Když jsem byl malý, vzala mě teta v Praze do učňovské pekárny. Pečivo se dělalo původní technologií a upečený rohlík, šel rozmotat do původního čtverce. Čerstvý vydržel týden.

Dík za zajímavé poznatky Dani. U nás se nejvíc konzumuje tmavé celozrnné pečivo a kváskový chleba. Jsme dva. Nakupujeme na 5-6 dní cca 12 housek a 1 chleba. Z toho 6 housek vydrží 3 dny dobře měkké. Chleba půlka. Druhou polovinu nákupu ihned zamrazujeme - a po rozmrazení housky postupně rozpékáme. Přijde mi to lepší, než gumové rohlíky z hypermarketu. Občas koupím bílé pečivo a to hlavně na strouhanku. Doma namletá je o třídu lepší, než hotová kupovaná, podezírám je, že to trochu míchají s nadrcenými zbytky chleba. Občas se utrhnu a chleba si upeču domácí, ale ten kupovaný kváskový je také dobrý, a tak to nepřeháním. Jen se občas hůř shání. Nekváskový chleba se jíst opravdu nedá. To si dám radši kneckebrot.

Také to tak mám. Peču tedy víc doma, ale spíš z donucení, protože kupovaný chleba a pečivo nedělají jednomu členu rodiny dobře. A tak jsem díky tomu zjistila, že to vůbec není jednoduché.

Mějte krásný den, Dani, děkuju za milou návštěvu.

Chléb kupuji přibližně 2x týdně a až do konce své kariéry bývá jedlý. Rohlík je druhý den gumový a třetí den na strouhanku.

Já bych zase až tolik nenadával. Však co - člověk to ví, že se jedná o pečivo určené k okamžité spotřebě. Když se vlastně totéž odehrává ve Francii, a to i v rodinných pekárnách, kde člověk kouká na pece, nikomu to nevadí: croissanty jsou ráno, v devět po nich není ani drobek, bagety se pečou do desíti, do jedenácti se nějaká zapomněla výjimečně, potom přijdou ještě fisetky, aby bylo pečivo k obědu, atd. atd. Když jsem nějak na cestách nebo zasypán prací, koupím si (v ČR) něco u pultu s lahůdkama, k tomu pečivo, a sním to hned. To se dá, pokud to člověk nedělá denně.

Díky za blog, jsem vždy spokojený, ale pravda je, že mi začal tvrdší chleba chutnat, teda mému tělu nevadí...

Rozhodně není škodlivý. A na tenko nakrájený a na topení usušený je vyloženě lahodný. Kůrka začne být sladká, což není překvapivé, když většina materiálu mouky se skládá z komplikovaného škrobu, vzniklého z jednoduchého cukru. Zjevně to degraduje až do levelu glukózy.

Krásný večer, Petře a díky za zájem o blog.

Já to říkám pořád, že z lednice ten chleba není dobrý.

Není ... a je daleko rychleji nedobrý než když zůstane ležet volně... To je docela paradox... ale je to tak. mějte krásný večer, Kláro, ať se vydaří.

Zkuste chléb a housky ze svijanské pekárny. Kuchyňská chemie nad tím bude vrtět hlavou, jak to, že jejich pečivo netvrdne a vydrží poživatelné týden.

Napovím: je tam též vyhlášený pivovar.

Čím by to mohlo být? Dám se poddat. Krásný večer, Pavle a díky za zájem o věc.

Nejlepší je mít dobrého pekaře naproti s možností chodit pro chleba každý den. Dano, o včerejším svátku jsi určitě měla chleba přímo z pece

Rozmrazila jsem si rohlíky od minula, když peču, peču toho víc do zásoby. Takže byly jako nové. Překrásný večer do Norimberku'

Chleba mi vydrží minimálně 10 dní. Peču z asi ze čtvrtiny žitného kvásku plus nastrouhaný 2 brambory a obvyklé suroviny.

Brambory jsou skvělé, protože při degradaci uvolňují to správné množství vody. Vlastně se traduje, že čím víc vody tím lepší - takže se dá pečivo vylepšit také tím, že část hmoty zaměníte za uvařenou kaši. (cokoliv, od krupice, přes vločky, oříšky, apod...) Dávala jsem až 400 g na dvě kila, podle chuti... Bramborová kaše - to je také taková škrobovo-vodní bomba, tou se to dá vylepšit poměrně bezpracně.

Krásný večer, Jiří a děkuju za návštěvu a za tip s bramborami.

A k těm rohlíkům. V Soběslavi byla pekárna, ve které se pekly moc dobré rohlíky a housky. Žádné gumáky jako jsou ty dnešní. A pekař to vysvětloval tím, že čím chudší těsto, tím chutnější rohlík. S pár ženskými pekl postaru. Rohlíky rolovali a housky pletli. Šel do důchodu před 40 lety a od té doby jsem podobně dobré pečivo nejedl.

Ty opravdové staré pekárny pekly technologií, která trvala běžně 36 a víc hodin. Od kvásku až k hotovému výrobku. To dnes prakticky nikdo nedělá. Už vůbec ne u nás - a u vás tomu také nedávám moc velkou šanci. Denně u nás už roky průměrně zavřou dvě pekárny. Prakticky veškeré pečivo (a to i v těch malých krámcích) dnes pochází z obrovské fabriky nedaleko Leipzigu, která dělá pečivo pro půlku Evropy. Zamražené polotovary, nacpané vylepšovadly, se rozváží do "pekáren", které jsou pekárnami jen podle jména. Vzadu mají rozpékací automat, něco jako velkou troubu. Opravdové pečivo by dnes už nikdo nezaplatil (tedy tu práci kolem toho).