všem něco podsunout, protože každý ví, že fond na klasickou(!) likvidaci se tvoří už se začátkem provozu elektrárny, tj že je dopředu dané a známé, co bude následovat bez přihlédnutí k novým a lepším řešením i po stránce dalšího provozu atd. Podobně jsou na tom úložiště tzv jaderného odpadu, která se postupem doby mohou spíše vyprazdňovat, než plnit - záleží na politice, ceně, ale třeba i na kosmických misích... Ty obří stavby jsou duté, kromě prostoru reaktorů a pokud jste někdy viděla likvidaci chladicí věže, určitě Vás překvapilo, jak málo trosek po tom kolosu zůstalo (jiný příklad viz 11. září). Stejně tak je to i s administrativními budovami apod. Kontaminované části, které představují malou část objemu pak končí ve vytěžených dolech...

Pane Wintře ( nebo Wintere, jak si račte přát ). Svou otázkou jsem nechtěl nikomu nic podsunout. Opravdu mě zajímaly odpovědi. Nevím, kolik má v současnosti na účtu JETE nebo JEDU pro svou likvidaci a zdali tyto peníze nepoužívá ČEZ k jiným operacím. Každopádně z Česka známe případ, kdy povinný fond na rekultivaci hnědouhelných dolů použili jejich manažeři zcela jinak.

Jak píše pan Paleček, peníze spravuje ministerstvo financí. ČEZ navíc není zdaleka jediný producent jaderného odpadu.

Provozovatel jaderných elektráren odvádí: 55,- Kč za každou vyrobenou MWh elektrické energie

Ostatní původci odvádějí částku za uložení radioaktivního odpadu v cca 200 l obalovém souboru: 33 189,- Kč

K 31. 12. 2018 bylo na jaderném účtu 28,4 mld. Kč.

https://www.surao.cz/o-nas/financovani/

Naprosto souhlasím.

Zpracování fyzického objemu JE jsem popsala v jednom z minulých blogů (a i v diskuzi). Jen asi tři procenta všech konstrukcí nějak září a musí být opečovány (dekontaminace nebo jiné zpracování). Poté, co se se všechno změřilo, se ty nezářící části JE vyškrtnou ze spisu a smějí být odvezeny a normálně zpracovány jako každý jiný podobný stavební odpad, železo, apod.

Kéž by bylo víc lidí jako vy, lidí ochotných o věci přemýšlet. Oni aktivisti hřeší na to, že když lidi vyděsí, tak ti zapomenou myslet. Funguje jim to nestydatě dobře. Proto tu jsou moje blogy. Nechci věc zlehčovat, ale vysvětlovat, čeho se opravdu bát (například lehkovážných kroků typu "každému jeho malý reaktor") a čeho ne - co je jen politikaření a panikaření.

Krásný večer, Dani, mějte se moc krásně a díky za milou návštěvu.

Právě pro ty poslední důvody si Vašich blogů Dani moc považuji. Zdravím a těším se na další.