Emulgátory umí úžasné věci. I když by si z toho míchání někdy jeden uhnal karpály.

Daleko příjemnější je uhnat si je z počítačové myši.

(Jinak na majonézu používám trik - tyčový mixér. Brutál - suroviny, 10 vteřin mixovat, hotovo. Ale fakt to potřebuje ocet nebo alespoň citron a nejlíp ještě hořčici...)

Krásný den, a ́t se vám daří, Kláro.

zase jsem o něco... chtěl jsem napsat chytřejší... Zase jsem se něco zajímavého dověděl díky!

Jsem moc ráda, že se vám líbilo! Děkuju za milá slova a krásný den jak Vám tak celé rodině.

Dělal jsem majonézu už v minulém tisíciletí podle kuchařky Brabce a tam stojí - žloutky zbavené obalu jemně posolte a zpočátku jen po kapkách přidávejte olej za intenzivního míchání. Takže sůl zas tolik nevadí. Odbočím. Jak přijdou chemici na to, jak vypadá taková molekula ?

Ten olej do vodního prostředí (žloutek) je v souladu s mým blogem - jen tu sůl bych fakt vynechala. Ta přijde až na konec z logických chemických důvodů.

Záleží na tom, co myslíte tím vypadá. Běžně se dělají molekulární vzorce schématicky - jako tady, část se vynechá ("R") a ten zbytek se napíše tak, aby vypadal hezky na papíře ve 2D. Ve 3D pak samozřejmě vypadá úplně jinak. Jestli myslíte - jak poznat, co v té molekule je (například tady v lecitinu) tak řekla bych, že pomocí chemických reakcí. Pak tu máme samozřejmě novodobou technologii, kterou se dají vidět nanostruktury, ale neřekla bych, že to je potřeba u molekul se zjevným a známým obsahem. A ještě jeden způsob - chromatografie. Plynové, tekutinové / HPLC nebo čistě hmotnostní chromatografie u neorganických látek. Tam je pak možná nejen detekce ale také kvantifikace.

Děkuju za návštěvu, a přeju krásný den.

Dano, děkuji!

Já děkuju a přeju krásný večer, Horste.

Paní Dano, pěkné povídání o empatickém lecitinu. A opět se homo brutus (=člověk hloupý, tedy já) dozví, proč některé věci jsou tak, jak jsou.

P.S. Čumák včera zpacifikoval agresivního psa. Pes skončil pod Čumákem a ten ho držel (výchovně?) za zátylek. Inu, neměl si dovolovat, což potvrdil pán poraženého. Přesto jsem se poněkud podivil, já Čumáka takto bojovného (i když ne agresivního - musí být vyprovokován) neznal. Pak mně to došlo: Fenky začínají hárat.

Poprvé čtu, že se do majonézy dává velké množství vody. V "tovární verzi" ano - je to vidět na výsledném produktu, ale doma? Doma se dělá majonéza z kvalitního oleje a žloutků, bez vody. Pak se dochutí.

Určitě to jde i bez té vody, přeju krásný večer a díky za návštěvu.

Dano, srdečně zdravím, majonézu dělám dle receptu starého kolem 100 let, kde se voda nezjevuje a k dobré konzistenci se dopracovat je dost náročné. Základ -do žloutků po kapkách přidávám olej a míchám. Ovšem chuť domácí majonézy se nedá srovnat s chutí majonézy z obchodu. Přeji hodně zdaru, srdečně Alžbeta