Osmium? To je ten kov tvořící oxid (kysličník), u kterého jsem jako dítě nemohl pochopit, jak může mít 8 čel?

Tohle je myslím česká specialita - neuvědomuju si žádnou řec, ve které by byly podobné definující koncovky. Němec například řekne oxid a dá tam číslovku. To je sice ztřetelné, ale daleko méně legrační. Krásný den, Miroslave.

Děkuji za zajímavou rekapitulaci učiva :-) Snad dodám, že v praxi většinou není tvrdost materiálu jedinou, která je k něčemu potřeba, ale bývá žádána spolu s vlastnostmi, které jsou spíše proti ní, jako je pružnost. To se řeší v zásadě dvěma způsoby: Materiál je na povrchu buď opatřen vrstvou jiného, tvrdšího materiálu, nebo je jeho povrch vytvrzen třeba kalením.

Je to fascinující, kolik zajímavých postupů si naši předkové vymysleli. Dnes to používáme úplně samozřejmě - a přitom máme vlastně štěstí, že žijeme v době, kdy už spousta chytrých lidí vymyslela spoustu věcí. Mějte krásný den, Lukáši, ať se vám daří.

Zajímavý článek. Toho Brinella jsem díky vám ještě vylovil z paměti z dob studia na strojnické průmyslovce.

Co si vzpomínám, tak se podle něj měří i beton. Je to takové univerzální. Krásný den, Milane, ať se vám vydaří.

Zkoušek tvrdosti je řada; podle principu se dělí na vrypové, vnikací a odrazové. Z vnikacích ještě zkouška podle Rockwella s různými typy tělísek (diamantový kužel, ocelová kulička) nebo podle Vickerse s diamatnovým jehlanem. U Shoreho zkoušky odrazem je tvrdost rovna výšce odskoku závaží.

https://www.strojarskabible.cz/kontrola-a-mereni/zkousky-tvrdosti-kovu/

Zdá se, že vnikací zkouška ale vede (kužel, jehlan, kulička).