zajímavé (vyplývá z toho, že plášť padá nejčastěji k východu)

Jak kde, Jene.

V Německu a ve střední Evropě ano.

Na východním pobřeží USA padá nejčastěji k západu.

Vyjádřil bych to lapidárně: Když u nás fouká ze severu, je moc zima, když fouká z jihu, je moc teplo a když fouká ze západu, je tak nějak normálně. Z východu fouká málokdy.

Dano, včera jsem vlivem západního větru oponul Ti gratulovat, tak teď dodatečně VŠECHNO NEJLEPŠÍ!

Vždycky jsem si myslela, že je to složité. A myslím, ještě složitější, než Dani popisujete. Vliv určitě mají teplota Golfského proudu, který ohřívá celou Evropu až vysoko na sever. Kdesi jsem četla, že nebýt toho, máme v Praze podnebí, jako v Kanadě na Labradoru. Dál vlhkost vzduchu od oceánu, která se asi postupně mění, jak směr větru postupuje nad pevninu. A nakonec možná nejmenší, ale ne nepodstatný faktor - reliéf krajiny. Žiji celý život na Rakovnicku. Je to v nejsušším trojúhelníku dokonce měřeno kdysi v Československu - mezi městy Rakovník - Louny - Kladno. Učili jsme se o tom už na základní škole, že zde je to v tzv. krušnohorském stínu. Krušné hory jsou tu hradbou, o které se oblačnost, přicházející od západu, zarazí, buď vyprší ještě na německé straně (ta česká byla vždy sušší), anebo přeletí a začíná pršet až od Kladna na východ. Je to do písmene pravda, válčili jsme s nedostatkem vody celá léta, dokud vesnice nezafinancovala vodovodní přípojku. Proto místní dobře vědí, odkud takříkajíc vítr vane. Co mě překvapilo jsou informace o rychlosti rotace Země. Nikdy jsem nad tím nijak zvlášť nepřemýšlela, ale jestli dobře počítám, přebytek rychlosti v našich šířkách činí 583 km/h??? Jak silným zdrojem asi musí být centrum gravitace, když pořád ještě - i za těchto podmínek - působí dolů. Vždyť nebýt jí, tak po první otočce odletíme do vesmíru se vším, co tu máme vybudované - jen odstředivou silou. Nekecám? Možná někde dělám chybu. Nevím, nejsem fyzik ani astronom, ale je to pro mně nepředstavitelné. Kde, a za jakých podmínek, vzniká gravitace zemská. Možná námět na další blog - co vy na to Dani? Velmi děkuji za zajímavé téma a těším se na další. Zdravím.

Na směr větru má opravdu vliv vše, co popisujete a jistě i spousta dalších faktorů, které smrtelníka nenapadnou. Dana tu ale popisovala ten nejzásadnější vliv, který to všechno spouští a jak by se to vše chovalo na ideální Zemi bez povrchových útvarů.

S tou odstředivou silou máte pravdu, že nás nadlehčuje tím více, čím blíže jsme k rovníku. Na některých planetkách s malou gravitací je odstředivá síla na hraně s přitažlivou. Kdybyste se tam zlehka odrazila, nabrala byste únikovou rychlost. Stačí málo, aby planetku odstředivá síla roztrhala. Země má však gravitaci mnohem větší, den by musel trvat necelých jeden a půl sekundy, aby tohle nastalo. Přesto vliv odstředivé síly není zanedbatelný, přišli na to lidé ještě dávno před lety do vesmíru. I v rámci Čech se rozcházely přesné kyvadlové hodiny umístěné v různých zeměpisných šířkách, protože délka kyvu je závislá na tíhovém zrychlení.

Karma Stručně, jasně a polopatisticky pochopitelné. Dobrej článek.

Jste moc hodný, děkuju, Ladislave, mějte moc hezký večer.

Opět zajímavé téma a neméně zajímavá diskuse.

Já věděla že diskuze nezklame, často se tu člověk dozví zajímavé věci. Děkuju a přeju krásný večer, Milane, mějte se příjemně.

Proč větry foukají tak a ne jinak jsem se pokusil vysvětlit v mém blogu.

https://maksa.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=718428

Samozřejmě se ozvalo spoustu oponentů, kteří se spíše přikláněli k teorii, že energie k pohonu větru pochází pouze od tepelného záření našeho Slunce.

Ale ono to bude ještě složitější. Kdyby mělo platit schéma uvedené panem Jelenem pak by musely vertikální větry mít stejnou rychlost, jako horizontální a to nemají.

Navíc větry nefoukají pouze na Zemi, ale i na jiných planetách a mnohem rychleji, kde vliv slunečního záření je minimální.

Proudění se především odvíjí od tepla (což je něco jiného než teplota), předávaného atmosféře z povrchu. To teplo může vznikat buď přeměnou slunečního záření nebo z vnitřních zdrojů tělesa.

Schéma berte jako schéma převládajících směrů proudění a nikoliv naprosto přesný popis velikostí. Radiální vzdálenosti jsou tam značně zveličeny proti vodorovným, aby bylo na tak malém obrázku vůbec něco vidět. Veškeré významné přesuny mas vzduchu se odehrávají ve výškách do 20km.

Stoupavé proudy jsou ve skutečnosti mnohem širší (desítky až stovky kilometrů) proti vodorovným (jednotky kilometrů výšku). Proto jsou také vodotovné větry obvykle mnohem rychlejší než svislé (i když pod tvořícími se mraky bývá rychlost vertikálního proudění také v desítkách km/hod.

Převaha západního nebo severozápadního atmosférického proudění určitě platí pro Prahu a většinu Čech. Když jsem dříve bydlel v Praze, bral jsem to jako samozřejmost. Dokonce jsem kdysi při exkurzi na ruzyňském řízení letového provozu viděl statistiku, která tuto skutečnost potvrzovala.

Po přesídlení na Českomoravskou vysočinu jsem si zpočátku nemohl zvyknout na to, že tady to neplatí a četnost severozápadních a jihovýchodních větrů je téměř vyrovnaná (z jiných směrů fouká málokdy). A na východ od nás na Moravě je to zase jiné.

Podstatnou roli totiž hraje terénní reliéf a vzdálenost od oceánu.

Je to zajímavé, jak se to lokálně může lišit. Děkuju za návštěvu a přeju krásný večer.

V přízemní vrstvě má na vítr větší vliv rozdíly teploty a způsob rotace vzduchu ve vírech cyklon a anticyklon včetně hustoty isobar.

Chudáci meteorologové. Proto to tak vypadá.

Mějte krásný večer, Štěpáne, ať se daří.

Myslím si, že v nadpisu chybí určení místa (u nás, myšleno Česká Republika) pro který tato věta platí.

To je napsáno v blogu. Platí pro Česko i Německo, bezpochyby také pro západnější Belgii a spol. Víte... ono se do toho nadpisu taky nevejde úplně všechno, má to jen omezený počet písmenek. Přeju hezký večer.