Občas neškodí takto se zamyslet. Třeba nad tím co je to vlastně Vesmír. Já bych to definoval tak, že Vesmír je především obrovská, skutečně až nepředstavitelně obrovská prázdnota. Jen sem tam malé zářivé ostrůvky hmoty a energie, velmi, velmi daleko od sebe. Važme si svého domova, své planety, své Země. Další takto přívětivé planety, kde bychom mohli žít, jistě ve Vesmíru, ba i v naší Galaxii jsou. Ale jsou moc, moc, pro nás osudově moc daleko ...

Jak daleko by mohla být hvězda srovnatelná s naším Sluncem, abychom ji ještě prostým okem na obloze viděli?

Ke konci se pak mění na rudé obry, takže příslušní adepti jsou z kategorie zářivých rudých hvězd. Což je taková milá náhoda, protože právě ty rudé ale malinké vlastně vůbec nevidíme.

Krásný den, Petře, ať se vydaří.