Úterý 21. září 2021, svátek má Matouš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 21. září 2021 Matouš

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

D16a30n27a 79Š43u56m22o82v88á 1805149254619

Tedy Dani, když čtu Vaše blogy, už jen tím žasnu, kolik toho nevím, ale pak si přidám ještě diskusi a divím se ještě víc, kolik možností se lze domýšlet, jak lze uvažovat. Velký dík, osvěta zde je moc cenná, zvlášť pro lidi, co už jsou nějakou dobu ze školy. Zdravím a děkuji. R^

+2/0
6.7.2021 8:40
Foto

K34a44r78e60l 17C22a92c90h 8149334655774

V době mých studií měla Mendělejovka tuším 102 prvků. Kolik z nich je však prakticky využitelných? Je-li nutno každý další příspěvek do tabulky připravovat uměle a tyto prvky nemají žádnou stabilitu, k čemu to vlastně je? Snad jen k poznání limitů a snahy se jim co nejvíce přiblížit.

0/0
5.7.2021 22:51
Foto

P37a16v68e76l 65V60é35b46r 5479602532211

Poznání musí být komplexní, nelze se soustředit pouze na na každodenní potřeby typu koupě půlky chleba a kila mouky a ostatní nechat plavat. Každý, byť zdánlivě odtažitý, poznatek ovlivňuje ty ostatní. Kdyby lidstvo přijalo strategii přijímání pouze bezprostředně potřebných vědomostí, tak je dodnes nejvyšším učencem Ostrý Dráp se svojí revoluční metodou štípání pazourku.

+2/0
6.7.2021 7:45
Foto

D53a17n31a 41T64e17n71z28l64e77r 5660192845653

To je právě to, na co odpoví další dva blogy. Ale předběhnu a řeknu, že celé vysvětlení je vlastně hrozně jednoduché: různé chemické prvky mohou být ve formě různých izotopů. Ty mají stejný počet protonů, ale různý počet neutronů. U již existujících prvků víme, že různé izotopy se mohou různě rozpadat - některé rychle, některé pomalu, některé dokonce vůbec.

Když syntetizujeme nové prvky, děláme to s omezenými možnostmi. Není dost neutronů. Tedy se vytvoří takové izotopy, které jdou vytvořit v daném experimentu, ale ne nutně takové, které by byly stabilní. Na to se musí bádat dál a zkoušet jiné konstelace - a to bude strašně těžké, neutrony se nedají jen tak dobře vyrobit. Lidé jsou ale důmyslní. Jednoho dne to budou umět a pak budou moci třeba úplně jednoduše vyrábět stabilní supertěžké prvky.

K čemu to všechno? Třeba to bude nějaké superenergetické palivo pro nový typ pohonů. Ale co všechno se s tím pak bude dát udělat, se ještě netuší - tak jako netušili první experimentátoři s elektřinou, že se s tím dá nejen zabít slon, ale také pohánět počítač..... R^

Mějte krásný den, Karle, těší mě, že se o věc také zajímají ostatní lidé a že se vám líbilo. :-)R^

+4/0
6.7.2021 8:02
Foto

P40e66t56r 92P23a39l22e56č77e78k 3840765304132

Přesně. Pokud by se podařilo dosáhnout stability u supertěžkých prvků, mohlo by to v materiálové oblasti znamenat naprosto úžasné věci. Tohle je prostě problém základního výzkumu - na první pohled to "není k ničemu dobré" a "chleba levnější nebude" (šmarjá jak já jsem na tenhle povrchní pohled alergický), atd. Jenže bez základního výzkumu není, prostě NENÍ možný výzkum aplikovaný, který už může právě ten chleba zlevnit.

+3/0
6.7.2021 8:13
Foto

P47e64t35r 87P96a28l16e94č67e84k 3690715674582

Tak v obecnosti platí to co napsal Pavel Vébr a co se týče konkrétně tohoto výzkumu tak doporučuji počkat si na další blog tohoto seriálu. Leccos zajímavého se v něm v tomto směru dozvíte.

0/0
6.7.2021 8:08
Foto

R15i19c50h89a20r55d 75M69a15y 9802132594971

Opět zajímavé informace, pouze si nedovedu představit, co je míněno rychlostí pohybu elektronu vázaného v atomu (viz Einsteinův limit). S mojí zcela minimální znalostí kvantové fyziky bych řekl, že ten "pohyb" je - jak píšete - vskutku poněkud komplikovanější než obíhání planet, ale to je tak všechno.

0/0
5.7.2021 15:15
Foto

M24i94r74e63k 85B31a94u97t61s40c12h 8820955684217

Musíte zapomenout na Bohrův model atomu, který jsme se kdysi dávno učili ve škole. Atomy prvků nejsou něco jako sluneční soustavy z různým počtem planet. Bohrův model je použitelný jenom u vodíku, kde je jeden proton a jeden elektron. Kvantová představa atomů je spíš podobná cibuli a jejím vrstvám (orbitalům).

No a s tou rychlostí je to stejné, jako když vypouštíme rakety. Aby kroužila okolo Země, musí letět tak rychle, jak rychle padá. To je tzv. první kosmická rychlost. Čím hmotnější planetu (jádro atomu) musí raketa (elektron) obíhat, tím větší musí mít rychlost, aby kvůli větší přitažlivosti neklesla dolů.

Jinak děkuji paní Tenzler, že mě donutila pátrat na webu, proč je zlato zlaté a rtuť tekutá. Už to vím, fakt zajímavé...

+5/0
5.7.2021 16:22
Foto

D59a61n35a 38T68e50n87z28l73e75r 5350392925903

Jsem ráda, že se vám líbilo, Mirku a ještě radši, že jste si o tom našel další věci. Mějte moc hezký den! :-)R^

0/0
6.7.2021 7:55
Foto

D87a65n81a 26T25e55n96z53l89e94r 5170812365193

Elektron se nedá zároveň přesně změřit a zároveň určit, kde bude. To znamená, že se dá změřit rychlost, ale už ne místo výskytu. To se ale obejde tím, že se řekne, vyskytuje se v elektronových orbitalech - takových těch různě tvarovaných osmičkách, nebo komplikovanějších tvarech. Tak to chápu já. Tedy můžeme směle mluvit o rychlosti světla - a tím také o poslední definitivní limitě, za kterou ta hmotnost jádra nemůže jít. Protože nadsvětelné elektrony mít nemůže.

Díky za zájem o věc a krásný den. :-)R^

+2/0
6.7.2021 7:54
Foto

H20o88r59s17t 72A78n11t92o30n 51H34a68s55l53b85a45u22e55r 3688674676486

Dano, jsi naše blogerská profesorka R^ :-)

+2/0
5.7.2021 14:23
Foto

D85a28n18a 64T87e94n73z31l37e97r 5450182715693

Jsi moc hodný, Horste, krásné dny do Norimberku vám všem! Snad vám moc neprší. :-)R^

0/0
6.7.2021 7:51
Foto

I80v50o 51F30. 20C91i54l64i58c96h 1270862531304

Opět velice zajímavé R^

0/0
5.7.2021 12:42
Foto

D80a21n79a 53T58e90n32z88l81e30r 5160622355553

Moc díky, jsem ráda, že se vám líbilo, Ivo. Mějte krásný den! :-)R^

0/0
6.7.2021 7:50
Foto

K32l81á36r82a 13T64ů69m45o20v22á 2223264687928

R^Že jádro nezůstane vcelku dost dlouho, to mě napadlo. Ale že pak nestačí pochytat elektrony, a kdyby jo, ty na něj spadnou, to už ne...

P.S. Trochu jsem koukala, co tu děláte. Jsem z těch svátků nějaká zmatená.:-P

0/0
5.7.2021 11:04
Foto

D72a52n15a 90T77e86n77z17l26e33r 5380282215893

R^ Budou ještě dva díly.

Tady svátky nejsou, je to pro mě běžný den. Mějte se moc hezky, Kláro, ať se vám daří. :-)

+1/0
6.7.2021 7:50
Foto

P28a62v48e88l 85V90é39b12r 5749442592691

Tedy, paní Dano, sedím tu u klávesnice v němém úžasu, když tak uvažuji o tom, jaké vědomosti se musí skrývat za tím, když dovedete o takových věcech s lehkostí a srozumitelností vám vlastní psát. Často mě nenapadá nic rozumně inteligentního, co bych mohl pod vaše články napsat (krom nějaké plytké lichotky), a tak raději nenapíšu nic (a někdy trvá celý den, než se odhodlám něco napsat). Ale mám ty vaše články přečtené většinou do půlhodiny po vydání. Děkuji.

+3/0
5.7.2021 8:35
Foto

D27a25n50a 43T42e45n77z15l30e87r 5560622575433

Jste na mě moc hodný, děkuju. :-) Tohle téma se mě drží celý život, přijde mi to fascinující, vidět samotné základy té obrovské mozaiky kolem nás. Proto také asi moje fascinace chemií, protože ta právě tyhle základy odhaluje. Když se díváme, jak vůbec vznikají chemické prvky, jsme na samotné podstatě vesmíru. A my žijeme v nádherné době, kdy se tohle všechno poprvé umí logicky vysvětlit. R^ A navíc máme všechno vědění světa k dispozici - díky internetu.

Mějte krásný den Pavle, hezké letní odpočívání. :-)R^

+2/0
6.7.2021 7:48
Foto

B77o44h14u29m66i78l 36T50r34o30c93h58t77a 2786176803224

Nejtéžším prvotním a prvním prvkem byl prvek, před samotným vznikem vesmíru, před jeho velkým třeskem. A ten by mohl být nápomocen mnohé odhalit. Lze však vzbudit obavy, zda by to byl lidský mozek schopen chápat a pochopit.

0/0
5.7.2021 8:21
Foto

P42a36v17e89l 10V82é93b85r 5759212222421

Myslím, že na úvahy tohoto typu je příliš brzy a v současnosti mají blíže k náboženství, než k vědě. Víme toho příliš málo (tím "my" myslím lidstvo jako celek, protože např. já se řadím spíše do předlouhé řady nevědomých) a tak věty, které jste napsal, sluší spíše prorokovi, než vědci.

+1/0
5.7.2021 8:41
Foto

D59a42n32a 43T94e34n39z40l40e12r 5470882985193

To právě ne - a hned z několika důvodů.

Je tu přesná hranice mezi matematikou, fyzikou a chemií. Matematika dovolí teoreticky všechno, třeba i záporný čas nebo imaginární čísla. Fyzika dovoluje už jen reálná a čas plynoucí ve směru časové šipky. A na to, aby to mohl být chemický prvek, potřebujete, aby to mělo elektrony. Ty jsou totiž nositelem chemických vlastností.

Před vesmírem nebyl čas /ten vznikl spolu s ním. A už vůbec tam nebyly částice, ty vznikly také až později, ještě později než čas a naše tři dimenze.

Díky za návštěvu a zájem o věc, krásný den přeju. :-)R^

+2/0
6.7.2021 7:45

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz