Běhounkův román mě jako kluka taky bavil: https://www.databazeknih.cz/knihy/rokle-u-rjukanu-40738

A zde je odkaz na norský TV seriál: https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/boj-o-tezkou-vodu.A170908_111923_filmvideo_ts

Moc díky, s radostí se podívám! Děkuju za ty linky!

Mně se to taky líbilo. dík za hezký článek.

Není mi ale jasné, odkud se bere stále nové tritium s poločasem rozpadu 12 let. Za ta léta, co pamatuju, už se přece muselo téměř všecko dávno rozpadnout.

Radiace.

Hodně ho vzniká třeba v jaderných reaktorech. Ale jsou i přírodní zdroje.

Ta otázka, jak asi chutná těžká voda mě nikdy nenapadla.

Možná kdybyste to měl před sebou ve zkumavce (skleničce)... Zdá se, že to ochutnali všichni, co mohli, podle zpráv o tom, jestli to tedy není nebo je sladké.

Mějte krásný den, Milane, mějte se moc hezky a díky za návštěvu.

Lze dodat, že těžká voda je ve větším množství mírně jedovatá kvůli o něco horšímu rozpouštění, potlačuje buněčné dělení.

Existuje ještě polotěžká voda HDO a další kombinace na zlomení jazyka HTO a DTO. HDO je v přírodě více než D2O.

Asi taky dlouho leží v žaludku.

A zase sem se dovedel neco noveho - supertezka voda, o ni jsem dosud nevedel. Zajimave je, ze hlavni producent tezke vody je Indie. Vzpominam si na jak literarne tak filmove zpracovane akce norskych partyzanu na zniceni tezke vody vyrabene (pokud me pamet neklame, ta tezka voda byla vedlejsi produkt pri vyrobe umelych hnojiv) v Rjukan v Norsku, nacisticke Nemecko melo behem valky o tuto vodu zajem, spojenci se obavali, ze by ziskani tezke vody mohlo dopomoci Nemecku dostat se k atomovym zbranim a tak byly provedene rozsahle partyzanske akce na zniceni tovarny. coz stalo asi 35 zivotu. Teprve po skonceni valky spojenci zjistili, ze Nemecko nebylo tak blizko vyrobeni atomove bomby jak se domnivali, takze ty nakladne a zivoty civilistu stojici akce nemely vyznam, ovsem moznost, ze by Nemecko vyrobilo atomovou bombu byla pro spojence behem valky tezkou nocni murou.

Strejda měl v knihovně knížku o sabotáži, četl jsem to jako kluk a "Norsk Hydro" si pamatuju doteď. Nevím proč. Děkuji za připomenutí.

Dano, děkuji, velmi zajímavé

Krásný den vám všem do Norimberku! Mějte se pospolu moc prima.

Zajímavé, paní Dano, jako od Vás vždycky.

Jste moc hodný, děkuju za milá slova. Mějte krásný den, Miroslave.

Opět jsem se poučil, díky

Jsem ráda, že se líbilo a třeba i pobavilo, Ivo, mějte moc hezký den! Ať se daří.

Fíha, paní Dano, to jsem koukal!

Pěkný den přeji (Čumák se nepřidává, právě okusuje mimořádně chutnou kost...)

Jsem ráda, že se vám líbilo, Pavle.

Čumák má hezké a docela levné hobby. Náš někdejší Čumák takhle jednou hlodal na velice staré a cenné knize, kterou si manžel nechal poslat až z USA. Trvalo to chudince asi tři měsíce, než se to vybavilo a než přiletěla přes oceán, a pak trvalo psovi jen tři hodiny, než z ní udělal salát. Stěžovat si nemělo cenu, nikdy se nezjistilo, kdo přesně ji doručil, i když jsem měla podezření na mladičkou doručovatelku, co se bála Čumáka tak, že se jednou pořezala o schránku a já ji šla slepovat (doručovatelku). Tak spolu možná hráli na bafanou a ženská se balíku zbavila letmo. Pes pak měl dojem, že je to pro něj možnost, jak projevit ochranitelský pud a vetřelce zlikvidoval. Díkybohu když se čumáci zabývají jen kostmi.

Krásný den vám oběma.