Lunární regolit bude pro budoucí mise na Měsíc velká výzva.

Na jednu stranu půjde určitě využít jako stavební materiál a případný zdroj vody, která je v něm uchována ve formě ledu. Na druhou stranu je silně abrazivní, takže může a bude poškozovat vybavení a přístroje.

Díky za blog a mějte pěkný den, paní Dano.

Je to chytré využít oblak prachu ke zkoumání zákonitostí pohybů hmoty v měsíčních podmínkách. Dani díky...

Už když posílali ty předchozí sondy Chandrayaan, tak to jednou využili (u projektilové sondy) ke studiu vlastností povrchového materiálu. Jednoduché a účinné. Indové ještě překvapí! Příští blog by měl být o jejich další misi - Chandrayaan 4.

Krásný den, Dani, ať se hezky vydaří.

Nadpis zní nezajímavě, ale je to zajímavé.

Jste pozoruhodně inteligentní, vzdělaná a zajímavá žena.

Děkuju. Jiní by vám řekli, že to jenom opisuju z netu. Krásný den a díky za milá slova, ať se daří, Petře.

Foto

Takové víření bych bez atmosféry ani nečekala.

Chápu to tak, že bez atmosféry se ten prach rychleji usadí. Problém je v tom, že je bez atmosféry staticky nabitý (bez vodní páry nebo vlhkosti nemá kdo ten náboj odvést jinam) a usadí se dobře na oblecích lidí a jejich technice. Takže je dobré vědět, jak se celkově chová, protože jednoho dne se ho lidi budou chtít rychle zbavit.

Přeju krásný den, Kláro, ať se vám hezky vydaří.

Zaujala mne čísla i v odkazovaném článku uvedená jako přibližná, ale jsou "chlupatá" s alespoň třemi platnými čísly. Nebyla převedena z původně imperiálních jednotek?

Zvířený regolit je asi 20kg na metr čtvereční, což je poměrně dost. S nadsázkou by se dalo říct, že modul zmizel v oblaku prachu. Ale na Měsíci materiál rychle klesá, když není brzděn vzduchem.

Foto

Zkusil jsem si to přepočítat na různé jednotky, ale nic z toho nevyšlo "kulatě". Indové navíc adoptovali metrickou soustavu už poměrně dávno.

Dokonce i americká NASA ji (na rozdíl od zbytku USA a letecké dopravy všude) používá. Poslední incident, kde bylo to použití nedůsledné, byla myslím před mnoha lety ta nešťastná sonda u Marsu, která dostala příkaz k výšce průletu v metrech, ale číslo interpretovala ve stopách, takže shořela v atmosféře.

Spíš to vypadá, že jen nezaokrouhlili.

Kdysi jsem četl jsem akční sci-fi Měsíční prach od A.C.Clarka, kde se čluny s turisty prohánějí v moři prachu.

Jestlipak je víc prachu na Marsu nebo na Měsíci? Krásný den, Milane, ať se vám vydaří.

Možná jim vadí stejně jako mě jíst čínskými tyčinkami. Krásný den, Horste, ať se hezky vydaří.

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS